Jest úplatný zánik břemen obohacením podrobeným dani z obohacení podle § 21 cís. nař. č. 278/1915 ř. z.? Touto otázkou zabývá se Muchka ve Finančním Právníku 7/1939 a dochází k názoru, že při úplatném zániku břemen nelze mluviti o obohacení a úplatné nabytí zatížené věci nezakládá vznik povinnosti platiti při zániku služebnosti další daň z obohacení, nýbrž vzniká-li služebnost, může se požadovati jen nemovitostní převodní poplatek z hodnoty zaniklých práv, s jehož vyměřením bylo nutno při vzniku služebnosti posečkati až do jejího zániku. Na Muchkovy vývody odpovídá Kosek v článku »Dodatečná daň z obohacení« ve Finančním Právníku 9/1939. Pro velkou instruktivnost pojednání upozorňujeme na ně a odkazujeme čtenáře na jejich obsah.