Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 68 (1929). Praha: Právnická jednota v Praze, 688 s.
Authors:

Třetí sjezd právníků československých v Bratislavě r. 1930.


Na podnět Právnické Jednoty Moravské konány byly předsjezdové informativní porady o přípravných sjezdových pracích v Praze a v Brně. Právnická Jednota Moravská pozvala za tím účelem dne 3. května 1929 na svoji členskou schůzi zástupce, kteří byli jmenováni do pořadatelského výboru 3. sjezdu jednotlivými úřady, soudy a korporacemi ku společné poradě.
Na schůzi četně navštívenou se dostavil jednatel přípravného výboru Dr. Вařinka, obeznámil přítomné s výsledkem dosavadních přípravných prací sjezdových a naznačil posavadní kroky přípravného výboru: Právnická Jednota na Slovensku v Bratislavě vyvolala z nejširší právnické veřejnosti během krátké lhůty asi 3 týdnů kolem 360 námětů, návrhů na sjezdové otázky. Sestavila ku jich zpracování a roztřídění přípravný výbor, který si rozdělil práci na skupinu vědeckou a skupinu správní. Uspořádání vědecké skupiny ujal se velmi ochotně prof. Dr. Albert Milota, který přípravné práce již slibně započal, avšak pro chorobu člena rodiny je nemohl dokončiti a požádal proto Dra Вařinku, aby dokončil tyto práce i v této skupině. Uspořádání skupiny správní bylo svěřeno jednateli Dru Вařinkovi. Přípravný výbor dosud rozeslal 1926 a obdržel 480 dopisů. Zájemci navrhují zřízení šesti vědeckých odborů a to pro: právo občanské, soukromá práva zvláštní, občanský soudní řád, právo trestní, veřejnou správu a právo finanční.
Každý odbor projedná tři otázky. Pro každou otázku zajištěn bude předem nejméně jeden hlavní zpravodaj a nejméně dva spoluzpravodajové, kteří podají písemné práce závazně do určité lhůty. Kromě toho však mohou podávati písemné vědecké práce i ostatní účastníci. Písemné práce musí býti podány závazně do určité lhůty, pravděpodobně do konce dubna 1930, aby mohly býti zavčas vytisknuty a rozeslány účastníkům k prostudování, nejméně jeden měsíc před sjezdem.
Prozatím se uvažuje o 6 vědeckých odborech, a to: Vědecký odbor pro: I. občanské právo, II. soukromá práva zvláštní, III. občanský soudní řád, IV. právo trestní, V. veřejnou správu, VI. právo finanční. Pro jednotlivé vědecké odbory navrhují se dosud ku projednání tyto otázky:
Odbor I. 1. otázka: »Mezimístní právo vnitrozemské a jeho úprava do úplného sjednocení občanského práva.« 2. otázka: »Jak čeliti škodlivému drobení rolnických usedlostí?« 3. otázka: »Zajištění stavebních pohledávek?«
II. Vědecký odbor pro soukromá práva zvláštní by projednával: 1. »Na jakých základech by se mělo upraviti právo akciové?« 2. »Ochrana autora v oboru radiofuse se zřetelem ke článku 11. bis usnesení římské konference 1928?« 3. »O převodnosti pojistného nároku při pojištění škodovém.«
V III. vědeckém odboru pro občanský soudní řád, navrhují se tyto otázky: 1. »Mají býti připuštěna nova v odvolacím řízení a v jakých mezích?« 2. »Zda se doporučuje rozšíříti působnost samosoudců?« 3. Má-li se připustiti žaloba o obnovu řízení ve sporech o rozvod, rozluku a neplatnost manželství?«
IV. Vědecký odbor pro právo trestní, projednával by tyto otázky: 1. »Doporučuje se změniti ustanovení platného práva o ochraně cti, jmenovitě proti útokům tisku a jakým způsobem?« 2. »V jakých směrech je žádoucna reforma porotních soudů?« 3. »Jak by mělo býti upraveno trestní soudnictví nad mládeží?«
