Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 3 (1922). Praha: Ministerstvo sociální péče, 546 s.
Authors:
= Sociální revue, 3 (1922)
PDF

Sociální pojištění.


Nařízení vlády republiky Československé ze dne 8. srpna 1922, č. 211, o lékárnické sazbě k býv. lékopisu Ed. VIII. (lékopis A.) a býv. uh. lékopisu Ed. III. (lékopis B.) pro strany úlev požívající.


(Vyhlášeno v částce 75. Sb. z. a n. dne 17. srpna 1922.)

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 8. srpna 1922. č. 212 Sb. z. а n., o lékárnické sazbě neoficinelních léčiv na účet stran úlev požívajících.


(Vyhlášeno v částce 75. Sb. z. a n. dne 17. srpna 1922.)

Zákon ze dne 13. července 1922, č. 215, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., kterým se upravuji zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.


(Vyhlášeno v částce 76. Sb. z. a n. dne 17. srpna 1922.)

Zákon ze dne 11. července 1922, č. 242, o pojištěni u báňských bratrských pokladen.


Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I. O pojistné povinnosti.
§ 1. — (1) Předmětem pojištění podle tohoto zákona je poskytování:
1. pojistných dávek pro případ nemoci (§ 4—10),
2. důchodu invalidního a starobního (§ 11—13),
3. důchodu vdovského a sirotčího (§ 14),
4. po případě důchodu vychovávacího (§ 16), a
5. po případě drahotních přídavků k důchodům v č. 2—4 uvedeným (§ 17).
§ 2. — (1) Na všechny dávky v § 1 uvedené pojištěním povinen a podle tohoto zákona pojištěn jest, kdo je zaměstnán v hornictví (§ 131 o. h. z.) v československé republice, není-li podroben jinému povinnému pojištění pensijnímu, aneb nepožívá-li důchodu invalidního nebo starobního podle tohoto zákona.
(2) V hornictví zaměstnané osoby, podrobené jinému pojištění pensijnímu, jsou, pokud pro ně nejsou ustanoveny výjimky zákona o nemocenském pojištění dělníků, pojištěny pouze pro případ nemoci. Báňské hejtmanství je oprávněno osoby, tyto po jejich souhlasu zprostiti pojistné povinnosti, mají-li vůči zaměstnavateli nárok na plné služební požitky aspoň po dobu, po kterou se poskytuje nemocenské podle zákonů o pojištění dělníků pro případ nemoci, anebo dostává-li se jim aspoň výhod, tímto zákonem zaručených.
(2) V hornictví zaměstnané osoby, které požívají důchodu invalidního nebo starobního podle tohoto zákona, jsou pojištěny pouze pro případ nemoci.
§ 3. — (1) Vedle osob, zaměstnaných v hornictví (§ 131 o. h. z.), mohou býti podle tohoto zákona pojištěny pouze osoby, zaměstnané v oněch podnicích, jejichž dělníci byli do dne účinnosti tohoto zákona pojištěni u bratrské pokladny, podřízené dozoru báňských úřadů.
A. Pojištění nemocenské.
§ 4. — (1) Pokud tento zákon neustanovuje jiného o právech a povinnostech pojištěnců a zaměstnavatelů, platí o pojištění pro případ ne-
437 moci u nemocenského oddělení revírní bratrské pokladny zákony o nemocenském pojištění dělníků.
§ 5. — (1) Poživatelům invalidního nebo starobního důchodu podle tohoto zákona aneb podle zákonů o pensijním pojištění a příslušníkům jejich rodin zachovává se, pokud nejsou zaměstnáni v podniku povinném pojištěním podle tohoto zákona nebo podle zákonů o nemocenském pojištění dělníků a pokud bydlí v obvodu revírní bratrské pokladny, ke které náležejí v den přiznání zaopatřovacího platu (pense), pojištění pro případ nemoci, platí-li příspěvky ve stanovách zvlášť určené. Pojištění těchto osob zaniká písemné potvrzeným oznámením, že se zříkají dalšího pojištění, jakož i neplacením příspěvků za dva po sobě jdoucí měsíce.
(2) Pojištění těchto osob vztahuje se na bezplatnou lékařskou pomoc, čítajíc v to pomoc při porodu, přispění báby, jakož i potřebná léčiva a jinaké therapeutické pomůcky a na pohřebné. Pojištění příslušníků rodiny lze ve stanovách omeziti na manželku, po případě družku, a na manželské, nemanželské a nevlastní děti, bydlící ve společné domácnosti s poživatelem důchodu invalidního, po případě starobního.
§ 6. — (1) Nabyl-li poživatel důchodu invalidního, nebo starobního, jemuž a jehož rodinným příslušníkům se zachovává pojištění po smyslu § 5, nároku na zaopatřovací plat po 31. prosinci 1920, činí pohřebné pro případ úmrtí takového poživatele anebo člena jeho rodiny polovici pohřebného, které by náleželo podle stanov, kdyby úmrtí bylo nastalo v posledním mzdovém období, než dotyčnému poživateli byl přiznán zaopatřovací plat.
(2) Pohřebné nesmí však převyšovati 150 Kč, zemřel-li poživatel důchodu invalidního nebo starobního, nabyvší před 1. lednem 1921 nároku na zaopatřovací plat, dále 50 Kč, zemřel-li příslušník jeho rodiny nejvýš 14letý, a 100 Kč pro případ úmrtí příslušníka jeho rodiny staršího.
§ 7. — (1) Pro výpočet pohřebného podle § 6 jest rozhodným den úmrtí, zemřel-li člen ve službě činné, a den nápadu důchodu invalidního (starobního), jde-li o vdovu aneb sirotky po poživateli důchodu.
§ 8. — (1) Vdovám a sirotkům, požívajícím zaopatřovací plat podle tohoto zákona aneb podle zákonů o pensijním pojištění, zachovává se, nejsou-li jinak podrobeni pojištění pro případ nemoci, taktéž pojištění ve smyslu § 5. a to jednostranným sirotkům i tehdy, když ovdovělá jejich matka opětným sňatkem pozbyla nároku na důchod vdovský a tím i na pojištění podle § 5.
(2) K pojištění podle § 5 jsou oprávněni i pozůstalí po pojištěncích usmrcených podnikovým úrazem, byť nepožívali zaopatřovacího platu (pense), nýbrž pouze důchodu úrazového.
§ 9. — (1) Příspěvky v § 5 uvedené lze srážeti ze zaopatřovacího platu (provise).
