O nezávislosti soudcovské

promluvil p. ministr spravedlnosti Dr. Meissner v téže odpovědi, o níž se zmiňujeme nahoře, tato slova: Poslanec Stříbrný mluvil o nezávislosti soudcovské. Plně s ním souhlasím, avšak nezávislost soudcovská nesmí býti posuzována toliko jednostranně, toliko s jednoho hlediska, to jest, aby byli soudcové nezávislí jen vůči svým představeným, nýbrž nezávislost soudcovská musí býti také dolů, vůči náladám ulice. (Správně! Souhlas a potlesk.) Jsem naprosto dalek toho, dotýkat se politického přesvědčení nebo politické příslušnosti příslušníků soudcovského stavu. Každý má právo býti příslušníkem strany, odpovídající jeho přesvědčení, ale myslím, že svědomitý ministr spravedlnosti může zaujmouti jen jedno stanovisko, že totiž soudce, ať již byl politickým příslušníkem kterékoliv strany, musí své vystupování i v životě mimoúředním přizpůsobovati svým povinnostem soudcovským, nebo, že jeho vystupování nesmí býti nikdy takové, aby vzbudilo v občanstvu dojem, že když občan předstupuje před soudce, nemá před sebou nestranného člověka, nýbrž politického odpůrce. Nestrannost soudcovská v každém směru je nezbytná v jeho činnosti v zájmu občanstva i celého státu.
A proto beru za případ, o kterém mluvil posl. Stříbrný, plnou odpovědnost. A prohlašuji, že v každém jiném budoucím případě bych postupoval stejně. Pokud budu zastávat úřad ministra spravedlnosti, budu bdít nad tím, aby každý příslušník soudcovského stavu v celém svém vystupování dával záruku naprosté nestrannosti vůči každému.« (Hlučný, dlouho trvající potlesk a souhlas.) — Potlesk jistě zasloužený.

Citace:

O nezávislosti soudcovské. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1931, svazek/ročník 70, číslo/sešit 3, s. 117-118.