Exekučně prodané věci (různé hornické nářadí, zařízení a nábytek kancelářský) nelze již pokládati za příslušenství horního majetku a nepožívá tudíž přihlášená pohledávka bratrské pokladny v rozvrhu dražebního výtěžku za ně přednostního práva. Příspěvek k §§ 294 obč. zák. 121 horního zák. a 216 čís. 3, 252 a 266 odst. 3 ex. řádu.

Dražební výtěžek, docílený za prodané různé horní nářadí, zařízení i nábytek kancelářský, přikázal soud prvé stolice na účet pohledávky bratrské pokladny pro sl. revír ve S. na dlužných příspěvcích.
Soud rekursní nepřiznal pohledávce této privilegované pořadí a přikázal dražební výtěžek vymáhající straně z těchto důvodů:
Otázku, zda prodané předměty byly příslušenstvím dolů J. a Jos. v Z., nelze nyní již rozebírati a řešiti.
I kdyby se zdálo, že takovým příslušenstvím skutečně byly po rozumu § 294 obč. zák. a §§ 108 č. 5 a 121 hor. zákona a že proto na ně samostatná exekuce podle § 121 odst. 1 hor. zák. a § 252 ex. ř. povolována býti neměla a že prvý soud měl ji podle § 39 č. 2 ex. ř. případně z moci úřední zrušiti, nelze přece na této třeba že neprávem povolené exekuci již ničeho měniti, ježto zabavení věcí těch, jich prodej a udělení příklepu k nim nabyly moci právní a jsou proto již nezměnitelny.
Soud rekursní nemá také již možnosti, aby snad nějakým šetřením získal si náležitý věcný základ pro rozhodnutí zmíněné otázky a musí tudíž při posuzování oprávněnosti stížnosti vycházeti z toho, že exekuce byla povolena a provedena tak, jako by prodané věci nebyly příslušenstvím horním, nýbrž obyčejnými hmotnými věcmi movitými, ohledně nichž byla vykonána exekuce podle druhého titulu, prvního oddílu exek. řádu (§§ 249 až 280).
Rozvrh dražebního výtěžku za ně docíleného dlužno pak ovšem provésti podle § 286 ex. ř., to jest obdobně podle ustanovení §§ 212—214, 229—234 a 236 ex. ř.
Poněvadž v § 286 ex. ř. není citován § 246 ex. ř., plyne z toho, že předpisu tohoto § v tomto případě nelze užiti a opřel-li prvý soudce svůj rozvrh o §§ 216 >a 246 č. 3 ex. ř., které tu neplatí, učinil tak neprávem, neboť ani § 216 není v § 286 citován.
K tomu budiž jen ještě doloženo, že bratrským pokladnám hornickým na movité jmění osoby k pojištění povinné pro nedoplatky příspěvků nenáleží přednostní právo zástavní (sr. plenární rozhodnutí nejv. soudu ze dne 27. listopadu 1900 č. 304 úř. sb. č. 1197) a proto k její přihlášce nemohl býti vzat zřetel, když jde podle řečeného o rozvrh dražebního výtěžku z věcí movitých.
Nejvyšší soud potvrdil usnesení II. stolice z těchto důvodů: Neprávem odvolává se rekurentka na předpis § 286 odst. 3 ex. ř. k odůvodnění přednostního pořadí pro pohledávky bratrských pokladen, poněvadž toto ustanovení jedná o rozvrhu výtěžku za věci movité a výsadní pořadí, vyhražené v odst. 3 § 286 ex. ř. týkati se může jen těch veřejných dávek, které tohoto pořadí požívají podle příslušných předpisů k věcem movitým. K těmto dávkám nepatří pohledávky bratrských pokladen, kterým předpis § 246 ex. ř. poskytuje přednost v rozvrhu výtěžku za horní majetek, tedy za nemovitosti. K hornímu majetku náleží ovšem také jeho příslušenství, na které podle § 121 horního zákona nelze vésti exekuci samostatnou. Avšak za příslušenství může býti pokládáno po rozumu § 294 obč. zák. jen to, co je s hlavní věcí trvale spojeno. Oddělením od hlavní věci a samostatným prodejem přestávají býti movité věci příslušenstvím nemovitosti a zanikají také právní účinky s těmito věcmi jako příslušenstvím spojené, tedy i veškerá práva výsadní na tyto věci jako příslušenství nemovitosti se vztahující.
Prodané věci nelze již pokládati za příslušenství horního majetku a nepožívá tudíž přihlášená pohledávka bratrské pokladny v rozvrhu dražebního výtěžku za ně přednostního práva podle § 246 odst. 3 ex. ř.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 1923 R I 217/23. Dr. G.

Citace:

Exekučně prodané věci. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, číslo/sešit 6, s. 210-211.