Zprostředkování práce a podpory nezaměstnaných.

Zákon ze dne 5. června 1930, č. 74, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. а n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
§ 1.
§ 4, odst. 1. č. 2. se mění a zní takto:
2. Odborová organisace jest povinna vyžádati si od každého člena prohlášení, je-li členem jiné odborové organisace a jeho rozhodnutí, ve které odborové organisaci chce uplatňovati nárok na státní příspěvek. Dále jest povinna vystouplému svému členu vydati členskou knížku obsahující osvědčení o době členství v této organisaci nebo jiný doklad o tom.
§ 2.
§ 6, č. 4. se mění a zní takto:
4. kdo požíval v jednom roce státního příspěvku v nezaměstnanosti po dobu 26 týdnů, vyplácí-li odborová organisace podporu v nezaměstnanosti v údobích týdenních, anebo po dobu šesti měsíců, vyplácí-li ji v údobích měsíčních, počítaje ode dne, za který byl státní příspěvek vyplacen jako za první den nezaměstnanosti.
§ 3.
§ 7 se mění a zní takto:
(1) Státní příspěvek se rovná co do výše trojnásobku podpory, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace ze svých peněz.
(2) U ženatého člena nebo provdané členky, kteří prokáží aspoň jednoroční dobu členství v odborové organisaci, dále u svobodného člena nebo členky, kteří prokáží pětiletou dobu členství v odborové organisaci, činí státní příspěvek čtyřnásobek organisační podpory. Ministr sociální péče se zmocňuje, aby v případech zřetele hodných přiřkl stejný čtyřnásobek organisační podpory svobodným členům a členkám, pečují-li o své děti a nepobírají pro ně pravidelné alimentace, nebo starají-li se o své rodiče, starší 65 let, s nimiž žijí ve společné domácnosti.
(3) Ženatí členové nebo provdané členky odborových organisací mají z důvodu manželství nárok na vyšší výměru státního příspěvku podle předcházejícího ustanovení jen v tom případě, žijí-li s druhým manželem ve společné domácnosti anebo přispívají-li skutečně ze svých příjmů převážnou měrou na výživu druhého manžela. Jsou-li podporováni v jedné a téže rodině současně oba manželé, může nárok na vyšší výměru státního příspěvku uplatňovati pouze jeden z nich, a to ten, u něhož státní příspěvek by byl vyšší. Je-li v jedné a téže
447 rodině podporován jeden manžel a je-li současně druhý manžel výdělečně zaměstnán tak, že jeho výživa jest zajištěna, nebo dostává-li druhý manžel současně nemocenské, posuzuje se prvý manžel co do nároku na vyšší výměru státního příspěvku stejně jako osoba svobodná. Osoby ovdovělé, rozloučené nebo rozvedené, pokud se nemusejí starati o děti z předchozího manželství nebo o dřívější manželku (dřívějšího manžela), posuzují se stejně jako osoby svobodné.
(4) Státní příspěvek k podpoře, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace ze svých peněz a která nesmí býti nižší nežli Kč 0,75 denně, nesmí převyšovati částku Kč 18— denně, při čemž součet podpory a státního příspěvku nesmí převyšovati dvě třetiny poslední mzdy nezaměstnaného; oč tento součet převyšuje dvě třetiny poslední mzdy nezaměstnaného, o to se sníží státní příspěvek. Při přechodném, hůře placeném zaměstnání, netrvá-li déle tří měsíců, jest při posuzování poslední mzdy nezaměstnaného říditi se mzdou zaměstnání, jež toto přechodné předcházelo.
§ 4.
§ 8 se mění a zní takto:
Nárok na státní příspěvek v nezaměstnanosti přísluší nezaměstnanému ode dne, kdy se o něj hlásil, trvá-li nezaměstnanost aspoň sedm dní jdoucích po sobě.
