Nemocenské pojišťovny nejsou úřady správními.

Zákon čís. 221/1924 ani v citovaném § 239, ani na jiném místě nestanoví praeklusivní lhůty k podání stížnosti do výměrů pojišťovny na politický úřad 1. stolice. Žalovaný úřad je názoru, že lhůtu tu stanoví § 6 zák. čl. XX z roku 1901. Názoru tomu nelze přisvědčiti, i když zákonný čl. XX/1901 podle svého nadpisu jedná »o zjednodušení správního řízení«, vychází z celé konstrukce zákona toho, zejména z doslovu §§ 2, 3, 5, 7—10 a z §§ 31 až 35 části páté o provedení zákona, že zákonodárce měl při tom na mysli jen řízení před vrchnostmi čili úřady správními ve vlastním slova smyslu, totiž úřady státními a orgány samosprávy teritoriální, a že tudíž oněch předpisů použíti jest jen tehdy, když jde
523 nejen o správní věc, nýbrž o správní věc před takovouto vrchností, před takovýmto úřadem správním. Mezi tyto úřady správní nelze čítati nemocenské pojišťovny. Nemocenské pojišťovny podle zákona číslo 221/1924 — podobně jako nemocenské pokladny zákona čís. 33 ř. z. z r. 1888 a zák. čl. XIX z roku 1907 nejsou ani státními úřady ani teritoriálními svazy práva veřejného, nýbrž zájmovými sdruženími pojištěných a jich službodárců, jež pod záštitou a kontrolou státní obstarávají úkoly, spadající v obor veřejné správy (arg. §§ 2, 23, 31 a násl., 59, 64 a j.).
(Nález Nejv. správ. soudu ze dne 31. května 1930, č. 12211/28.)
524

Citace:

Nemocenské pojišťovny nejsou úřady správními.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1930, svazek/ročník 11, s. 535-536.