Řízení.

Podle § 12, posl. odstavce, zák. čl. XIX/1907 jest zaměstnavatel, který neučiní přihlášky v předepsané lhůtě, povinen zaplatiti pokladně náklad, který jí vznikl podporováním pojištěnce v nemoci, nastalé před přihlášením. Žalovaný úřad uznal, že závazku toho v daném případě není a opřel svůj výrok o dva samostatné důvody: 1. o důvod, převzatý z rozhodnutí úřadu 1. stolice, že přihláška Marie Čepelové se stala včas, poněvadž byla v 8denní lhůtě zákonné u poštovního úřadu podána, 2. o další samostatný důvod, vyjádřený slovy: »i proto, ježto je dokázáno, že Ondřej Štefánek jako zaměstnavatel neměl úmyslu vyhnouti se pojistné povinnosti...« Stížnost vznáší námitku pouze proti odůvodnění ad 1), vytýkajíc názoru zde vyslovenému nezákonnost. Činí tak právem, ježto lhůta § 12 zák., čl. XIX. z r. 1907, je zachována jen tenkráte, došla-li přihláška ve lhůtě 8denní k nemocenské pokladně. Názor tento vyslovil a blíže odůvodnil Nejvyšší správní soud ve svém nálezu Boh. A 6489/27, na který se tímto podle § 44 jednacího řádu odkazuje. Než naříkané rozhodnutí je opřeno ještě o další důvod shora sub 2) uvedený, že zaměstnavatel neměl úmyslu vyhnouti se pojistné povinnosti. Vyslovil tedy žalovaný úřad náhled, že podmínkou pro odsouzení zaměstnavatele k náhradě podpůrného nákladu podle § 12 zák., čl. XIX. z r. 1907, jest úmysl vyhnouti se povinnosti pojištění, že tedy nedostatek takového úmyslu vylučuje použití sankce citovaného § 12. Stížnost proti tomuto důvodu naříkaného rozhodnutí neformuluje žádného stížneho bodu, zejména nevytýká, že žalovaný úřad neprávem náhradní povinnost podle § 12 cit. zákona činí závislou od úmyslu zaměstnavatelova vyhnouti se pojištění. Ale pak Nejvyšší správní soud, vázán jsa předpisem § 18 zákona o správním soudě, podle něhož smí zákonitost naříkaného rozhodnutí přezkoumávati jenom v mezích stížních bodů, obsažených ve stížnosti, nemohl se pouštěti do zkoumání, zda tento druhý důvod napadeného výroku je ve shodě se zákonem. Zůstává pak naříkané rozhodnutí o tento druhý důvod opřeno a musela proto stížnost býti zamítnuta.
(Nález Nejv. správ. soudu ze dne 24. května 1930, č. 12860/28.)
530

Citace:

Řízení.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1930, svazek/ročník 11, s. 542-542.