V. Pro vědecký odbor právo veřejné, se navrhují tyto otázky: 1. »Vadné správní akty?« 2. »Zda je nutno zdokonaliti právní garancii občanů v našem právním řádě?«, rozdělena byla na dvě skupiny, a to: »Ručení státu za úředníka?« a »Nečinnost úřadů?« 3. »Státní podniky, jejich organisace, správa a rozdíl od podniku a ústavu veřejného?«
VI. vědecký odbor pro právo finanční, zabýval se těmito otázkami: »Doporučuje se zachovávati instituci vyrovnávacích fondů?« Původně navrhována byla otázka: »Úprava financí samosprávných svazků?« Dr. Bařinka jednal o této otázce s p. prof. Dr. Englišem, který ji nedoporučil, jako příliš teoretickou a širokou, ale místo ní navrhuje otázku: »Doporučuje se zachovati instituci vyrovnávacích fondů?«, jako užší. Při projednání této otázky může se zpravodaj dotknouti také úpravy financí samosprávných svazků. 2. otázka: »Reforma trestního práva dôchodkového?« 3. otázka: »Reforma práva poplatkového?«
Prozatím se navrhuje zřízení těchto správních odborů: 1. hospodářského, který by sestavil rozpočet 3. sjezdu a zajistil jeho úhradu. Za hospodářské závazky sjezdu ručí Právnická Jednota na Slovensku, která prozatím hradí předběžné výlohy, a která také uhradí ze svého případný sjezdový schodek. Dosud nebylo požádáno o státní subvenci. Stane se tak, jakmile bude určena a zajištěna vědecká skupina, jak ve směru osobním, tak i věcném. 2. odbor by byl odbor propagační, jehož členy budou všichni jmenovaní zástupci do pořadatelského výboru. Jeho povinností bude buditi zájem o sjezdovou myšlenku a zajišťovati účast kolegů ze sídla každého okresního soudu, jeho členové se zúčastní pokud možno ustavující schůze pořadatelského výboru a zaručí svoji účast na sjezdu. Pořadatelský výbor obrátí se na příslušná ministerstva, aby poskytla členům pořadatelského výboru pro tyto dvě cesty do Bratislavy výhodu úřední cesty. 3. odbor by byl odbor dopravní, který by zajistil pro hromadný příjezd účastníků zvláštní vlaky s větší než 50% slevou jízdného, zajistil zdarma používání elektrické dráhy a autobusů v Bratislavě po dobu sjezdu. 4. odbor uvítací, 5. odbor ubytovací a 6. odbor zábavní, který bude míti pánské i dámské kroužky, seskupené podle mateřských jazyků přihlášených zahraničních hostí. Jednatel současně obeznámil přítomné s návrhem jednacího sjezdového řádu.
Sjezd by se konal v roce 1930 v polovici měsíce října.
Právnická Jednota pražská dne 9. května 1929 konala schůzi, k níž pozvala zástupce jednotlivých soudů a úřadů do pořadatelského výboru 3. sjezdu.
Na této schůzi Dr. Вařinka rovněž obeznámil přítomné s dosavadním výsledkem prací přípravného výboru a kromě toho dne 10. a 11. května navštívil řadu čelných osobností a projednal s nimi některé sjezdové podrobnosti.
Přípravné práce 3. sjezdu právníků československých budily všude neobyčejný zájem, jak u přítomných v poradních schůzích, tak i u jednotlivců, s nimiž projednával jednatel podrobnější sjezdové otázky. Jednatel setkal se všude, jak v Brně, tak i v Praze s nevšední ochotou, pozorností a přízní úřadů a osob, za jejichž vzácného porozumění mohl zajistiti v poměrně krátké době nezbytné osobní i věcné předpoklady vědecké skupiny 3. sjezdu právníků československých.
Citace:
Třetí sjezd právníků československých v Bratislavě r. 1930. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1929, svazek/ročník 68, číslo/sešit 10, s. 328-331.