Zákon o domácké práci a jeho provádění.

Domácká práce za dnešního průmyslového rozmachu jest jen jakousi částí, doplňkem velkého průmyslu, jako práce převážně rukodílná, a bude jistě postupem času omezena na míru nejmenší. Omezení domácké práce stane se samovolně již z důvodů technických, aby umožněno bylo praktické využití všech vymožeností moderní techniky při výrobě většiny tovarů, které se ještě dnes po domácku rukodílně zhotovují. Omezení domácké práce, prováděné dosud v malých domácnostech, přinese zdárný výsledek také hlavně po stránce zdravotní a zamezí nadobro práci dětí, kterých — přes všechna dnešní zákonná opatření — jest ku práci v domácnostech prováděné dosti používáno.
Omezení domácké práce stane se ovšem u domáckého dělnictva stálého a u některých výrobních odvětví; dělnictvo příležitostné bude
255 i nadále ve volném čase určité výrobky podomácku zpracovávati. Tak i výrobky umělecké.
Dílenské dělnictvo většinou odborově organisované vidí v domáckém dělnictvu v dobách krise nebezpečného konkurenta v práci, a tu dlužno konstatovati, že domácká práce jest tou přítěží průmyslu, na jejíž útraty často hledí se průmysl v dobách krise hojiti. Také nedostatek smyslu domáckých dělníků pro vzájemnou solidaritu a organisaci a snaha umožniti si třeba i podnabídkou sebe menší výdělek hrají tu svou roli.
K ochraně domáckého dělnictva vydán byl zákon ze dne 12. prosince 1919, č. 29 Sb. z. а n., o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce.
Zákonodárce neměl v úmyslu vydáním tohoto zákona podpořiti domáckou práci na úkor práce dílenské, ale domácká práce má býti na základě tohoto zákona podchycena tak, aby pro příště nebyla jakýmsi konkurentem dělnictva dílenského a má umožniti domáckému dělnictvu přiměřený minimální výdělek. Úpravou touto má býti položen základ k celkové úpravě pracovních a mzdových poměrů dělnictva vůbec.
Zákon tento nebyl dosud plně doceněn, a možno říci, že jest i málo znám, protože byl pracován v době výrobní konjunktury u nás, a tak jeho vyhlášení zapadlo skorem bez povšimnutí. Ale doba krise nutí domácké dělnictvo k vyhledávání nových cest k zamezení všeobecného poklesu mezd, a tu jest v poslední době pozorovati zvýšený zájem v řadách domáckého dělnictva o provádění zákona o domácké práci.
K provádění zákona o domácké práci zřízeno jest 5 ústředních komisí, a to:
pro výrobní odvětví oděvu a prádla se sídlem v Praze,
pro výrobní odvětví obuvi se sídlem v Praze,
pro výrobní odvětví textilní se sídlem v Praze,
pro výrobní odvětví sklářské se sídlem v Praze,
pro výrobní odvětví perleťářské se sídlem v Jihlavě.
Pro odvětví domácké práce, pro které již působí ústřední komise, zřízeno 27 obvodních komisí a sice: 8 obvodních komisí oděvních: v Bratislavě, Brně, Báňské Bystřici, v Dolním Einsiedlu, Hlinsku, Klatovech, Prostějově a Třešti;
6 obvodních komisí obuvních: v Kutné Hoře, Pardubicích, Praze, Prostějově, Třebíči a Vlašimi;
8 obvodních komisí textilních: v Aši, Bruntále, Jihlavě, Červ. Kostelci, Nýdku, Rumburku, Svitavách a Vamberku;
5 obvodních komisí sklářských: v Boru, Železném Brodě, Hořicích, Jablonci nad Nisou a Turnově.
Pro perleťářství obvodní komise dosud zřízeny nebyly.
Ústřední komise zřízeny byly během roku 1921 a obvodní komise zřizovány byly a budou tak, jak je kde jejich zřízení oprávněno.
Činnost svrchu uvedených komisí jak ústředních, tak i obvodních, byla dosud nepatrná a jest třeba hledati příčiny, pro které činnost tato vázne.
