K §§ 17 а 194 zák. č. 221/1924 Sb. z. a n. — Přihláška či odhláška musí nemocenské pojišťovně skutečně dojíti a nestačí pouhý průkaz zaměstnavatelův o jejím odeslání.

Stěžovatel během řízení netvrdil, že odhlášky zmíněných zaměstnanců k pojišťovně skutečně došly, naopak v podání ze dne 27. října 1926 sám uvedl, že se odhlášky na poště ztratily, což také pojišťovna připustila dlužno proto míti za nesporné, že ony odhlášky k pojišťovně vůbec nedošly. Po stránce právní se vývody stížnosti zahrocují v právní názor, že k splnění odhlašovací povinnosti, jak ji stanoví § 17 cit. zák., stáčí, byla-li odhláška v zákonné lhůtě odevzdána poštovní dopravě, aniž záleží na tom, zda pojišťovně skutečně došla. Ustanovení tohoto obsahu cit. zákon č. 221/1924 nemá, zejména není ustanovení takové v § 17, jenž předpisuje, že přihlášku (odhlášku) jest učiniti u příslušné nemocenské pojišťovny. Předpis § 194 cit. zákona — který tu asi má stěžovatel na mysli stanoví, že lhůtu podle tohoto zákona je považovati za zachovánu, bylo-li v ní podání prokazatelně odevzdáno poště nebo telegrafu. Předpis ten však předpokládá, že podání na místo podací zákonem určené — jímž je v daném případě vzhledem k předpisu § 17 nemocenská pojišťovna — skutečně došlo. Názor ten vyslovil nejvyšší správní soud již ve svém nálezu Boh. A 7929/29 a trvá na něm i v tomto případě, odkazuje podle § 44 jedn. řádu na bližší odůvodnění uvedeného nálezu.
(Nález nejv. správ. soudu ze dne 11. září 1930, č. 14235/30.)

Citace:

K §§ 17 a 194 zák. č. 221/1924 Sb. z. a n.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1930, svazek/ročník 11, s. 623-623.