§ 10. — O Pokud dle zákonů o nemocenském pojištění dělníků přísluší rozhodovati a nařizovati úřadům politickým (administrativním vrchnostem) a ministerstvu sociální péče, rozhodují a nařizuji v obdobných záležitostech bratrských pokladen báňské úřady a ministerstvo veřejných prací.
B. Pojištění na provise.
§ 11. — (1) Nárok na invalidní důchod má člen bez ohledu na věk, je-li neschopen svého dosavadního povolání.
§ 12. — (1) Důchod invalidní přísluší bez průkazu neschopností k povolání jako důchod starobní:
438 . členu, který byl 30 let zaměstnán v podniku povinném pojištěním u bratrské pokladny a dokonal 55. rok věku,
2. členu, jenž dokonal 60. rok svého věku a ztrávil 15 let členských.
§ 13. — (1) Důchod invalidní (starobní) se skládá z částky základní a z částek zvyšovacích.
(2) Základní částka jest 900 Kč. Zvyšování důchodu invalidního počíná po uplynutí doby čekací (§ 18) a Činí nejméně 8 Kč za každý příspěvkový měsíc, dokonaný po době čekací.
(3) Stanovami může býti důchod základní i zvyšovací stanoven nad výši, uvedenou v předchozím odstavci bud podle mzdových tříd, aneb podle kategorií zaměstnání členů.
(4) Důchod invalidní (starobní) s případným drahotním přídavkem zvyšuje se až o 50% svého obnosu, pokud provisionista je tak bezmocný, že potřebuje cizí péči a ošetřování.
§ 14. — (1) Zemřel-li člen Ústřední bratrské pokladny nebo poživatel důchodu invalidního nebo starobního (provisionista), poskytují se pozůstalým tyto dávky:
1. Vdově doživotně anebo až do opětovného provdání důchod (vdovský), který se rovná aspoň polovici důchodu (provise), příslušejícího zemřelému manželi dle §§ 11—13.
2. Sirotku až do dokonaného, 16. roku aspoň jedna čtvrtina, a ztratil-li i druhého rodiče, polovina důchodu, náležejícího zemřelému pojištěnému rodiči podle §§ 11—13. Je-li sirotek stižen tělesným aneb duševním neduhem, jenž ho činí docela neschopným k výdělku, náleží mu sirotčí důchod i přes dokonaný 16. rok věku.
(2) Oboustranně osiřelému dítěti, jehož oba rodiče byli pojištěni, vyměří se důchod dle nároků (čekatelství) vyšších.
(3) Sirotčí důchod náleží jak manželským a legitimovaným dětem, tak i dětem nemanželským po ženském členu jinak nezaopatřeným aneb po mužském členu, jehož-otcovství bylo již za živa aneb třeba po jeho úmrtí soudně dokázáno nebo jenž se к němu mimo soud sám znal.
(4) Důchody vdovy a dětí dohromady nesmějí převyšovati tři čtvrtiny dávky, náležející zemřelému členu. Objeví-li se úhrn větší, sníží se poměrně na jednotlivé důchody.
(5) Byl-li sňatek uzavřen teprve po dnu vzniku nároku na provisi, nemají ani děti, pocházející z tohoto manželství, pokud nebyly zplozeny před uvedeným dnem (§ 22 obč. zák.), ani vdova nároku na provisi.
(6) Nároku na vdovskou rentu však není také v tom případě, byla-li vdova v čase úmrtí manželova od něho svojí vinou soudně rozvedena nebo soudně rozloučena anebo, byla-li rozsudkem trestního soudu usvědčena, že úmyslným jednáním zavinila nebo spoluzavinila smrt manželovu.
(7) Provdá-li se vdova opět, obdrží trojnásobnou částku svého ročního důchodu bez případného drahotního přídavku jako odbytné jednou pro vždy.
(8) Stanovami může býti určeno:
1. že vdovám, provdavším se za provisionlstu bratrské pokladny, ponechává se nárok na vdovskou provisi;
2. že rodiče, jakož i děd a bába pojištěnce mají stejný nárok jako děti, přispíval-li pojištěnec podstatně k jejich výživě. Nároky předků trvají až do jejich úmrtí, nebo až do případného jiného zaopatření. Předkové mají však nárok na zaopatřovací plat jen nevyčerpaly-li manželky a děti přípustné výše důchodu pozůstalých.
439 § 15. — (1) Vznikla-li výdělečná nezpůsobilost z úrazu podnikového, přerušuje se výplata důchodu invalidního potud, pokud součet důchodu úrazového a invalidního převyšuje dvě třetiny pracovního výdělku, který byl vzat za podklad při vyměřování důchodu úrazového, aneb, je-li výpočet takový pro důchodce příznivější, rok od roku 75% průměrného výdělku, dosaženého v roce minulém onou kategorií dělníků, zaměstnaných v hornictví (§ 131 o. h. z.), po případě v podniku dle § 3 tohoto zákona v obvodě dotyčné bratrské pokladny, ku kteréžto kategorii náležel provisionista před dosažením zaopatřovacího platu.
(2) Za týchže podmínek přerušuje se výplata důchodu invalidního tehdy, když osoba, požívající úrazového důchodu, z úrazu dříve utrpěného nabude později nároku na invalidní důchod.
(3) Ustanovení o přerušení výplaty invalidního důchodu neplatí při úplné bezmocnosti důchodcově a pro dobrovolné přídavkové pojištění.
(4) Zaopatřovací plat pozůstalých usmrceného, kterým přísluší nárok na odškodnění podle zákonů o úrazovém pojištění dělníků, staví se do výše úrazového důchodu.
(5) Poskytuje-li bratrská pokladna zaopatřovací platy, které se podle ustanovení tohoto zákona přerušují, přechází nárok na úrazový důchod až do výše, do které se výplata zaopatřovacího platu staví, na Ústřední bratrskou pokladnu, nevyplatila-li ovšem ještě úrazová pojišťovna pojištěnému odškodného.
§ 16. — (1) Stanovami může se osobě, která má dítě nebo děti, jež by pro případ smrti měly nárok podle bodu druhého § 14, zvýšiti důchod Invalidní nebo starobní o příplatek vychovávací, pokud důchodce o dítě pečuje.
(2) Úhrn všech těchto příplatků nesmí však činiti více než 50% základní částky důchodové.
§ 17. — (1) Na dobu všeobecné neobyčejné drahoty poskytuje bratrská pokladna zvláštní drahotní přídavky k zaopatřovacím platům.