Jmenování členů komisí děje se na návrh příslušných zájmových organisací (§ 10) a tu dlužno konstatovati, že byly to bohužel organisace dělnické, které nevěnovaly patřičné pozornosti zřizování těchto komisí z důvodů jednak, že dělnictvo domácké není z větší části u nich organisováno a hlavně proto, že odborovými organisacemi nepřikládáno zákonu o domácké práci velkého významu. Netečností touto jmenována byla do komisí, často po dlouhém průtahu se strany zaměstnanců, většina zástupců
256 domáckého dělnictva o celkových poměrech neinformovaná, často zákona a jeho předpisů neznalá, a co tu hlavně padalo na váhu, odvislá od zaměstnavatelů do té míry, že při jakémkoli jednání neměla mnoho chuti se přílišně pro celkový zájem dělnictva exponovati, aby snad neztratila i tu dosavadní skrovnou příležitost k nepatrnému výdělku.
Jmenováním členů komisí ministerstvem nebo příslušnou zemskou správou politickou (odst. 1., § 10 a odst. 2., § 22) vymykají se dosavadní členové z řad zaměstnanců kontrole dělnických organisací zvláště proto, že nejsou organisováni. Přímou volbou všech členů komisí bylo by jistě věci poslouženo, ale to jest ovšem věcí eventuelní novelisace zákona.
Další překážkou činnosti komisí jest za dnešního stavu předpis odst. 1. § 6 prováděcího nařízení k zákonu o domácké práci, který přiznává úhradu cestovních výloh a stravného jedině osobám z řad tak zvaných neutrálů, takže zástupci dělnictva, zúčastnivší se jednání komisí, musí si výlohy jim tím vzešlé hraditi ze svého, a tu jsme u té nejbolavější stránky. Jest pochopitelno, že domácký dělník, byť i zaměstnán, nemůže si výlohy tyto, bez újmy ve své domácnosti ze svého beztak skrovného výdělku hraditi a nejsa organisován, nemůže se ani dovolávati příslušné organisace, aby mu výlohy sama hradila. Tím se stává, že zástupci domáckého dělnictva přestanou do schůzí docházeti a při své netečnosti na pozvání do schůze komise se ani neomluví, a tu pak ostatní členové komise se scházejí často zbytečně. § 13, odst. 1., stanoví, že komise jest schopna usnášeti se, jsou-li přítomni všichni členové neb jich náhradníci.
V poslední době měly některé obvodní komise důležitá jednání, na kterých měly zájem i odborové organisace dělnické, a protože se stalo, že nedostavením se členů komise z řad zástupců dělnictva jednání bylo zmařeno, navrhují tyto odborové organisace ministerstvu sociální péče, aby rozšířilo předpis výše cit. § 6 a žádají, aby cestovní výlohy a stravné hrazeny byly ze státních prostředků i členům komisí z řad zaměstnaneckých. Ministerstvo sociální péče nesdílí tento náhled odborových organisací z toho důvodu, že zákonem poskytnuta domáckému dělnictvu ochrana i výhody, pro které jest též jeho povinností přinášeti morální i finanční oběti. Vyplácením diet a ušlého výdělku členům dělnickým z prostředků státních nebude zvýšena činnost komisí, pokud budou v dosavadním sestavení.
Členové komisí z osob nestranných, z jejichž řad jest vždy jmenován předseda dotyčné komise, nejeví také potřebné ráznosti při nahodilých sporech mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a nemají též ani chuti, až na některé výjimky, pro provádění zákona o domácké práci se příliš exponovati, většinou z toho důvodu, že svým soukromým postavením jsou nuceni mezi oběma stranami žíti.
Jediný prostředek k ozdravění výše uvedených neutěšených poměrů v provádění zákona o domácké práci jsou odborové organisace dělnické, které v poslední době jeví zvýšený zájem o obvodní komise. Zájem ten vzbuzen byl na nátlak dělnictva sklářského, které jsouc zastoupeno v nedávno utvořených obvodních komisích sklářských v Železném Brodě a Boru, spolupůsobilo při vypracování návrhu na stanovení minimálních mezd v oboru sklářském. Ústřední komise sklářská návrh tento dopodrobna projednala a v měsíci listopadu roku loňského schválila. Stanovení těchto mezd stalo se pro zúčastněné organisace zaměstnavatelské závazné úředním vyhlášením usneseného ceníku v »Úředních listech« dne 15. ledna 1924.
17 257 Dělnické odborové organisace nyní uznávají, že zákon o domácké práci ve své podstatě přináší to, co nemají dosud kolektivní smlouvy, a sice, že stanoveným minimálním mzdám dána jest zákonem o domácké práci právní závaznost (§ 14, odst. 1.).
