NPD documents search: Právní prakse, 2 (1937-38) - Úmluva o odměně za práce přes čas

Glosy a aktuality.

Úmluva o odměně za práce přes čas.
Nejvyšší soud v plenárním rozhodnutí ze dne 21. června 1937, pres. 398/37, sb. n. s. č. 16217, vyslovil tuto důležitou zásadu, jíž konečně správně usměrněna byla kolísající prakse soudů:
»Úmluva stran o odměně za práce přes čas (zákon z 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n.) není zakázána a lze platně paušalovati i odměnu za takové práce bez zřetele na to, zda příslušné správní úřady práci přes čas povolily, či nikoliv.«
Zajímavým doplňkem tohoto plenárního rozhodnutí jest rozhodnutí z 11. května 1937, č. 16242 sb. n. s... jež přináší tuto právní zásadu:
»Paušalovanie odmeny za práce prez čas tým spôsobem, že odmena za ne je zahrnutá v smluvenej odmene za všetky práce, ktoré je zamestnanec povinný konať podľa služobnej smluvy, nie je zakázané a je prístupným a vhodným spôsobom odmeňovanie služieb, ktoré pre ich povahu a menivosť nemožno ohraničit určitým .počtem pracovných hodin a ktoré zamestnávátel’ nemôže spoľahlive kontrolovat’ (rovnako: Sb. n. s. č. 12996).«
V důsledku cit. plen. roizhodnutí bude pravděpodobně nutno změniti také stanovisko, které nejv. soud zaujal v rozhodnutí ze dne 13. května 1937, č. j. Rv I 943/37, sbírky min. sprav. č. 219:
»Úmluva, že zaměstnanec obdrží za nedovolené práce přes čas měsíční dovolenou místo dovolené 14denní, na kterou měl jen nárok, jest nicotná.«
Je-li přípustno odměnu za práci přes čas paušalovati, není nutno, aby paušál byl vždy peněžitý, neboť § 7, odst. 4 zák. o osmihodinné době pracovní č. 91/1918 mluví sice o placení, avšak nejv. soud toto placení interpretuje správně šíře jako »odměnu«, t. j. úhradu jakoukoliv, nikoliv jen peněžitou.

Citace:

Úmluva o odměně za práce přes čas. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1937-38, svazek/ročník 2, s. 132-132.