(2) Povolením drahotních přídavků nesmí býti rušen poměr mezi výší invalidních (starobních), vdovských a sirotčích důchodů (§ 14).
(3) K návrhu jedné aneb více revírních rad, zřízených podle zákona ze dne 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n., do jejichž obvodu náleží aspoň 25% všech členů Ústřední bratrské pokladny, musí Ústřední bratrská pokladna do 2 měsíců ode dne doručení návrhu se usnésti o poskytování drahotních přídavků. Návrh revírní rady a usnesení Ústřední bratrské pokladny musí obsahovati přesné určení kalendářové doby, na kterou se drahotní přídavky povolují, výši drahotních přídavků a způsob jejich úhrady. Jinak platí pro taková usnesení obdobně předpisy o změně stanov.
(4) Zamítne-li Ústřední bratrská pokladna návrh aneb neučiní-li vůbec usnesení včas, mohou navrhovavší revírní rady do 30 dnů po doručeni usnesení, po případě po vypršení dvouměsíční lhůty, podati stížnost k ministerstvu veřejných prací.
§ 18. — (1) Nároku na dávky zaopatřovací se dosáhne po pětiletém členství (§ 1, bod 2—5) u Ústřední bratrské pokladny (karenční lhůta). Nastal-li pojistný případ před uplynutím pětileté čekací doby, ale po uplynutí 3 let členských, příslušejí zaopatřovací platy ve snížené výměře dvou třetin základní částky.
(2) Nastane-li nezpůsobilost k povolání aneb smrt členova před uplynutím doby čekací úrazem podnikovým, považuje se doba čekací za dokonanou. Nastane-li tento případ před uplynutím tří let členských jiným
440 způsobem, vyplatí se osobám jinak k požitku důchodů oprávněným část zaplacených příspěvků na člena připadající bez úroků, a to — je-li více oprávněných — stejným dílem.
§ 19. — (1) Invalidní důchod náleží zpravidla členu, stane-li se к své- mu povolání nezpůsobilým. Koná-li provisionista přes to práci výdělečnou, přerušuje se důchod invalidní potud, pokud úhrn výdělku a invalidního důchodu a případného důchodu úrazového převyšuje rok od roku 75% průměrného výdělku, dosaženého v roce minulém onou kategorií dělníků, zaměstnaných v hornictví (§ 131. o. h. z.), po případě v podniku dle § 3 tohoto zákona v obvodě dotyčné bratrské pokladny, ke kteréžto kategorii náležel provisionista před dosažením zaopatřovacího platu. Výdělkem rozumí se všechny příjmy a požitky naturální. Toto ustanovení o přerušení zaopatřovacího platu se nevztahuje na důchod starobní.
§ 20. — (1) Požitek invalidního důchodu zaniká opětným nabytím způsobilosti k povolání. Po zastavení důchodu může sl takový provisionista zachovati podle § 23 čekatelství, získaná do dne přiznání zaopatřovacího platu. Stane-li se taková osoba do 6 měsíců po zastavení zaopatřovacího platu, aneb pokud si zachovala čekatelství, opětně členem Ústřední bratrské pokladny, vpočítá se jí do doby členské doba členství, ztrávená do dne, kdy jí svého času byl přiznán zaopatřovací plat.
§ 21. — (1) Na důchod invalidní nemá nároku, kdo si přivodil nezpůsobilost k práci zúmyslně, nad míru hrubým proviněním, aneb při jednání, pro které byl soudním rozsudkem právoplatně uznán vinným zločinu aneb přečinu. Porušení hornopolicejních předpisů není přečinem ve smyslu tohoto, ustanovení.
(2) Bratrská pokladna může za zvláštních ohleduhodných okolností vdovský, po případě sirotčí důchod zcela nebo z části poukázati nevinným příslušníkům rodiny, kteří mají proti takovému pojištěnci zákonný nárok na výživu.
(3) Pozůstalí mají nárok na zaopatřovací plat, 1 když zemřelý si při-
vodil smrt zúmyslně.
§ 22. — (1) Právo na zaopatřovací plat přerušuj« se, pokud osoba oprávněná k požitku odpykává si trest na svobodě, delší jednoho měsíce. Důchod se však poukáže příslušníkům rodiny odsouzence, kteří mají proti němu zákonné nároky na výživu, ve výši vdovského a sirotčího důchodu.
§ 23. — (1) Člen, který po vypršení doby čekací (§ 18) vystoupil ze zaměstnání, povinného pojištěním u bratrské pokladny, nebo byl propuštěn, ač nebyl neschopen k povolání, může si zachovati čekatelství na zaopatřovací platy placením nepatrného uznávacího poplatku měsíčního.
(2) Takový člen, nedosáhl-li plné doby čekací až do vystoupení aneb propuštění ze zaměstnání, povinného pojištěním, může pokračovati v pojištění placením plných příspěvků, připadajících na pojištěnce a na zaměstnavatele až do vypršení doby čekací; po té může si zachovati čekatelství podle odstavce předchozího.
(3) Čekatelství (pojištění) zaniká, nebyl-li uznávací poplatek (plný příspěvek) zaplacen za 6 měsíců po sobě jdoucích. Stane-li se však takový pojištěnec, jehož čekatelství takto zaniklo, do 3 let od tohoto zániku opětně členem Ústřední bratrské pokladny, nabude po jednoročním členství opětně svých dřívějších čekatelství.
(4) Nařízením bude určeno, za jakých podmínek náleží důchod invalidní nebo starobní pojištěncům, kteří dle předchozích předpisů sl zachovali čekatelství aneb pokračovali v pojištění.
(5) Vrátil-li se pojištěnec, zachovavší sobě čekatelství, do zaměstnání
441 povinného pojištěním podle tohoto zákona, pokračuje v pojištění bez zvýšení příspěvků vzhledem k době, po kterou nebyl v zaměstnání, podrobeném pojištění na provisi podle tohoto zákona.
(6) Ustanovení tohoto paragrafu platí i pro pojištěnce, vstoupivší do zaměstnání, povinného jiným zaopatřovacím pojištěním, aneb do státní služby pragmatikální.
§ 24. — (1) Za dobu příspěvkovou považuje se i bez zaplacení příspěvků doba povinné služby vojenské jak v míru, tak za války, a doba nemocenské podpory podle ustanovení o povinném pojištění dělníků pro případ nemoci, pokud trvá nemoc, spojená s neschopností výdělečnou, déle jednoho měsíce.