(1) Člen odborové organisace, který svůj nárok na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek podle dosud platných předpisů již vyčerpal, získává ode dne účinnosti tohoto zákona nárok na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek nejdéle na dobu dalších 13 týdnů v témže podpůrném roce, při čemž za platnosti ostatních zákonných ustanovení organisační podpora nesmí činiti méně než Kč 0,40 denně. V tomto případě státní příspěvek činí Kč 1,60 denně, v případech čl. I., § 3, odst. 2. a 3. tohoto zákona Kč 2,10; je-li organisační podpora vyšší nežli Kč 0,40, činí státní příspěvek trojnásobek, případně čtyřnásobek (čl. I., § 3, odst. 1. až 3. tohoto zákona) organisační podpory, při čemž součet této podpory a státního příspěvku musí činiti nejméně Kč 2,— (čl. I., § 3, odst. 1.), případně Kč 2,50 (čl. I., § 3, odst. 2. a 3.); oč tento součet činí méně, o to se zvýší státní příspěvek.
(2) Člen odborové organisace, který svého nároku na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek podle dosud platných předpisů ještě zcela nevyčerpal, má nárok na podporu a státní příspěvek až do vyčerpání podle předpisů zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. a vládního nařízení ze dne 31. května 1929, č. 79 Sb. z. a n., jehož účinnost se pro tento případ prodlužuje do 30. dubna 1931, a na to získává po dobu dalších 13 týdnů v témže podpůrném roce nárok na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek v rozsahu předcházejícího odstavce.
Čl. III.
Ustanovení pro případ mimořádné nezaměstnanosti.
(1) Člen odborové organisace, který ještě nenabyl nároku na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace nebo nárok na podporu a státní příspěvek podle tohoto zákona již vyčerpal, a který následkem déle trvajících nepříznivých poměrů na trhu práce (mimořádná nezaměstnanost) jest bez své viny nezaměstnaným a tím ohrožen na výživě své i své rodiny, má nárok na mimořádnou podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek po dobu 13 týdnů v roce.
(2) Ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí, ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství určí vyhláškou v Úředním listě republiky Československé den, od kterého jest považovati všeobecně nebo v některém odvětví výdělečné činnosti anebo v některém územním obvodu nezaměstnanost za mimořádnou (odst. 1.).
448 (3) Podpora, kterou v případě mimořádné nezaměstnanosti vyplácí odborová organisace ze svých peněz, nesmí činiti méně nežli 0,25 Kč denně a státní příspěvek k organisační podpoře 1,75 Kč, v případech čl. I., § 5, odst. 2. a 5. tohoto zákona 2,25 Kč. Je-li organisační podpora vyšší nežli 0,25 Kč, zvyšuje se tento státní příspěvek (1,75 Kč, resp. 2,25 Kč) o trojnásobek, případně čtyřnásobek (čl. I., § 3, odst. 1. až 3. tohoto zákona) tohoto zvýšení organisační podpory.
(4) Před uplatněním nároku na tuto podporu musí se nezaměstnaní hlásiti o práci u příslušné veřejné zprostředkovatelny práce. Nemůže-li zprostředkovatelna práce nezaměstnanému opatřiti přiměřené zaměstnání, vydá mu o tom potvrzení.
(5) Příslušníci cizího státu mohou obdržeti státní příspěvek k podoře pro případ mimořádné nezaměstnanosti za týchž podmínek jako příslušníci Československé republiky, má-li tento cizí stát obdobné opatření a nakládá-li s příslušníky Československé republiky jako se svými státními příslušníky.
Čl. IV.
Produktivní péče o nezaměstnané.
(1) Ministr sociální péče může z prostředků určených k čelení nezaměstnanosti podporovati nouzové práce, jež podniká stát, země, okres, obec nebo veřejnoprávní osoba právnická ve veřejném zájmu. Při této práci jest především zaměstnávati osoby, které pobírají podporu a státní příspěvek v nezaměstnanosti.
(2) Na mzdu osob z nezaměstnaných k nouzové práci přikázaných nebo přivzatých bude stát přispívati veřejnému stavebníkovi částkou nejvýše Kč 10,— denně.
