Zločinnost v Československu v letech 1923—1932. Zprávy Státního úřadu statistického (č. 136—138 r. XVI.) přinášejí přehled o osobách pravoplatně odsouzených v letech 1923—1932. Je zajímavé, že celkový počet odsouzených osob do r. 1930 stoupal, od tohoto roku pak se udržuje na přibližně stejné úrovni (s nepatrným poklesem). Na Slovensku byl vzestup poměrně daleko větší než v zemích historických. V rámci jednotlivých skupin trestných činů zaslouží pozornosti vzestup ve skupinách trestných činů proti státu a konání spravedlnosti, jakož i proti životu a tělu, zejména pokud jde o přestupky. Kdežto v roce 1923 bylo odsouzeno v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 24663 osob starších 18 let pro přestupky proti životu a tělu, bylo r. 1930 odsouzeno takových osob 50456! Na Slovensku je nápadný přírůstek odsouzení také pro zločiny a přečiny proti životu a tělu (též pro vyhnání plodu) i pro trestné činy proti majetku vůbec, kterážto poslední skupina je v zemích historických početně daleko více ustálena. Pro uznanou kriminologickou poučku, že hospodářská deprese podporuje zločinnost proti majetku a omezuje zločinnost povahy násilné, v rámci kriminality majetkové pak favorisuje formy primitivní (krádež) na úkor rafinovanějších (s opačným účinkem hospodářské konjunktury) bylo by možno čerpati doklad jen z dat za první pozorovaná léta, nikoliv však z doby poslední, spadající již do období hospodářské krise. Dlužno ovšem uvážiti, že statistická data vždy časově poněkud pokulhávají za skutečným stavem vzhledem к časovému rozpětí mezi trestným činem a pravoplatným rozsudkem, činiti určitější závěry z reprodukovaných dat by předpokládalo arci přihlédnouti k řadě souvislých okolností, zejména k změnám ve věkovém rozvrstvení obyvatelstva, k intensitě trestního stíhání, jakož i prozkoumati zločinnost zevrubně podle jednotlivých skutkových podstat a podle vlastností odsouzených osob, čehož uveřejněná data, ač poměrně podrobná, dosud neumožňují. V. S.