§ 76 j. n. nezná rozdíl mezi tuzemci a cizozemci.

Pro rozhodnutí otázky příslušnosti jsou směrodatné skutkové okolnosti tvrzené žalobkyní a zjištěné ve sporu, nikoliv zákonné ustanovení, jehož se strana dovolává k odůvodnění příslušnosti, v tomto případě sudiště podle majetku (§ 99 j. n.).
Není pochyby o tom a v prvé stolici bylo dostatečně zjištěno, že žalobkyně nabyla po svém provdání za žalovaného občana Spojených států severoamerických státního občanství tohoto státu, že manželé žili po nějakou dobu ve společné domácnosti v ČSR., až do doby, kdy žalovaný opustil žalobkyni a vrátil se do Ameriky.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně, jejíž manželství nebylo dosud ani rozvedeno ani rozloučeno, žaluje jako cizinka žalovaného, rovněž cizince, na placení výživného, ani soudem určeného, ani dohodnutého, a uplatňuje tedy proti němu své nároky z poměru manželského, povahy nikoliv ryze majetkové, jest věcně příslušný podle § 50, č. 3 j. n. sborový soud prvé stolice, místně pak zvláštní soud podle § 76 j. n., jehož ustanovení nečiní rozdíl mezi našimi a cizinci, t. j. soud, v jehož obvodu měli manželé své poslední společné bydliště.
Nic nevadí, že cizinka žaluje cizince u našeho soudu na poskytování výživného, neboť jde o nároky soukromého práva, o nichž rozhodují řádné soudy.
Žalovaný se nemůže dovolávati ani tvrzené reciprocity, ani nepřípustnosti podobných žalob ve státě, jehož jest příslušníkem.
Rozhodnutí našich soudů může miti ovšem účinnost jen pro území Československé republiky a lze je uskutečniti jen v mezích našeho práva.
(Rozh. ze dne 23. března 1936, R III 65/36.)
Dr. Stanislav Vaněček.

Citace:

§ 76 j. n. nezná rozdíl mezi tuzemci a cizozemci.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1936, svazek/ročník 75, číslo/sešit 6, s. 391-391.