4. Omezování činnosti předsedy závodního výboru v době pracovní.Závodní výbor stěžoval si u rozhodčí komise podle zákona o závodních výborech, že správa závodu uložila předsedovi závodního výboru pokutu 2 Kč za to, že v době pracovní intervenoval v kanceláři závodu ve prospěch zaměstnance, jemuž nebyla správně vyplacena náhrada mzdy podle § 1154 b) obč. zák. Závodní výbor žádal ve své stížnosti, aby rozhodčí komise uznala právem, že správa závodu jest povinna vrátiti předsedovi závodního výboru částku 2 Kč. kterou mu strhla ze mzdy, dále že nemá činili závodnímu výboru potíže ve výkonu jeho funkce.Rozhodčí komise zamítla stížnost, uvádějíc zejména, že uvedená pokuta byla předsedovi závodního výboru vyměřena v mezích platného pracovního řádu, že tu běží o soukromoprávní nárok, který nenáleží do oboru působnosti rozhodčí komise. Pokud se týká omezování činnosti předsedy závodního výboru, shledala rozhodci komise, že hledíc k ustanovení §§ 3 a 22 zákona č. 330/1921 Sb. z. a n. nejednalo se v daném případě o nějakou výjimečnou a nevyhnutelnou činnost předsedy závodního výboru. 1 když předsedovi nebylo možno intervenovati mimo pracovní dobu. mohl tak prý učiniti jeho zástupce, místopředseda nebo. kterýkoliv jiný člen závodního výboru.Proti tomuto nálezu rozhodčí komise podal závodní výbor stížnost k nejvyššímu správnímu soudu, namítaje zejména, že v daném případě vskutku běželo o· činnost nevyhnutelně nutnou, poněvadž po pracovní době (v sobotu) nebylo již možno intervenovati ve prospěch řečeného zaměstnance závodu, neboť v kanceláři závodu se již v té době neúřadovalo.Nejvyšší správní soud stížnosti závodního výboru nevyhověl. Na odůvodnění svého nálezu v podstatě uvedl:334 Naříkané rozhodnutí založeno jest na předpokladu, že intervenci ve prospěch řečeného zaměstnance závadu mohl téhož dne po pracovní době provésti i jiný člen závodního výboru, když předseda byl do skončení práce jinak zaměstnán. Stížnost nenamítá, že výkon, o který běží, byl výlučně vyhrazen předsedovi závodního výboru a nemohl proto býti proveden jiným členem závodního výboru. Stížnost pouze namítá, že ani předseda, ani jiný člen závodního výboru nemohl v uvedený den po skončení pracovní doby intervenovati v kanceláři závodu, poněvadž byla sobota a v sobotu po pracovní době v kanceláři závodu se neúřaduje. Avšak tuto okolnost závodní výbor v řízení před rozhodčí komisí neuplatnil, nýbrž namítal toliko, že předseda nemohl intervenci uskutečnili po skončení pracovní doby pro překážku v jeho osobě nastalou (musil toho dne jiti do kursu). Řečenou okolnost měl závodní výbor namítati již v řízení před rozhodčí komisí tím spíše, že správa závodu výslovně uvedla v řízení před rozhodčí komisi, že při zaneprázdnění předsedově mohl intervenovati jeho zástupce. (Nález Nejv. správ, soudu ze dne 12. března 1930, č. 4016/30.)