Péče o mládež a osoby odkázané na veřejnou pomoc.Zákon ze dne 3. července 1924, č. 171, o částečném zákazu námezdního kojení.Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:§ 1. — Matka žijícího dítěte, mladšího 4 měsíců, nesmí býti přijata za kojnou a nesmí místa kojné přijmouti, leč by jí byla dána možnost pravidelně kojiti i vlastní dítě.Této možnosti jest povinna použiti.§ 2. — Kojná (§ 1) smí býti přijata, bude-li vysvědčením úředního lékaře prokázáno, že:1. současné kojení dvou dětí nebude zdravotní závadou pro kojnou nebo její dítě,2. že ani dítě, k němuž se kojná najímá, ani jeho oba rodiče neohrožuji zdraví kojné nebo jejího dítěte.§ 3. — Přestupky tohoto zákona a nařízení, k jeho provedení vydaných, trestá politický (policejní) úřad (administrativní policejní vrchnost) I. stolice pokutou od 100 Kč do 3000 Kč, při nedobytnosti vězením (uzamčením) od jednoho dne do jednoho měsíce.Z nálezu lze se odvolati do 15 dnů; o odvolání rozhoduje politický úřad (administrativní policejní vrchnost) II. stolice s konečnou platností.§ 4. — Pokuty připadnou jednou polovinou obcím, v jejichž obvodu byl trestný čiti spáchán, druhou polovinou státu. Pokut, připadlých obcím, budiž použito ve prospěch veřejného zdravotnictví.§ 5. — Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.§ 6. — Ustanovení tohoto zákona nevztahují se na kojné v nalezincích, v ústavech pro kojence, na klinikách a v léčebných ústavech vůbec.§ 7. — Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministrem sociální péče, ministrem vnitra a ministrem financí.(Vyhlášen v č. 85. Sb. z. a n. dne 28. července 1924.)