(2) Pojištění se neruší půlletní dovolenou, řádně ohlášenou bratrské pokladně.
(3) S pokladnou předem dlužno ujednati, a to nejdéle do půl roku od nastoupení dovoleně, po případě před prodloužením dovoleně, nemá-li býti pojištění, po případě doba členská, přerušena dovolenou delší půl roku. Dobu dovolené jest však považovati za dobu příspěvkovou (započítatelnou dobu členskou) jen tehdy, byly-li skutečně zaplaceny příspěvky na ni připadající. Člen, pro kterého nebyly placeny za dovolené příspěvky, muže si dodatečně zakoupiti po návratu do svého zaměstnání zaplacením úhrnného příspěvku s úroky připadajícího na člena a na zaměstnavatele dobu, za kterou nebyly placeny příspěvky. Tento úhrnný příspěvek jest zapraviti ve stejných měsíčních splátkách, nejpozději do jednoho roku po opětném nastoupení práce, nepovoluje-li bratrská pokladna v jednotlivých případech výjimečně zvláštní lhůty delší. Nastane-li případ pojistný před úplným zapravením příspěvků, je odečísti nedoplatek od zaopatřovacího platu ve splátkách, které však nesmějí převyšovati 1/4 zaopatřovacího platu. Vystoupí-li ze zaměstnání člen, jenž nedodržel splátky, jest započísti do doby členské pouze onu část dovolené, za kterou příspěvky byly zaplav ceny. Taková osoba je však oprávněna, bud zaplatiti najednou při vystoupení ze zaměstnání celý nedoplatek, nebo spláceti dále i po vystoupení ze zaměstnání splátky, určené po ukončení dovolené; právo posléze uvedené zaniká, nebyla-li jedna splátka zapravena nejpozději do jednoho měsíce po splatnosti.
(4) Po dobu dovolené, za níž členu náleží odměna v penězích podle zákona aneb smlouvy, zaměstnavatel a člen platí pravidelné příspěvky.
(5) Dobu, po kterou zaměstnání bylo přerušeno pro konání veřejné funkce, dlužno považovat! za dovolenou, s bratrskou pokladnou ujednanou, byť by zaměstnavatel dovolené neudělil.
§ 25. — (1) Příslušníkům cizího státu, kteří mají trvalé bydliště v cizině, náleží důchod podle tohoto zákona jen-.tehdy, zachová-li jejich stát vzájemnost vůči příslušníkům československým. Ostatně se určí stanovami způsob vyplácení důchodu, zdržuje-li se provisionista trvale v cizině bez svolení revírní bratrské pokladny.
§ 26. — (1) Nároky na zaopatřovací platy zanikají promlčením. Promlčecí lhůta činí pro uplatnění práva na požitek důchodu 5 let od vzejití tohoto nároku, pro nárok na jednotlivou splátku důchodovou pak tři roky od doby její dospělosti. Promlčení přerušuje se oznámením nároku u bratrské pokladny.
II. Organisace pojištění.
§ 27. — (1) Pro celý obvod Československé republiky zřizuje se Ústřední bratrská pokladna se sídlem v Praze.
(2) Pro obvod revírního báňského úřadu aneb pro souvislé obvody
442 více revírních báňských úřadů jest zpravidla zříditi jednu revírní bratrskou pokladnu. Počet, obvody a sídla revírních bratrských pokladen,určí. nařízení. Ministerstvo veřejných prací může obvody, revírních bratrských pokladen po jejich slyšení změniti, rozděliti aneb sloučiti a jejich sídlo přeložiti, přihlížejíc ke zvláštním poměrům jednotlivých revírů.
§ 28. — (1) Ústřední bratrská pokladna je nositelem pojištění na provisi (§ 1, bod 1. až 5., a §§ 11 až 26) pro celé území republiky Československé.
(2) Ústřední bratrská pokladna plní zároveň pro nemocenská oddělení revírních bratrských pokladen úkoly, přikázané svazům nemocenských pokladen čl. IV. zákona ze dne 20. listopadu 1917, č. 457 ř. z. Tímto ustanovením není vyloučeno, aby jednotlivé revírní bratrské pokladny přistoupily i ke stávajícím svazům nemocenských pokladen, zřízeným podle zákonů o nemocenském pojištění dělníků.
(3) Do rozhodnutí představenstva revírních bratrských pokladen o přijímání a propouštění vedoucích a definitivních úředníků, lékařů a zřízenců, může menšina představenstva revírní bratrské pokladny do 14 dnů ode dne rozhodnutí podati stížnost k představenstvu Ústřední bratrské pokladny, které do 30 dnů po doručení stížnosti rozhodne. Do rozhodnutí Ústřední bratrské pokladny mohou do 30 dnů po jeho doručení jak stěžovatelé, tak revírní bratrská pokladna podati stížnost k dozorčímu úřadu Ústřední bratrské pokladny.
(4) Revírní bratrské pokladny provádějí jako nemocenské pokladny samostatně pojištění pro případ nemoci (§ 1, bod 1., a §§ 4 až 10) a obstarávají jako úřadovny Ústřední bratrské pokladny jejím jménem záležitosti jim přidělené zákonem, po případě stanovami.
(5) Jako úřadovně Ústřední bratrské pokladny náleží revírní bratrské pokladně veškeré styky s členy Ústřední bratrské pokladny, zaměstnanými v obvodě dotyčné revírní bratrské pokladny, a s jejich zaměstnavateli, a to obzvláště:
1. přijímati přihlášky, týkající se pojistné povinnosti zaopatřovací, a kontrolovati plnění přihlašovací povinnosti;
2. prováděti evidenci osob, povinných pojištěním na provisi;
3. předpisovati a vybírati příspěvky k pojištění na provisi;
4. rozhodovati o přiznání a zastavení provisi;
5. prováděti evidenci a kontrolu poživatelů zaopatřovacích důchodů;
6. činiti návrhy na poskytování drahotních přídavků (§ 17) a příplatků vychovávacích (§ 16);
7. činiti návrhy, kterak jest peníze ukládati (§ 83).
(6) Nebylo-li o přiznání aneb zastavení provise rozhodnuto jednomyslným usnesením, budiž věc předložena Ústřední bratrské pokladně k rozhodnutí.
A. Revírní bratrské pokladny.
§ 29. — (1) Revírní· bratrská pokladna může svým jménem nabývati práv a zavazovati se, před soudem žalovat! a žalována býti. Za všechny závazky revírní bratrské pokladny ručí věřitelům pouze její jmění, nikoliv však jmění, které spravuje jako úřadovna Ústřední bratrské pokladny.
