Má-li kupec-jednotlivec více firem, mohou věřitelé jedné firmy domáhati se zaplacení svých pohledávek z jmění druhé firmy, neboť jde o jediného dlužníka.

Odůvodnění: Dovolatelé prohlásili, že napadají rozsudek odvolacího soudu v celém obsahu a rozsahu, jak však vyplývá z vývodů dovolání a jeho návrhu, napadají pouze jeho výrok o vzájemných pohledávkách a nákladech sporu.
V tom směru však nelze dovolání odepříti oprávněnosti.
Jde tu o řešení právní otázky, zdali dovolatelé mohou uplatňovati své vzájemné pohledávky proti žalující firmě, ač tyto, jak zjištěno, vznikly z právního poměru s firmou Julius D. v O. Zjištěno a nesporno jest, že majitelem obou firem jest Alois G., jenž provozuje oba obchody pod různými firmami. Avšak firma obchodníka jest jméno, pod kterým obchod provozuje, netvoří a nepředstavuje však žádného právního podmětu vedle něho nebo mimo něj a také se nerozeznává u obchodníka-jednotlivce mezi jeho soukromým a obchodním jměním, jako při obchodních společnostech. Více firem kupce-jednotlivce nelze proto považovati za různé právní podměty. Věřitelé jedné firmy mohou se domáhati zaplacení svých pohledávek i z jmění druhé firmy, neboť jde o jediného dlužníka (viz Staub-Pisko, Komentář čl. 15, § 1).
Dlužno tudíž dovolatele považovati za oprávněné, aby proti pohledávce žalující firmy namítali kompensando své pohledávky, vzniknuvší z právního poměru proti firmě Julius D., jejímž majitelem jest, jak již bylo podotknuto, také Alois G.
Poněvadž se soudy nižších stolic, vycházejíce z mylného právního předpokladu, nezabývaly otázkou existence a výše vzájemných pohledávek dovolatelů, bylo uznati, jak se stalo. (§ 496 č. 2 a 3, §§ 510 a 513 c. ř. s.)
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 1930, Rv II 88/29.
Karel Jelínek.

Citace:

Má-li kupec-jednotlivec více firem, mohou věřitelé. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1931, svazek/ročník 70, číslo/sešit 1, s. 38-38.