Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 3 (1922). Praha: Ministerstvo sociální péče, 546 s.
Authors:

Sociální pojištění: a) nemocenské.
Gremiální nemocenská pokladna nemůže pojišťovati zaměstnance členů gremia, kteří jsou ve smyslu § 73., odst. 3. ž. ř., ustanoveni pro vyšší úkony služební.


Naříkaným rozhodnutím vyhovělo ministerstvo sociální péče žádosti gremiální pokladny v ten rozum, že také ti členové, kteří následkem jejich učební doby a odborného vzdělání nemohou býti již pokládáni za pomocné pracovníky (§ 73., odst. 3. ž. ř.), mohou u této pokladny býti pojištěni.
Nejvyšší správní soud zrušil toto rozhodnutí pro nezákonnost, uváživ v podstatě toto: Bylo-li úmyslem žalovaného úřadu u výkonu nějaké své diskrecionární moci způsobem konstitutivním propůjčiti gremiální pokladně právo k pojištění uvedené kategorie zaměstnanců, pak jest naříkaný výnos zřejmě nezákonný, ježto předpisy, upravující nemocenské pojištění, v žádném případě úřadům správním nepřiznávají takového oprávnění, aby svým výrokem způsobem konstitutivním zakládaly příslušnost pokladen, podle nemocenského zákona zřízených k provádění nemocenského pojištění určitých kategorií zaměstnanců. Ve smyslu oněch předpisů vyhražena jest úřadům správním toliko kompetence, aby, pokud jde o otázky, týkající se poměrů pojistných, jako úřady rozhodovací nalézaly o tom, co jest v konkrétních případech podle platných zákonných norem právem.
Avšak ani jako akt povahy deklaratorní, vydaný na základě dozorčí moci, nelze tento výnos uvésti v soulad s platnými předpisy, podle nichž gremiální pokladna pro zaměstnance kategorie nahoře uvedené příslušnou není. Ze srovnání předpisů § 121., odst 1., § 106., odst. 2. a § 73. ž. ř., vyplývá, že zaměstnanci, vyznačení v odst. 3. § 73. ž. ř., nejsou příslušníky společenstva, nestávají se členy společenstevní pokladny a nevztahuje se ovšem na ně ani ustanovení § 58., odst. 1. nem. zák.
Dedukce, že výjimku z této zásady tvoří obchodní pomocníci vyšších kategorií, ježto v § 73. ž. ř. v odst. 1. pod písmenou a) jsou »obchodní pomocníci« výslovně uvedeni mezi pomocnými pracovníky a že zákon z 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., tak zv. zákon o obchodních pomocnicích, i obchodní zřízence vyšších kategorií zahrnuje do pojmu obchodních pomocníků, jest mylná. Ustanovení odst. 3., § 73. ž. ř. vymezuje po stránce negativní pojem pomocného pracovníka, jehož positivní kriteria vyznačena jsou v odstavcích předešlých, vztahuje se tedy na všechny kategorie pomocných pracovníků pod písmenami a) až d) uvedené, mezi nimi i na obchodní pomocníky, o nichž živnostenský řád v té příčině nic zvláštního nestanovil. Ze zákona z 16. ledna 1910 nelze pro otázku, které obchodní pomocníky jest pokládati za pomocné pracovníky ve smyslu řádu živn., činiti nijakých závěrů, neboť pojem obchodních pomocníků, oním zákonem vymezený, jest rozhodný jen pro právní relace tímto zákonem upravené; § 73. ř. ž. jím změněn nebyl.
Odporuje-li názor, že nemocenská pokladna gremiální jest ze zákona příslušna k obstarávání povinného nemocenského pojištění zaměstnanců členů grémia, kteří jsou ve smyslu § 73., odst. 3. ž. ř. ustanovení pro vyšší úkony služební, nebo že příslušnost gremiálni pokladny k obstarávání tohoto pojištění může býti založena nějakým aktem úředním, zřejmému předpisu zákona, nemůže nezákonnost rozhodnutí na názoru takovém založeného býti vyvrácena nijakými úvahami o domnělé neúčelnosti nebo nevhodnosti příslušných předpisů zákonných.
(Nález nejv. správ. soudu z 22. září 1921, č. 11716.)
Citace:
Sociální pojištění: a) nemocenské. .... Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1922, svazek/ročník 3, s. 263-264.