(2) Řádným soudem revírní bratrské pokladny je věcně příslušný
soud, v jehož obvodu sídlí.
§ 30. — (1) Členem revírní bratrské pokladny jest, kdo se zřetelem na své zaměstnání v jejím obvodě je povinen pojištěním pro případ nemoci podle tohoto zákona (§§ 2 a 3).
§ 31. — (1) Orgány revírní bratrské pokladny jsou:
443 a) valná hromada,
b) představenstvo,
c) dozorčí výbor.
(2) Působnost v těchto orgánech jest funkcí čestnou.
§ 32. — (1) Valná hromada skládá se z delegátů členů a ze zástupců zaměstnavatelů. Počet delegátů členů určí stanovy, musí jich však býti aspoň 30. Počet zástupců zaměstnavatelů rovná se polovici počtu delegátů členů. Funkce těchto delegátů a zástupců trvá 3 roky.
(2) Za každého delegáta a zástupce zaměstnavatelů volí, po případě jmenuje (§ 34) se po jednom náhradníku.
(3) Delegáti členů a zástupci zaměstnavatelů zůstávají v úřadě po uplynutí volebního období, pokud nebudou pravoplatně zvoleni jejich nástupci.
§ 33. — (1) Delegáti členů a jejich náhradníci volí se přímou tajnou volbou podle zásady poměrného zastoupení na základě kandidátních listin. (Zákon ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n.). Volební právo mají všichni členově bez rozdílu pohlaví, kteří dokonali dvacátý rok svého věku, byli členy pokladny prvého dne v měsíci, předcházejícím vypsání volby (rozhodný den) a Jsou členy ještě v den volby.
(2) Z volebního práva jsou vyloučeni pojištěnci, kteří jsou pojištěni jen podle §§ 5 a 23 a členové, vyloučení z volebního práva do obecního zastupitelstva.
(3) Volitelný jsou osoby oprávněné voliti, které překročily 24. rok svého věku a jsou členy dotyčné pokladny aspoň půl roku před rozhodným dnem.
§ 34. — (1) Zástupci zaměstnavatelů se jmenují nebo volí zaměstnavateli. Neshodnou-li se zaměstnavatelé o jmenování svých zástupců, volí se tito podle zásady poměrného zastoupení na základě kandidátních listin, při čemž rovná se počet hlasů, jednotlivému zaměstnavateli příslušející počtu členů u něho zaměstnaných.
§ 35. — (1) Volba do valné hromady koná se nejpozději dva měsíce před valnou hromadou.
§ 36. — (1) Volební obvody v okrsku jednotlivých bratrských pokladen ustanoví a první volbu vypíše báňské hejtmanství. Další volby vypíše představenstvo bratrské pokladny způsobem nařízeným stanovami a oznámí konání voleb dozorčímu úřadu.
§ 37. — (1) K sestavení voličských seznamů ve volebním sboru pojištěnců jmenuje dozorčí úřad na návrhy odborových organisací dle poměru počtu jejích členů na volbě zúčastněných 5členné volební komise pro jednotlivé volební obvody. Týmže způsobem budiž sestavena ústřední volební komise pro celý obvod bratrské pokladny.
(2) O vyložení seznamů voličských a námitkách proti nim, jakož i o řízení o námitkách a způsobu volby platí obdobně ustanovení §§ 14, 16, 17,
30, 31, 33, 43, 45, 46, 50—58 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n.
Podrobnější ustanovení o způsobu volby budou uvedena v nařízení.
§ 38. — (1) Valná hromada volí v oddělených skupinách členů a zaměstnavatelů z těchto skupin 10členné představenstvo a 10 náhradníků podle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin. Skupina členů volí 8 zástupců a stejný počet náhradníků, a skupina zaměstnavatelů 2 zástupce a stejný počet náhradníků. První volby, které budou provedeny podle tohoto zákona, řídí zástupce dozorčího úřadu za pomoci komise, jmenované podle § 37.
(2) Další volby řídí tato komise. Bližší ustanovení obsahuje nařízení.
444 § 39. — (1) Funkce představenstva trvá 3 roky. Členové představenstva zůstávají v úřadě po uplynutí této doby, pokud nebudou pravoplatně zvoleni (jmenováni) jich nástupci.
§ 40. — (1) Představenstvo volí ze sebe většinou hlasu starostu a náměstka starostova na tři roky. K žádosti menšiny, čítající aspoň dva členy, jest zvoliti náměstka starostova z této menšiny.
§ 41. — (1) Představenstvu přísluší veškerá správa a zastupování revírní bratrské pokladny, vyjímaje věci, jež zákonem nebo stanovami jsou výslovně vyhrazeny usnesení valné hromady aneb společné schůze představenstva s dozorčím výborem (§ 46).
§ 42. — (1) Stanovy určí podrobněji plnou moc představenstva a způsob provedení usnesení Ústřední bratrské pokladny nebo orgánů revírní bratrské pokladny.
(2) Právním jednáním představenstva v mezích jeho plné moci vznikají pro revírní bratrskou pokladnu a případně pro Ústřední bratrskou pokladnu práva a závazky.
(3) K veškerému právnímu jednání legitimuje představenstvo potvrzení dozorčího úřadu, že osoby v tomto potvrzení uvedené jsou členy představenstva v této době.
(4) Představenstvo nechť ohlásí každou změnu svého, složení a výsledek každé volby do 14 dnů dozorčímu úřadu a Ústřední bratrské pokladně.
(5) Dokud taková změna nebyla dozorčímu úřadu ohlášena, účinkuje naproti třetím osobám jen tehdy, když se dokáže, že jim byla známa.
§ 43. — (1) Valné hromadě jest výlučně vyhrazeno:
1. voliti členy představenstva a dozorčího výboru;
2. voliti přísedící rozhodčího soudu;
3. usnášeli se o stanovách a jejich změně;
4. usnášeti se o výroční zprávě představenstva a o jeho absolutoriu;
5. usnášeti se o vymáhání nároků, vzniklých proti členům představenstva nebo dozorčího výboru z jejich úřadování a o volbě zmocněnce k vymáhání těchto nároků;
6. usnášeti se o návrzích na poskytování drahotních přídavků aneb příplatků vychovávacích (§ 28, bod 6.);
7. usnášeti se o návrhu na změnu obvodu aneb sídla pokladny (§ 27);
8. usnášeti se o přistoupení ke Svazům nemocenských pokladen, zřízeným podle zákonů o pojištění dělníků pro případ nemoci.
