Přeplněné právnické fakulty

jsou, jak se zdá, zjevem všeobecným. Stesky na to zaznívají z Francie, Německa i Ameriky. Jsou hledány příčiny toho i prostředky, jak tomu čeliti. Příčinami tohoto zjevu zabývá se prof. Hedemann (D. Jur. Ztg. 1/1931). Pátrá, proč přes neutěšené vyhlídky, které čekají na právnický dorost, příliv na právnické fakulty neutuchá, a vidí jednu z příčin především ve stranických politických poměrech. Politické strany se ucházejí o studentskou duši, nestarají se o to, jak se studentstvu bude jednou v životě dařiti, ale vycházejí ze zásady, že čím více studentů, tím lépe, jsou-li to jen straníci. Jinou příčinu spatřuje ve velkém množství různých »školních typů« středních škol (v Německu počítá se jich na 40 až 60) ; toto pokusnictví ovšem nepodává náležitý a nutný základ pro studium na vysokých školách. S tím souvisí pak velmi nepříznivé akademické poměry, jak se vytvářily. University přestávají zjednávati studujícím plné vědecké vzdělání, jež by bylo základem světového názoru a tvořilo z jednotlivců osobnosti a takto zároveň zjednávalo výchovu k povolání. Přeplnění znemožňuje osobní styk, stranická politika maří věrné přátelství mezi studentem a profesorem, pokusnictví ve školství činí půdu pod nohama vratkou. Obecného a ihned působivého prostředku proti těmto nebezpečím nevidí. Je třeba trpělivosti a zatím omeziti se na prostředky zlo zeslabující. Od zostření zkoušek si Hedemann mnoho neslibuje, poněvadž propadlí přicházejí znovu ke zkouškám a procento těch, kdo opětně propadávají a se ke zkouškám nevracejí, je malé. — Stejné bolesti má s přeplněním právnických fakult Francie. Na pařížské universitě hledá se odpomoc právě ve zostření požadavků při zkouškách. Tak při zkouškách v I. ročníku propadá 70%, ve II. a III. ročníku (studia trvají jen tři roky) asi 50%. Přesto příliv studentstva neutuchá, naopak. Špatné výsledky zkoušek odůvodňují se i zde neuspokojivou přípravou střední školy, vedlejším zaměstnáním studujících, sporty a p. (D. Jur. Ztg. č. 23/1930.) — Ve Spojených státech severoamerických studuje na vysokých školách více než milion osob, což souvisí se snahou vyloučiti »duševní konkurenci« ciziny. Tento ohromný počet vysokoškolských studujících vynikne, srovná-li jej s Německem. Toto má asi 100000 studujících a Spojené státy severoamerické, jejichž počet obyvatelstva je asi dvojnásobný než v Německu, přes milion. Vzhledem k tomu, že v Americe poslední dva ročníky německých středních škol navštěvují již školy vysoké, mělo by míti Německo asi 250000 studujících na vysokých školách, aby poměr k Americe byl úměrný. (D. Jur. Ztg. 1/1930.)

Citace:

Přeplněné právnické fakulty. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1931, svazek/ročník 70, číslo/sešit 5, s. 178-178.