Ze Sociálního ústavu Československé republiky.

(Souborná zprava od 1. ledna 1921.)
Sociální ústav zabýval se počátkem roku 1921 ve svých interních schůzích, které se konaly v měsících lednu až dubnu, akutními problémy socialisace dolů a závodními výbory. O socialisaci dolů přednášel posl. dr. Vrbenský v měsíci lednu a následovala obšírná diskuse, jíž se súčastnili jak zástupci majitelů dolů, tak horníků a členové sociálního ústavu. Začátkem měsíce února referovali posl. Hampl a dr. Štern o svých zkušenostech o závodních radách, získaných na studijní cestě v Německu. Nato následovalo 5 interních schůzí, kde byla probírána osnova ministerstva sociální péče o závodních výborech, a to s hledisek zásadních. Diskuse tyto značnou měrou přispěly k formulaci definitivního znění vládního návrhu, který byl v měsíci květnu 1921 Národnímu shromáždění předložen. 11. května pak přednášel posl. Modráček, který, vyslán ministerstvem sociální péče, studoval zemědělská a pracovní družstva v Italii a v Rumunsku a v Sociálním ústavě pak sdělil členům své zkušenosti. Přednáška tato byla otištěna v minulém ročníku »Sociální Revue«. 2. června 1921 uspořádal pak ústav veřejnou přednášku pana sekč. šéfa Souška o mezinárodním sociálním zákonodárství a Československé republice. Po této přednášce pak následovala obšírná diskuse na členské schůzi Sociálního ústavu, která se konala dne 22. června. V podzimní sezoně roku 1921 činnost Sociálního ústavu následkem zaneprázdnění řady členů na mezinárodní konferenci práce v Ženevě ustala a následovala teprve 13. ledna 1922 přednáška dra Rudolfa Teltšíka, člena vědecké divise Mezinárodního úřadu práce o organisaci tohoto úřadu a referát dra E. Šterna, vládního delegáta na 3. mezinárodní konferenci práce, o průběhu a výsledcích této konference. Oba tyto referáty jsou v »Sociální Revui« otištěny. 16. ledna následovala přednáška profesora Rudolfa Brody ze Švýcar o mezinárodní úpravě domácké práce, která měla za následek, že ministerstvo sociální péče podalo Mezinárodnímu úřadu práce návrh, aby otázka domácké práce byla dána na denní pořádek jedné z příštích konferencí práce. Dne 10. února 1922 přednášel prof. dr. Emil Schönbaum o přípravách sociálního pojištění v Rakousku a u nás.
Veškeré tyto akutní a důležité přednášky byly pilně sledovány veškerým pražským denním tiskem. I v tomto druhém roce své činnosti Sociální ústav nemohl se dosud přiblížiti k svému cíli, aby pracoval v jednotlivých sekcích tak, jak je zvykem ve vědeckých akademiích, aby přistoupil k vydávání sociálně-politických a sociologických publikací. Této vědecké detailní činnosti brání jednak zaneprázdněnost členů Sociálního ústavu, neboť v nové republice veškeré odborné a vědecky kvalifikované síly jsou stále ještě denními úkoly úplně zaneprázdněny а k publikaci soustavných sbírek a vědeckých spisů vzhledem k drahotě tisku а k finanční
40 situaci státu je těžko přikročiti. Na Sociální ústav byl určen v rozpočtu na rok 1919 obnos 20000 Kč a v roce 1920 obnos 50000 Kč, kteréžto položky byly téměř vyčerpány na účely knihovní ministerstva sociální péče, která v rozpočtu byla nedostatečně dotována. Knihovna ministerstva sociální péče slouží zároveň Sociálnímu ústavu a v nové budově ministerstva má býti odevzdána k používání širší odborné veřejnosti.
Sociální ústav zároveň stopoval účel archivní a musejní. Člen jeho pan knihovník A. Žalud, uspořádal u příležitosti družstevní výstavy zvláštní pavilon exposice Sociálního ústavu, nazvaný »Památky počátků dělnického hnutí u nás«. Výstavka tato obsahovala soustavně sestavené dokumenty vývoje dělnického tisku, knižních publikací, jakož i fotografie, dopisy a upomínky na prvé průkopníky dělnického hnutí u nás. Materiál tento bude tvořiti základ sociálního musea, pro které v nové budově ministerstva sociální péče budou reservovány zvláštní místnosti. Prozatím k uskutečnění tohoto cíle nebylo možno přistoupiti jednak pro obtíže rozpočtové, jednak pro nedostatek potřebné místnosti v dnešní provisorní budově ministerstva.
Ze zprávy vyplývá, že Sociální ústav prožívá provisorní dobu a zařizovací stadium a že jak po stránce museální, tak po stránce vědecké bude moci splniti své úkoly teprve v několika letech, zejména až denní nezbytnost poskytne odborníkům v Čechách více času k theoretické a soustavné práci vědecké a až počet odborníků u nás náležitě vzroste.
41

Citace:

Ze Sociálního ústavu Československé republiky.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1922, svazek/ročník 3, číslo/sešit 1, s. 54-55.