(2) Usnesení, uvedená v bodech 3., 4. a 5. podléhají schválení Ústřední bratrské pokladny, pokud se týkají činnosti revírní bratrské pokladny při provádění pojištění na provisi.
§ 44. — (1) Pro kontrolu správy revírní bratrské pokladny při provádění pojištění nemocenského zvolí se na tři roky dozorčí výbor. Dozorčí výbor čítá 5 členů. Čtyry členy volí zaměstnavatelé a 1 člena pojištěnci podle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin. Podrobnější ustanovení a způsob volby budou obsažena v nařízení.
(2) Člen představenstva nemůže současně býti členem dozorčího výboru.
§ 45. — (1) Dozorčí výbor jest povolán dohlížeti k celkovému hospodaření orgánů pokladny při provádění pojištění nemocenského, zejména k přesnému zachovávání zákona, stanov a jinakých předpisů, prozkoumávati účtování a správu pokladny, prozkoumávati účetní uzávěrku a podávati zprávu valné hromadě o tom, co shledal. Odepře-li valná hromada na základě této, zprávy absolutorium, odstoupí představenstvo z úřadu.
445 Dozorčí výbor může dvoutřetinovým usnesením způsobiti svolání valné hromady, jakož i společné schůze (§ 46).
(2) Členové dozorčího, výboru mohou se zúčastniti schůzí představenstva a členové představenstva schůzí dozorčího výboru s hlasem poradným.
(3) Představenstvo a dozorčí výbor budou vzájemné vyměňovati opisy zápisů o svých schůzích.
(4) Nevyhoví-li představenstvo výtkám dozorčího výboru, jest o tom vyrozuměti dozorčí úřad, jenž postoupí podle §§ 68 až 70 tohoto zákona.
§ 46. — (1) Usnášení společné schůze, již řídí střídavé starosta představenstva a předseda dozorčího výboru, se vyhražuje:
1. Usnesení o vydáních, převyšujících vydání zákopem nebo stanovami odůvodněná;
2. usnesení o kolektivních smlouvách se zaměstnanci a s lékaři, pokud není taková smlouva uzavřena Ústřední bratrskou pokladnou (§ 28, odst. 2.).
§ 47. — (1) Proti usnesení představenstva nebo společné schůze představenstva a dozorčího výboru, která znamenají značné zatížení revírní bratrské pokladny nebo která pro svou všeobecnou povahu mají býti směrnicí pro funkcionáře a zřízence revírní bratrské pokladny, může dozorčí výbor podati odpor.
(2) Odpor ten musí býti ve dvou stejnopisech dodán představenstvu bratrské pokladny do týdne ode dne doručeni zápisu o dotyčné schůzi dozorčímu výboru (§ 45), jinak se k němu nepřihlíží. Byl-li odpor vznesen včas, přeruší starosta představenstva provedení naříkaného usnesení a předloží opis zápisu o tomto usnesení a jeden stejnopis odporu dozorčímu úřadu, který rozhodne do 14 dnů.
(3) Nedoručí-li dozorčí úřad do 14 dnů po předložení zápisu a odporu představenstvu písemného výnosu o zastavení usnesení, lze usnesení provésti.
(4) Do rozhodnutí dozorčího úřadu může se podati do 14 dnů od jeho doručení stížnost k ministerstvu veřejných prací.
B. Ústřední bratrská pokladna.
§ 48. — (1) Ústřední bratrská pokladna může nabývati svým jménem práv a přejímati závazky, u soudu žalovati a žalována býti. Za všechny její závazky ručí věřitelům celé její jmění. Jejím řádným soudem je věcně příslušný soud v Praze.
§ 49. — (1) Členem Ústřední bratrské pokladny je, kdo je podle tohoto zákona povinen pojištěním na provisi.
§ 50. — (1) Orgány Ústřední bratrské pokladny jsou:
a) valná hromada,
b) představenstvo,
c) dozorčí výbor.
(2) Působnost v těchto orgánech jest funkcí čestnou.
§ 51. — (1) Valná hromada sestává ze dvou třetin z delegátů členů a z jedné třetiny ze zástupců zaměstnavatelů, zvolených na dobu 3 let.
(2) Skupina delegátů členů valných hromad revírních bratrských pokladen volí podle zásady poměrného zastoupení na základě kandidátních listin (zákon ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n.), delegáty členů pro valnou hromadu Ústřední bratrské pokladny, a to tímto způsobem: na 2000 členů revírní bratrské pokladny volí se po dvou delegátech a po jednom zástupci zaměstnavatelů, při čemž se k počtu nebo zbytku až do 1000 nepřihlíží; větší počet nebo zbytek čítá se za 2000.
446 (3) Za základ pro počet členů bere se stav členů kopcem kalendářového roku, předcházejícího dni vypsání volby.
(4) Za každého delegáta a za každého zástupce zaměstnavatelů volí se (jmenuje se) po jednom náhradníku.
(5) Delegáti členů a zástupci zaměstnavatelů zůstávají v úřadě po uplynutí volebního období, pokud nebudou pravoplatně zvoleni jejich nástupci.
§ 52. —(1) Pro jmenování, po případě volbu zástupců zaměstnavatelů platí obdobně ustanovení § 34.
(2) Bližší ustanovení o volbě obsahuje nařízení.
§ 53. — (1) Valná hromada volí odděleně ve skupině delegátů členů 16 členů představenstva a stejný počet náhradníků a ve skupině zástupců zaměstnavatelů 4 členy představenstva a stejný počet náhradníků podle zásady poměrného zastoupení na základě kandidátních listin.
(2) Bližší ustanovuje nařízení.
§ 54. — (1) Ustanovení §§ 39 až 42 platí obdobně i pro představenstvo Ústřední bratrské pokladny.
§ 55. — (1) Valné hromadě jest výlučně vyhrazeno:
1. voliti členy představenstva a dozorčího výboru;
3. voliti přísedící vrchního rozhodčího soudu;
3. usnášeti se o stanovách a jejich změně;
4. usnášeti se o výroční zprávě představenstva a o jeho absolutoriu;
5. usnášeti se o vymáhání nároků vzniklých proti členům představenstva nebo dozorčího výboru z jejich úřadování a o volbě zmocněnce k vymáhání těchto nároků;
6. usnášeti se o schválení usnesení revírních bratrských pokladen podléhajících schválení Ústřední bratrské pokladny;
7. usnášeti se o poskytování drahotních přídavků.
