Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 5 (1924). Praha: Ministerstvo sociální péče, 620 s.
Authors:
Věnování z jmění nemocenské pokladny na stavbu chorobince a útulny. Usneseni valné hromady z 11. května 1919 o věnování 7000 K z jmění společenstevní nemocenské pokladny v N., náleží především vytknout!, že zákonitost jeho posuzovati lze toliko podle zákonných norem, které tehdy byly v platnosti, tedy podle předpisů §§ 121 a násl. živnostenského řádu a zákona o nemocenském pojištění z 30. března 1888, č. 33, a z 20. listopadu 1917, č. 457 ř. z. § 121, odst. 14. živnostenské novely z roku 1907 vyslovuje zásadu, že peněz pokladny nemocenské smí býti užito toliko k účelům této pokladny. Účelem pokladny, o níž tu jde, však jest podle odst. 1. § 121 ve znění zákona z 3. prosince 1917, č. 475 ř. z. podpora příslušníků společenstva (pomocníků a učňů) pro případ nemoci, poskytování podpor šestinedělkám a pohřebného. Souhlasně s těmito předpisy označuje § 1 stanov společenstenství nemocenské pokladny v N. za účel její nemocenské pojištěni živnostenského pomocného dělnictva zaměstnaného u členů společenstva, čítaje v to i učně, způsobem a ve výši stanovené živnostenským řádem pozměněným zákonem ze dne 3. prosince 1917, č. 475 ř. z., jakož i zákonem o nemocenském pojištěni ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z. a ze dne 4. dubna 1889 ř. z. č. 39 pozměněným zákonem ze dne 20. listopadu 1917, č. 457 ř. z.
Nemůže býti sporu o tom, že účel věnováni částky 7000 K, na němž se usnesla valná hromada, konaná dne 11. května 1919, t. j. stavba chorobince a útulny pro vrátivší se invalidy a sirotky po padlích chudých členech ze zmíněných tam obcí, není totožným s účelem nemocenské pokladny živnostenských pracovníků při společenstvu v N., obsaženým v § 1 stanov.
Veřejnoprávní pojišťovny byly arciť podle § 1 cís. mař. ze dne 29. listopadu 1914, č. 330 ř. z. po dobu mimořádných poměrů vyvolaných válečným stavem zmocněny, se schválením dozorčího úřadu vynakládati obnosy své výkonnosti přiměřené na provedení anebo podporu opatření, která jsou způsobilá odvrátili zvláštní válkou a jejími důsledky přivoděná nebezpečí pro zdraví nebo výdělkovou způsobilost pojištěnců. Nebylo tudíž zásadně zákonné překážky, aby i nemocenská pokladna živnostenských pracovníků při společenstvu v N. částku k účelům právě uvedeným za podmínek tam blíže stanovených věnovala; avšak byla by tak mohla učiniti jen ve prospěch členů u ní pojištěných a nikoliv i na stavbu chorobince a útulny, jež určena byla podle znění protokolu valné hromady z 11. května 1919 pro invalidy bez zřetele na to, zdali jsou členy pokladny čili nic. Nehledě však k tornu ze spisů vysvítá, že pokladna věnovala shora uvedený obnos 7000 K, aniž by si vyžádala potřebné schválení dozorčího úřadu, jenž o něm zvěděl teprve z likvidačního účtu předloženého zprávou z 15. prosince 1920.
Nejvyšší správní soud nemohl tudíž nalézti, že by naříkané rozhodnutí, pokud jím potvrzeno bylo zrušení zmíněného usnesení valné hromady zlí. května 1919, odporovalo zákonu.
Pak nelze však shledali nezákonnou druhou část naříkaného rozhodnutí vyslovující, že J. K. jest povinen obnos 7000 K uložený v Občanské záložně v N. vyzvednouti a do 4 neděl u okresní správy politické v 2. složití, aby se zbývajícím jměním zrušené společenstevní nemocenské pokladny v N. odevzdán byl okresní nemocenské pokladně v 2. ve smyslu čl. XXIV. zák. ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n.
V době, kdy dozorčí úřad vydal stěžovateli výměr ze dne 10. února 1922, č. 55647, byl v účinnosti zákon o nemocenském pojištěni z 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n., v důsledku něhož, zrušení společenstevní pokladny nevyhovující § 11 (čl. XXI. odst. 1. cit. zákona) mezi nimi i společenstevní
161 nemocenská pokladna, o niž jde, o kteréžto okolnosti mezi stranami není sporu. O jmění této společenstevní pokladny platil pak předpis čl. XXIV. cit. nem. zákona, podle něhož likvidace pokladny se má provésti dle obdoby v § 42 a) nem. zákona ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z., ve znění zákona ze dne 20. listopadu 1917, č. 457 ř. z., což zmámená, že jmění zrušené nemocenské pokladny připadá těm okresním nemocenským pokladnám, jichž členy se stali bývalí členové společenstevní nemocenské pokladny, t. j. v tomto případě okresní nemocenské pokladny v Ž.
(Nález nejv. spr. soudu z 12, prosince 1923, č. 21206/23.)
162
Citace:
Věnování z jmění nemocenské pokladny na stavbu chorobince a útulny. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1924, svazek/ročník 5, s. 177-178.