Slovenská úprava »židovské otázky«.

Slovenská vláda vydala podle § 4 zák. ze 14. III. 1939, č. 1 Slovenského zákoníka o samostatném Slovenském státu vl. nař. ze dne 18. IV. 1939 o vymezení pojmu žida a usměrnění počtu židů v některých svobodných povoláních. Toto vládní nařízení stanoví:
I. Vymezeni pojmu žida.
§ 1. (1) Za žida se pokládá bez ohledu na pohlaví a státní příslušnost: 1. Kdo je nebo byl israelského vyznání, i když po 30. říjnu 1918 přestoupil na některou křesťanskou víru; 2. kdo je nebo byl bez konfese a pochází alespoň z jednoho rodiče israelitského vyznání; 3. kdo pochází z osoby uvedené pod bodem 1 nebo 2 (vyjma takového potomka, který sám přestoupil na některou křesťanskou víru před 30. říjnem 1918); 4. kdo uzavřel po dnu účinnosti tohoto nařízení manželství s osobou, uvedenou pod body 1 až 3, po dobu tohoto trvání manželství; 5. kdo po dobu účinnosti tohoto manželství žije s osobou uvedenou pod body 1 až 3 v mimomanželském společenství, jakož i potomci, zplozeni z takového manželství.
(2) Výjimku v případech hodných zvláštního zřetele stanoví vláda.
§ 2. (1) Ve sporných případech, zda jde o osobu, pokládanou podle tohoto nařízení za žida, rozhodne okresní úřad, v jehož obvodu kterého má osoba své bydliště (pobyt).
(2) Žádost o toto rozhodnutí může podat jednak osoba, u níž je sporné, zda má být považována za žida, jednak také jiná osoba (fysická nebo právnická), osvědčí-li svůj právní zájem, že jí záleží na tom, zda se příslušná jiná osoba považuje za žida nebo nikoli. Rozhodnutí může se'stát také z podnětu úřadu nebo soudu.
(2) Proti rozhodnutí okresního úřadu jest přípustné; odvolání do 15 dnů odo dne vydání výměru (druhý odstavec paragrafu 72 vl. nář. ze dně 15. ledna 1938, č. 8/38 Sb. z. a n. o správním řízení), na ministerstvo vnitra. Odvolání třeba podat u okresního úřadu, který ve věci rozhodl. Stížnosti na nejvyšší správní soud se nepřipouštějí.
II. O usměrnění počtu židů v některých svobodných povoláních.
V advokacii. § 3. Počet židů advokátů (advokátních koncipientů) - určuje se čtyřmi procenty celkového počtu zapsaných členů příslušné komory.
§ 4. 1. Přebytek advokátů, (advokátních koncipientů) vymaže se ze seznamu příslušných komor a to z úřední moci. 2. Vymaží se zejména ti, kteří a) nemají své splatné daně, dávky, poplatky, nebo jiná veřejná břemena vyrovnány, b) podle svého majetkového stavu nebo podle svých výdělkových poměrů v jiném zaměstnání nejsou odkázáni na toto zaměstnání, c) praxi ve skutečnosti nevykonávají, d) neovládají přiměřeně státní řeč, e) nejsou žádoucí v tomto povolání z jiného důležitého veřejného zájmu.
§ 5. 1. Z důvodu nevyhnutelné potřeby nebo z jiných zvláštního zřetele hodných důvodů, pokud trvají, může ministerstvo spravedlnosti ponechat advokáty-židy v jejich povoláních nad počet, přípustný podle § 3. 2. Počet takto připuštěných nesmí přesahovati 10% celkového počtu členů příslušné komory.
§ 6. 1. Výmaz podle § 4 neřeší výbor příslušné komory. 2. Proti výmaznímu usnesení je přípustné odvolání do 15. dnů na ministerstvo spravedlnosti. Odvolání nemá odkládacího účinku. O odvolání rozhodne ministr spravedlnosti s konečnou platností.
§ 7. 1. Advokát žid smí zastupovat pouze stranu žida kromě případů, že by v obvodu krajského soudu, kde má sídlo, nebyl jiný advokát, který by mohl stranu zastupovat. 2. Ustanovení tato vztahují se také na substituční zastoupení a to jak mezi advokáty, tak mezi advokátními koncipienty. 3. Spolky, jakékoliv obchodní a hospodářské společnosti a jiné právnické osoby kromě právnických osob, které sledují zájmy židovského vyznání a židovské kultury, nepatří pod pojem strany, kterou by mohl zastupovat advokát-žid. 4. Porušení těchto ustanovení má právní následky, jako by strana vůbec nebyla zastoupena. Za tyto následky je odpovědný disciplinárně i majetkově advokát-žid přijavší pověření, a to pokud jde o majetko-právní odpovědnost vůči zmocniteli případně vůči jeho dědicům.
§ 8. Ministr spravedlnosti může povoliti, aby veřejný notář zastupoval na okresním soudu ve svém obvodu stranu ve sporu tam, kde má sídlo pouze jeden advokát nebo tam, kde je více advokátů, ale nikdo z těchto advokátů stranu nemůže nebo nechce zastupovati. Povolení toto může ministr spravedlnosti na návrh příslušné komory kdykoliv odvolati.
Ve veřejném notářství.
§ 9. Žid nemůže býti veřejným notářem.
V povolání redaktorském.
§ 10. Žid může býti redaktorem pouze židovského časopisu, to jest časopisu, který je výslovně jako takový označen a sleduje zájmy židovského vyznání a židovské kultury.
Ustanovení společná.
§ 11. Došlo-li k výpovědi pracovního poměru vzhledem na toto vládní nařízení, platí o ní a o odbytném ustanovení vládního nařízení z 18. dubna 1939 o zkrácení výpovědní lhůty pro služební poměry upravená podle soukromého práva a o odbytném při výpovědi.
§ 12. 1. Přestupků se dopouští a trestá se příslušným okresním soudem uzamčením, spojeným s pracovní povinností do 3 měsíců a peněžitým trestem od 1000 do 5000 Ks; a) kdo jsa podle tohoto vládního nařízení vyloučen z výkonu svého povolání, pokračuje v tomto povolání; b) kdo v tomto povolání zaměstnává anebo umožňuje zaměstnávat osobu z tohoto povolání vyloučenou; c) kdo jakýmkoliv způsobem přímo nebo nepřímo umožňuje osobě vyloučené podle tohoto nařízení pokračovat! v povolání jí odňatém; d) kdo se proviní proti usnesením, uvedeným proti § 7). 2. Člen advokátní a veřejno-notářské komory, který se provinil, proti usnesením bodů a) až b) ztrácí rovněž své povolání a vymaže se ze seznamu příslušné komory. 3. Podmíněný odklad výkonu trestu, uložený podle tohoto paragrafu, je vyloučen.
Vládní nařízení podle § 13 nabývá účinnosti dnem vyhlášení a splní je ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

Citace:

Slovenská úprava židovské otázky. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1938-39, svazek/ročník 3, s. 224-226.