§ 56. — (1) Pro kontrolu správy Ústřední bratrské pokladny zvolí se na tři roky 10členný dozorčí výbor. Osm členů volí zaměstnavatelé a 2 členy pojištěnci podle zásady poměrného zastoupení na základě kandidátních listin. Podrobnější ustanovení o způsobu volby budou obsažena v nařízení.
(1) Jinak platí obdobně ustanovení §§ 44 až 47.
§ 57. — (1) Clen představenstva aneb dozorčího výboru revírní bratrské pokladny nemůže zároveň býti členem ani představenstva, ani dozorčího, výboru Ústřední bratrské pokladny.
III. Soudnictví.
§ 58. — (1) V obvodu každé revírní bratrské pokladny zřídí se rozhodčí soud, a to pokud neurčí ministerstvo veřejných prací jinak, v sídle pokladny.
(2) Rozhodčí soud se skládá ze stálého předsedy, čtyř přísedících a z potřebného počtu náměstků a náhradníků.
(3) Předsedu a jeho náměstky jmenuje ministr veřejných prací ve shodě s ministrem spravedlnosti ze soudců z povolání.
(4) Po 2 přísedících a 4 náhradnících volí valná hromada, a to každá skupina (podnikatelé a členové) zvlášť, zároveň při volbě představenstva (§ 38) na volební období téhož. Clen rozhodčího soudu nesmí náležeti představenstvu nebo dozorčímu výboru Ústřední aneb revírní bratrské pokladny, ani nesmí býti v jejich službě nebo majitelem, plnomocníkem nebo zaměstnancem závodu, jehož se spor týká, nemusí však býti členem
447 bratrské pokladny. Řízení rozhodčího soudu, odměnu předsedů rozhodčích soudů, jich náměstků, jakož i náhradu přísedícím příslušející upraví nařízením ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry. Náklady tyto, jakož i ostatní výdaje spojené se zřízením a správou rozhodčího soudu uhradí revírní bratrská pokladna, v jejímž obvodě se soud nachází.
§ 59. — (1) Místně příslušný k stížnosti je rozhodčí soud té revírní pokladny, k níž náleží podnik, v němž byl dotyčný pojištěnec zaměstnán.
(2) Ministerstvo veřejných prací může v případě potřeby zříditi expository rozhodčího soudu dle předchozích ustanovení složené. V takovém případě také určí, kdo má hraditi náklady spojené se zřízením a správou expositury.
§ 60. — (1) Rozhodčí soud jest výhradně příslušný pro rozhodování všech sporů, které vzniknou z poměrů pojišťovacích mezi revírní bratrskou pokladnou a jejími pojištěnci. K těmto sporům náleží také spor o povinnosti k pojištění u bratrské pokladny, nespokojí-li se výměrem pokladny osoba, jež se o přijetí do bratrské pokladny uchází anebo svou povinnost k pojištění u bratrské pokladny popírá.
(2) Spory vzniklé mezi revírními bratrskými pokladnami z prováděni pojištění nemocenského patří před rozhodčí soud žalované bratrské pokladny. Spory mezi revírními bratrskými pokladnami vzniklé při provádění pojištění na provisi rozhoduje představenstvo Ústřední bratrské pokladny.
(3) Pakli by se muselo v jistém případě považovati tolik předsedů nebo přísedících za vyloučené nebo předpojaté, že by rozhodčí soud se nemohl ustaviti, odkáže ministerstvo veřejných prací tuto při k jinému rozhodčímu soudu.
§ 61. — (1) Pro podání stížnosti k rozhodčímu soudu z výměrů bratrských pokladen ustanovuje se nepřestupná lhůta jednoho roku od doručení výměru.
§ 62. — (1) Do nálezu rozhodčího soudu je možno podati stížnost k vrchnímu rozhodčímu soudu bratrských pokladen do 30 dnů ode dne doručení z důvodů, pro něž je přípustno dovolání podle § 503 civilního řádu soudního.
(2) Tento soud má své sídlo v Praze; rozhoduje taktéž v pětičlenném sboru a skládá se z předsedy, ze 4 přísedících a z potřebného počtu náměstků a náhradníků. Předsedu a náměstka předsedova jmenuje ministr veřejných prací v dohodě s ministrem spravedlnosti ze soudců z povolání. Po dvou přísedících a dvou náhradnících volí valná hromada Ústřední bratrské pokladny odděleně ve skupině členů a ve skupině zaměstnavatelů zároveň s volbou představenstva na dobu 3 let. Přísedící vrchního rozhodčího soudu nemusí býti členem bratrské pokladny, nesmí však býti členem ani představenstva, ani dozorčího výboru Ústřední aneb revírní bratrské pokladny, ani nesmí býti v jejich službě, nebo majitelem, plnomocníkem nebo zaměstnancem závodů, jehož se spor týká. Řízení vrchního rozhodčího soudu, odměnu předsedů, jich náměstků, jakož i náhradu přísedícím příslušející upraví nařízením ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry. Náklady tyto, jakož i ostatní výdaje spojené se zřízením a správou, vrchního rozhodčího soudu uhradí revírní bratrské pokladny v poměru počtu svých členů.
§ 63. — (1) Opravné prostředky nebo žaloby proti nálezům vrchního rozhodčího soudu nejsou přípustný.
§ 64. — (2) Narovnání a nálezy rozhodčích soudů a vrchního rozhodčího soudu vykonávají se soudní exekucí.
448 § 65. — (1) Báňské hejtmanství, v jehož obvodě revírní bratrská pokladna sídlí, rozhoduje v prvé stolici spory, vzniknuvší z poměrů pojišťovacích mezi majiteli závodů a bratrskými pokladnami nebo jejich pojištěnci.
