Nařízení vlády republiky československé ze dne 30. března 1920, čís. 175, kterým prodlužuje se účinnost nařízení ministra sociální péče a ministra spravedlnosti ze dne 17. prosince 1918, č. 83 Sb. z. a n., a ze dne 9. února 1919, č. 62 Sb. z. a n., jakož i nařízení ministra s plnou mocí pro Slovensko ze dne 30. dubna 1919, č. 77 (3576 pres.), a ze dne 17. května 1919, č. 85 (3576-l-pres.), o ochraně nájemců.

(Vyhlášeno v částce XXXVII. Sb. z. a n. dne 31. března 1920.)
Podle zákona ze dne 24. července 1917, č. 307 ř. z., a uh. zák. čl. LXIII. z roku 1912 a čl. L. z roku 1914, nařizuje se toto:
§ 1.
Působnost nařízení ministra sociální péče a ministra spravedlnosti ze dne 17. prosince 1918, č. 83 Sb. z. a n., a ze dne 9. února 1919, č. 62 Sb. z. a n., jakož i nařízení ministra s plnou mocí pro Slovensko ze dne 30. dubna 1919. č. 77 (3576 pres.), a ze dne 17. května 1919, č. 83 (3576 I_pres.) o ochraně nájemců, prodlužuje se do té doby, dokud o ochraně nájemců nebudou vydány nové předpisy.
§ 2.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1920.
§ 3.
Ministru sociální péče se ukládá, aby je provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.
Tusar v. r.
Sonntág v. r.
Staněk v. r.
Dr. Beneš v. r.
Prášek v. r.
Švehla v. r.
Klofáč v. r.
Dr. Veselý v. r.
Habrman v. r.
Houdek v. r.
Hampl v. r.
Dr. Franke v. r.
Dr. Heidler v. r.
Dr. Winter v. r.
Dr. Hodža v. r.

Citace:

Nařízení vlády republiky československé ze dne 30. března 1920, čís. 175 .... Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1919, svazek/ročník 1, s. 388-388.