K § 19., оdst. 2. zákona č. 39/1922 Sb. z. a n. a prováděcího nařízení k tomuto zákonu ze 7. 12. 1922, č. 303 Sb. z. a n.

Žije-li válečná vdova ve společné domácnosti s mužem v poměru rovnajícím se manželství, odpočívá její vdovský důchod po dobu tohoto spolužití. Otázka, zdali sdílí vdova (družka) společnou domácnost s nějakým mužem, jest otázkou skutkovou, jejíž zodpovědění tvoří část skutkové podstaty rozhodnutí o tom, zda důchod vdovský odpočívá. Nejvyšší správní soud má dle §u 6, odst. 1. zákona o správním soudě zpravidla rozhodnutí své založiti na skutkové podstatě, kterou poslední instance za zjištěnou vzala a musí proto skutkové zjištění žalovaného úřadu vzíti za základ svého výroku, ačli zjištění to bylo získáno v řízení prostém podstatných vad ve smyslu odst. 2. §u 6. zákona o správním soudě.
(Nález Nejv. správ. soudu z 11. 10. 1926, č. 4075/26.)

Citace:

K § 19 odst. 2 zákona č. 39/1922 sb. z. a n.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1927, s. 117-117.