Proti pouhému projevu právního názoru se strany léčebného fondu veř. zam. nelze si stěžovati k nejvyššímu správnímu soudu.

Přípis okresního sboru Léčebného fondu, potvrzený naříkaným výměrem, dává stěžující si straně prostě na vědomí část instrukce ministerstva sociální péče, obsahující poučení okresních sborů, jak jest vypočítávati pojistné podle zákona č. 221/1925. Přípis ten, nejenže nemá formy nějakého autoritativního výroku úřadu správního, neřeší ani obsahem svým nějaký konkrétní sporný případ, nezabývá se vůbec konkrétně požitky zaměstnanců města P. a jich právním podkladem, neukládá stěžující si straně nijakého závazku, nevyměřuje pojistné, cituje pouze zásady, jež se mají podle pokynů ministerských při vyměřování pojistného zachovávati (»podle výnosu ministerstva sociální péče ..... vyměří se pojistné ......«). Není tedy podle svého obsahu přípis ten ničím jiným, nežli projevem právního názoru, nezávazným poučením strany o příslušných normách a jich výkladu. Nejvýše mohl by býti považován za upozornění města P., že okresní sbor se míní těmito zásadami v budoucnu říditi. Teprve budoucí úpravou pojistného podle těchto zásad, dojde-li k němu, by mohlo býti město P. ve svých právech zkráceno. Naříkaným výměrem nedekretuje Léčebný fond ničeho jiného, nežli že poučení, dané jeho orgánem (okresním sborem, § 14 zák. 221/25), prohlašuje za správné. Jen to jest jeho obsahem — a nemůže na podstatě přípisu okresního sboru a na podstatě napadeného výroku ničeho měniti okolnost, že naříkaný výměr označuje přípis okresního sboru za »rozhodnutí«, či »naříkané rozhodnutí«. Podle toho jest naříkaný výměr projevem právního názoru, jenž nebyl vtělen ve výrok, práva a povinnosti strany upravující a právní moci schopný. Projev právního názoru sám o sobě však nezakládá — jak nejvyšší správní soud vyslovil na př. v nálezu Boh. A 2001/25 — ni- jakých právních účinků vůči straně, jež by mohly proti ní nabýti moci práva, a nemůže proto strana námitky proti takovému projevu na tento soud vznésti (§§ 2 a 21 zákona o správním soudě).
(Nález nejv. správ. soudu ze dne 14. října 1929, č. 1420/28.)

Citace:

Proti pouhému projevu právního názoru se strany Léčebného fondu veř, zam. nelze si stěžovati k nejvyššímu správnímu soudu.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1930, svazek/ročník 11, s. 120-120.