Jak odlehčiti nejvyššímu soudu beze změny zákona a bez rozmnožení sil. Pod tímto nadpisem otiskuje rada nejv. s. Václav Cícha zajímavé návrhy v č. 2. »Soudcovských listů«. Navazuje na známý zjev, že u nejvyššího soudu vyřizují se pro přetížení dovolání v civilních věcech teprve po 9 až 10 měsících a naznačuje cesty, kterými by mohla býti nejvyššímu soudu práce usnadněna součinností nižších soudů a advokátů. Mezi prostředky, jimiž by mohly nižší soudy soudu nejvyššímu ulehčiti, uvádí pisatel náležité předkládání spisů (s plnou mocí právního zástupce, zpátečními lístky, záznamem podle § 74 j. ř., atd.), odmítání nepřípustných nebo opožděných opravných prostředků již v první stolici, přiměřené oceňování předmětu sporu podle § 500 odst. 3 c. ř. s. Mnohem větší měrou mohli by ulehčiti nejvyššímu soudu advokáti, kdyby se při podávání opravných prostředků řídili přesně zákonem. To se týká včasnosti, přípustnosti i obsahu opravných spisů. Zejména často bývá uplatňována jako dovolací důvod okolnost zákonem za dovolací důvod neuznaná (nesprávné hodnocení průvodů, zamítnutí důkazu výslechem stran a j.). Vývody Cíchový zaslouží plné pozornosti těch, jimž jsou adresovány. Nesmíme arci zapomínati, že jednou z příčin, proč nižší soudy zbytečně nejvyšší soud zatěžují, je zase přetížení nižších soudů, a že vleklé vyřizování opravných prostředků nepochybně vede k podávání dovolání věcně neodůvodněných, jen když se jimi oddálí konečné rozhodnutí straně nepříznivé: pohybujeme se tu zjevně v bludném kruhu. Leč přes to není pochyby, že přispěním těch, na něž článek apeluje, mohl by býti nejvyšší soud — a inutatis mutandis i jiné soudy a úřady — zbaven práce zcela zbytečné.