Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 68 (1929). Praha: Právnická jednota v Praze, 688 s.
Authors:
Novelisace t. zv. lex Ofner. Podle novinářských zpráv pomýšlí justiční správa na novelisaci t. zv. lex Ofner v tom směru, že by cenové hranice, rozhodné pro kvalifikaci trestných činů majetkové povahy byly zvýšeny, prý desateronásobně. Poklesu kupní síly peněz hovělo dosud naše zákonodárství potud, že zmocňovalo soud a veřejného žalobce spokojiti se s nižší vazbou přihlížeje k povaze činu а k znehodnocení peněz. Podle týchž hledisek a hledě k malé nebezpečnosti pachatele pro cizí majetek, může veřejný žalobce navrhnouti potrestání pro přestupek proti majetku, nebyl-li by čin zločinem při nižší ceně předmětu. Toto ustanovení však je pouze provisorní — zákon z 22. prosince 1925 č. 471 Sb. z. a n. platí podle zák. č. 257/25 jen do konce března 1929 — a jest proto brzká úprava této velmi důležité otázky naléhavá. Vyslovili jsme již před časem (Právník 1926, str. 655) námitky proti požadavkům novelisace t. zv. lex Ofner a uvedli jsme též důvody, proč dáváme přednost nynějšímu řešení, jehož nedostatků arciť nikterak nezastíráme. Důvody nově uváděné pro novelisaci nás nikterak nepřesvědčují. Jistě se přeceňuje váha námitky, že užívání ustanovení § 9 cit. zákona, které umožňuje potrestání činu, jenž by byl jinak zločinem, jako přestupek, není stejnoměrné. Srovnávání dat ze Slovenska a z ostatních zemí není vůbec případné vzhledem k podstatným různostem hmotného práva trestního a pokud možno v užším okruhu pozorovati nestejnoměrnost, můžeme ji vysvětlovati stejně různou povahou místní zločinnosti jako nestejnoměrnou aplikací zákona. Jsme si ovšem vědomi, že naprosté jednoty v praxi sotva by bylo kdy dosaženo, avšak stejný nedostatek stíhá daleko větší měrou jiné instituce, na jichž odstranění proto nikdo nepomýšlí, jako podmíněné odsouzení, zahlazení odsouzení, ba i sám soudní výměr trestu v rámci zákonné sazby. Také úleva, kterou by novelisace soudům přinesla, byla by spíše přesunem než skutečným ulehčením. Přiznáváme, že dosud byly často zbytečně zatěžovány dva soudy, soud sborový i okresní, trestní věcí málo významnou. Leč zde stačilo změniti praxi státních zastupitelství a působiti k tomu, aby návrh podle § 9 cit. zák. činila ihned, jakmile jsou jeho předpoklady zjištěny, k čemuž stačilo začasté nahlédnouti do trestního rejstříku. Oproti výhodám, z větší části jen zdánlivým, obáváme se neblahých důsledků novelisace. Změna pravděpodobně vyvolá další zmírnění trestní represe, v dnešní době nikterak žádoucí. Změna nahrazuje kvalifikaci podle povahy činu a pachatele zase mechanickým oceněním výše škody. Jestliže justiční správa se obává volné úvahy veřejného žalobce na ní závislého i v míře tak skrovné, plyne z toho neutěšená prognosa pro reformu trestního práva, která by rozšiřovala volnou úvahu neodvislého soudce.
Citace:
Novelisace t. zv. lex Ofner. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1929, svazek/ročník 68, číslo/sešit 1, s. 77-78.