(3) Podrobnosti upraví vláda nařízením.
Čl. V.
(1) Použití úpravy státního příspěvku k podpoře nezaměstnaných podle čl. I. resp. II. а III. jest vázáno podmínkou, že odborová organisace přizpůsobí podpůrná pravidla změněným předpisům. K takové úpravě podpůrných pravidel stačí usnesení představenstva odborové organisace proti dodatečnému schválení orgánů jinak ku změně podpůrného řádu příslušných.
(2) Neprodlouží-li odborová organisace do jednoho roku od počátku účinnosti tohoto zákona dobu nároku na podporu v nezaměstnanosti na 26 týdnů nebo šest měsíců v podpůrném roce, jest míti za to, že se vzdala zmocnění k výplatě státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti podle § 4, odst. 3. zák. č. 267/1921 Sb. z. a n.: u odborové organisace, u níž doba nároku na podporu v nezaměstnanosti podle dosavadních podpůrných pravidel činí méně než 13 týdnů v podpůrném roce, stačí, prodlouží-li se doba nároku na podporu v nezaměstnanosti na dvojnásobek dosavadní podpůrné doby.
Čl. VI.
Ministr sociální péče může přiznávati odborovým organisacím předběžné náhrady účtů za vyplacený státní příspěvek a dávati zálohy na výplaty státních příspěvků ve výši aspoň jednoměsíční potřeby.
Čl. VII.
Orgánové veřejné správy, státní i samosprávní, volení i jmenovaní a nemocenské pojišťovny jsou povinni spolupůsobiti při provádění tohoto zákona, k němuž podrobné předpisy o uplatňování nároku, o dokladech, vyúčtování a ostatních jednotlivostech, vydá vláda nařízením.
Čl. VIII.
Ministr financí se zmocňuje, aby částku potřebnou k provedení tohoto zákona opatřil úvěrovými operacemi, pokud by se nenalezla úhrada ve státním rozpočtu na rok 1930.
449 Čl. IX.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. května 1930. Provedením jeho se pověřuje ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Vládní nařízení ze dne 20. června 1930, čís. 79, jímž se upravuje produktivní péče o nezaměstnané.
Vláda republiky Československé nařizuje podle čl. IV. zákona ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných:
§ 1.
Nouzovými pracemi rozumí se práce, jež podniká stát, země, okres, obec nebo jiná veřejnoprávní osoba právnická ve veřejném zájmu. Jsou to na příklad: stavba a úprava silnic a cest všeho druhu, přechodů, vodotečí, práce zalesňovací, úprava pozemků, rekultivace dolováním zničených pozemků, čištění ulic, veřejných budov, stavby pozemní všeho druhu, vyjma budov, sloužících převážně k účelům bytovým, pokud nepožívají podpory podle zákona o stavebním ruchu a pod.
§ 2.
Při nouzových pracích podporovaných státem podle § 4 jest především zaměstnávati osoby, které dostávají podporu od odborové organisace a státní příspěvek v nezaměstnanosti. Budou-li k těmto pracím přibrány i jiné osoby nezaměstnané, jest při výběru jich dáti přednost těm, jichž výživa, jakož i výživa jejich rodin jest více ohrožena.
§ 3.
Osoby, dostávající podporu a státní příspěvek v nezaměstnanosti, jsou povinny nouzovou práci přikázanou jim okresním úřadem nebo veřejnou zprostředkovatelnou práce přijmouti, pokud při této práci není stávky nebo výluky a pokud jest tato práce jejich tělesným silám a duševním schopnostem přiměřená a neporušuje jejich zvláštní odborné způsobilosti. Tyto osoby jsou povinny přijmouti takovouto práci také tehdy, když jest jim přikázána mimo místo jejich dosavadního pobytu, pokud by jejich odděleným bydlením nebyla ohrožena výživa jejich rodin; stát hradí na potvrzení veřejné zprostředkovatelny práce jízdné po železnici z místa pobytu nezaměstnaného na místo přikázaného zaměstnání.
