Aby pracovní poměr ve smyslu § 1. n. z. byl založen, jest třeba na straně dělníka projevu jeho fysické pohotovosti k vykonávání určité činnosti, a na straně zaměstnavatele, že buďto sám nebo svým zástupcem onu pohotovost béře na vědomí a to buď výslovně, anebo (dle § 863. všeobecného obč. zákona) mlčky.
Teprve tímto souhlasným projevem nastává pracovní poměr ve smyslu § 1. z. n., pojistnou povinnost podmiňující. Pouhá faktická činnost dělníka v podniku bez vědomí a vůle neb dokonce proti vůli podnikatele nebo jeho zástupce nestačí, aby založeno bylo zaměstnání ve smyslu zákona.
(Nález nejvyššího správního soudu z 22./6. 1921, č. 8249/21.)
44