Odborové organisace vyslovují jenom obavu, že dělnictvo, pochopí-li pravý význam zákona o domácké práci a budou-li komise skutečně pracovati v jeho prospěch, může prostě pak říci, že již nepotřebuje odborové organisace, protože obvodní komise také tak dobře a snad ještě lépe na základě tohoto zákona obhájí jejich zájmy.
Obavu tuto možno vyvrátiti již citovaným odst. 1., § 10, ve kterém jest stanoveno, že jmenování členů i náhradníků komisí děje se po návrzích příslušných zájmových organisací, a hlavně tím, když odborové organisace dělnické vyšlou do komisí svoje zástupce, nejlépe ovšem svoje funkcionáře, kteří svou znalostí příslušného výrobního odvětví a svojí neodvislostí skýtati budou záruku správné činnosti v komisích. Že snaha těchto dělnických organisací nezůstala ojedinělá, jeví se nyní i v neobyčejně zvýšeném zájmu organisací zaměstnavatelských o všechny dosud trvající komise. Hlavní překážkou zamýšlené výměny činitelů v komisích jest velice dlouhá doba funkční, která stanovena jest na 4 roky, takže není možno bez závažné příčiny změnu v členstvu před ukončením tohoto funkčního období provésti § 12. Bude též věcí případné novelisace zákona, zkrátiti tuto funkční dobu alespoň na dobu dvou roků.
Obvodní komise bude třeba podrobiti revisi po stránce působnosti věcné, ale hlavně i působnosti místní, protože komise při svém dnešním obrovském územním obvodě nemohou hověti požadavkům, které jim bude třeba v době nejbližší zdolati.
K celkovému přehledu činnosti komisí domácké práce nutno zmíniti se o zprávách živnostenských inspektorů, které povšechně shodují se v tom, že zákon o domácké práci není dosud dostatečně znám a v důsledku toho nejsou předpisy v něm stanovené řádně dodržovány. Zprávy ty potvrzují již v předu vyslovený náhled, že i samo domácké dělnictvo v době krise v obavě, aby nepřišlo o poslední možnost výdělku, vyhýbá se úzkostlivě jakékoli akci, směřující k zlepšení svého trudného postavení. Zároveň znovu potvrzeno, že v žádném jiném odvětví práce nerozumí podnikatel tak málo zuboženému bratru, který v tomto případě jest skutečně sociálně nejslabší, jako právě při domácké práci.
Dodatkem k činnosti komisí nutno také zmíniti se o domácké práci na Slovensku zvláště.
V Bratislavě a okolí vyskytuje se domácká práce pro výrobu oděvu a prádla, pro kterýž obor působí komise v Bratislavě. Dále vyskytuje se výroba krajek v župě košické a župě zvolenské a pletení punčoch v župě povážské. Odborné školy, zřízené již před převratem, mají podporovati domácký průmysl.
V celku shrnuto, domácká práce na Slovensku jest zvláště po odpadnutí hlavního odbytiště Vídně velice nepatrná, podnikatelů vyskytuje se málo, a většinou jest nyní zvykem, kdo si co vyrobí, to si také sám prodá, takže jedna a tatáž osoba vystupuje tu určitý čas jako domácký dělník, pak zase jako podnikatel, takže většinou se na ně zákon o domácké práci nevztahuje. Tito pracovníci představují si činnost komise jako činnost, zprostředkující prodej výrobků, a jsou-li členy takovéto komise a poznají, že jim komise ničeho z jejich výrobků neodkoupí, přestává zájem o komisi, a požadují, aby byli členství zbaveni.
258 Na Podkarpatskou Rus se činnost ústředních komisí nevztahuje.
Získáním řádného a přesného statistického materiálu o domácké práci vůbec v celé republice, bude umožněn správný přehled poměrů domácké práce a jejího rozvrstvení a dán podklad k přezkoumání dnešních působišť obvodních komisí а k další jejich činnosti.
Statistický soupis domácké práce se v ministerstvu sociální péče již provádí pomocí všech okresních správ politických v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, okresních úřadů na Slovensku a slúžnovských úřadů v Podkarpatské Rusi.
259

Citace:

Zákon o domácké práci a jeho provádění.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1924, svazek/ročník 5, s. 271-275.