§ 4.
(1) Ministr sociální péče může z prostředků určených k čelení nezaměstnanosti podporovati nouzové práce.
(2) Na mzdu osob z nezaměstnaných k nouzové práci přivzatých nebo přikázaných bude stát přispívati veřejnému stavebníkovi částkou nejvýše 10 Kč denně za osm hodin pracovních.
(3) O pracovní době při nouzové práci platí ustanovení zákona o osmihodinové době pracovní.
§ 5.
(1) Tento příspěvek (§ 4) bude stát vypláceti veřejnému stavebníkovi (§ 1) na jeho žádost, kterou jest předložiti ministerstvu sociální péče.
(2) Žádost musí obsahovati:
1. přesný popis nouzové práce,
2. její přibližný náklad,
450 3. výši mzdy v místě obvyklé,
4. počet dělnictva, hlavně dělnictva pomocného, které by mohlo býti při zamýšlených pracích umístěno,
5. přibližnou dobu trvání nouzové práce,
6. zprávu o finančním stavu stavebníkově,
7. zprávu o tom, zda a z kterého veřejného úvěru na zamýšlené práce byla již povolena jiná podpora.
(3) K žádosti budiž dále připojeno:
a) výslovné prohlášení stavebníkovo, že se podrobuje státnímu technickému i účetnímu dohledu stavebnímu,
b) zpráva příslušné veřejné zprostředkovatelny práce o stavu pracovního trhu za poslední tři měsíce v okrese a místě, kde nouzová práce má býti provedena,
c) zpráva odborových svazů nebo místních všeodborových sdružení příslušného oboru práce o počtu jeho podporovaného členstva, které by mohlo při nouzových pracích býti zaměstnáno.
§ 6.
Veřejný stavebník jest povinen o podání této žádosti vyrozuměti též ten obor státní nebo veřejné správy, z jehož úvěru byla mu na zamýšlené práce již povolena jiná podpora. Mimo to je veřejný stavebník povinen neprodleně oznamovati ministerstvu sociální péče podpory na nouzové práce, které mu byly po podání žádosti (§ 5) z jiného veřejného úvěru uděleny. Opomine-li to oznámiti, může ministerstvo sociální péče příspěvek (§ 5) snížiti, po případě zastaviti.
§ 7.
Jestliže byla veřejnému stavebníkovi na nouzové práce udělena podpora z některého jiného veřejného úvěru, může ministerstvo sociální péče podle povahy případu příspěvek na nouzové práce snížiti nebo zastaviti; byla-li mezi tím nouzová podpora již zcela vyplacena, může ministerstvo sociální péče žádati částečné nebo úplné vrácení vyplacené podpory.
§ 8.
Při nouzových pracích musí se platiti mzda podle platného mzdového tarifu nebo podle sazeb obvyklých v místě, kde se má práce konati.
§ 9.
(1) Je-li povolen státní příspěvek na nouzové práce, jest veřejný stavebník povinen předkládati ministerstvu sociální péče v údobí čtyř týdnů mzdové listiny potvrzené příslušnou veřejnou zprostředkovatelnou práce a okresním úřadem.
(2) Na žádost veřejného stavebníka může ministerstvo sociální péče po započetí nouzové práce vypláceti mu předem na potřebu čtyř týdnů zálohu na povolený státní příspěvek ke mzdě.
§ 10.
Po skončení nouzové práce jest veřejný stavebník povinen podati ministerstvu sociální péče přehlednou zprávu obsahující přesný popis vykonané práce, skutečně vynaložený náklad na ni, počet zaměstnaného dělnictva, výpočet zaplacené mzdy a poskytnutého státního příspěvku, počet pracovních dnů a úhrnnou dobu trvání nouzové práce.
§ 11.
(1) Toto nařízení nabude účinnosti dnem vyhlášení.
(2) Provedením jeho se pověřuje ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.
451

Citace:

Zprostředkování práce a podpory nezaměstnaných.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1930, svazek/ročník 11, s. 459-463.