Řízení o zbavení svéprávnosti — rekursní lhůta.

Věstník ministerstva spravedlnosti ze dne 28. února 1938, č. 2, roč. 20, přináší toto důležité sdělení:
»Nesprávným výkladem je z rozhodnutí nejvyššího soudu ze 7. listopadu 1936, R II 501/36 (Sb. n. s. 15581), vyvozováno, že v řízení o zbavení svéprávnosti je lhůta rekursní 14denní.
K tomuto výkladu zavdalo asi podnět odůvodnění rekursního soudu, který nesprávně uvedl, že stížnost bylo ve smyslu § 49, odst. 3 řádu o zbavení svéprávnosti odmítnouti jako opožděnou, ježto nebyla podána v konečné lhůtě 14denní. Právní věta uvedeného rozhodnutí nemínila vylučovati použití ustanovení § 36 zák. č. 100/1931 Sb. z. a n. o 15denní lhůtě rekursní, neboť nejvyšší soud se ve svém odůvodnění nezabýval vůbec otázkou délky rekursní lhůty, nýbrž toliko její povahou jako konečné.
Že v řízení o zbavení svéprávnosti je ve smyslu ustanovení § 54, odst. 2 zák. č. 100/1931 Sb. z. a n. lhůta rekursní 15denní, vyslovil také nejvyšší soud ve svém rozhodnutí z 9. listopadu 1933, R I 993/33 (Sb. n. s. 12990) (C. 5140/38).«

Citace:

Řízení o zbavení svéprávnosti – rekursní lhůta. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1937-38, svazek/ročník 2, číslo/sešit 7, s. 235-236.