IV. Stanovy bratrských pokladen.
§ 66. — (1) Stanovy Ústřední bratrské pokladny a revírních bratrských pokladen nechť obsahují zejména tato ustanovení:
1. o zřízení a vedení matrik bratrské pokladny,
2. o vstoupení a vystoupení členů,
3. o zřízení představenstva a dozorčího výboru a o oboru jejich působnosti,
4. o druhu a způsobu výpočtu odškodného za ušlý výdělek, jízdné a stravné z důvodu konání čestných funkcí u bratrské pokladny,
5. o složení, svolání a usnášení valné hromady,
6. o výši a druzích příspěvků a dávek,
7. o podmínkách případného pojištění na dávky, které převyšují pravidelné dávky podle stanov náležející,
8. o důsledcích zúmyslného nebo zaviněného (rvačkami, opilstvím atd.) vyvolání pojistného případu,
9. o pořádkových pravidlech bratrské pokladny a o následcích jejich porušení,
10. o účinném dozoru na poživatele dávek pojistných,
11. o způsobu rozhodování o nárocích na pojistné dávky,
12. o pozbytí členství, po případě nároku na dávky,
13. jakým způsobem se vydávají prohlášení bratrské pokladny,
14. o podmínkách změny stanov,
15. o zásadách pro vypočítání pojistného, pro sestavení účetní závěrky a bilance, pro přehlídky revisory a znalci a pro sbírání statistických údajů,
16. o opravných prostředcích proti rozhodnutí pokladny,
17. o vzájemném styku Ústřední bratrské pokladny a revírních bratrských pokladen.
(2) Stanovy revírních bratrských pokladen mimo to obsahujtež tato ustanovení:
1. o mzdových třídách,
2. o zřízeni odboček nemocenského oddělení,
3. o utvoření a dotování reservního fondu nemocenského oddělení,
4. o ohlašování onemocnění a uzdravení,
5. o způsobu a lhůtě splácení záloh poskytnutých podle § 81,
6. jak je naložiti s jměním bratrské pokladny pro případ jejího zrušení,
7. která usnesení a právní jednání revírní bratrské pokladny podléhají schválení Ústřední bratrské pokladny.
§ 67. — (1) Stanovy podléhají schválení dozorčího úřadu, jenž odepře schválení ustanovením, která nesouvisejí s účelem bratrské pokladny nebo odporují zákonným předpisům.
V. O státním dozoru.
§ 68. — (1) K revírním bratrským pokladnám dohlédají báňské úřady, a to jako první stolice báňské hejtmanství, v jehož obvodu bratrská pokladna má své sídlo. Státní dozor nad Ústřední bratrskou pokladnou vykonává ministerstvo veřejných prací.
(2) Dohled se týká především přesného zachovávání předpisů zá-
419 konа a stanov, jakož i podmínek pro trvalou způsobilost bratrské pokladny k plnění jejích závazků.
(3) Dozorčí úřad pečuje obzvláště o to, aby kapitály bratrské pokladny byly řádně uloženy a aby i celé ostatní hospodaření pokladny odpovídalo platným předpisům a v účetní závěrce a v bilanci majetkové poměry pokladny byly vylíčeny zevrubně a co nejjasněji.
(4) Splnění nařízení vydaného dozorčím úřadem u vykonávání státního dozoru může býti vymáháno pohrůžkou a. uložením trestu představenstvu pokladny.
(5) Nesplní-li se takováto nařízení opětovaně, je dozorčí úřad oprávněn, aby představenstva rozpustil.
(6) Zruší-li se představenstvo, přechází správa pokladny na dobu nejvýše 3 měsíců na dozorčí výbor, jemuž náleží svolati v této době valnou hromadu k volbě představenstva.
§ 69. — (1) Při vykonávání státního dozoru jest dozorčí úřad dále oprávněn nahlížeti do veškerých knih, účtů, dopisů a jiných spisů bratrské pokladny nebo žádati, aby byly předkládány, revidovati pokladnu a vysílati svého zástupce do všech schůzí a zasedání orgánů bratrské pokladny. Zástupce ten jest povinen zastaviti usnesení, která zákonům nebo stanovám odporují.
(2) Nedoručí-li dozorčí úřad do 14 dnů po předložení zápisu o dotyčné schůzi bratrské pokladně písemný výnos o zastavení, lze usnesení provésti.
(3) Z výnosu báňského hejtmanství o zastaveni lze podati stížnost
k ministerstvu veřejných prací do 14 dnů od doručení.
§ 70. — (1) Dozorčí úřad má také právo žádati, aby orgány bratrské pokladny byly svolány ke schůzím a zasedáním. Nevyhovělo-li by se této výzvě, ustanoví tyto schůze a zasedání úřad sám. Schůze a zasedání na žádost úřadu svolané může jeho zástupce i říditi.
(2) Dokud se orgány Ústřední aneb některé revírní bratrské pokladny nedají sestaviti nebo nejsou-li pro jiné překážky s to, aby svým povinnostem zákonem nebo stanovami předepsanými vyhověly, může dozorčí úřad práva a povinnosti těchto, orgánů vykonávati buď sám nebo svými zástupci na útraty bratrské pokladny.
(3) Zpěčuje-li se valná hromada vykonati volbu představenstva nebo nechtějí-li vykonati voliči volbu delegátů (zástupců zaměstnavatelů), může dozorčí úřad představenstvo, po, případě delegáty (zástupce zaměstnavatelů) jmenovati.
§ 71. — (1) Znemožňují-li zvláštní okolnosti správu pokladny stanovám vyhovující, může správu pokladny převzíti dozorčí úřad, jenž pak pro tento případ ustanoví svého zástupce.
(2) Jmění, které tu jest, knihy, dopisy a ostatní papíry bratrské pokladny se tu odevzdají dozorčímu úřadu.
§ 72. — (1) Ústřední bratrská pokladna předloží ministerstvu veřejných prací do 6 měsíců po ukončení kalendářového roku jednak odděleně pro každou revírní úřadovnu (revírní bratrskou pokladnu), jednak souhrnem pro celý obvod:
1. výroční zprávu;
2. účetní závěrku;
3. výkaz o stavu a složení jmění;
4. zprávu statistickou.
(2) Revírní bratrské pokladny předloží do 3 měsíců po ukončení kalendářového roku dozorčímu úřadu odděleně pro oddělení zaopatřovací a nemocenské:
450 . výroční zprávu;
2. účetní závěrku;
3. výkaz o stavu a složení jmění;
4. zprávu statistickou.
(3) Výkazy pod č. 1. až 4. uvedené pro oddělení zaopatřovací předloží revírní bratrská pokladna zároveň Ústřední bratrské pokladně.
(4) Dozorčí úřad zkouší účetní závěrky. Účetní závěrky nemocenských oddělení revírních bratrských pokladen schvaluje báňské hejtmanství, účetní závěrky Ústřední bratrské pokladny a zaopatřovacích oddělení revírních bratrských pokladen ministerstvo veřejných prací.
(5) Vzorce pro účetní závěrku a zprávu statistickou určí dozorčí úřad.
VI. Finanční hospodaření bratrských pokladen.
§ 73. — (1) U každé revírní bratrské pokladny zřizuje se oddělení nemocenské k provádění pojištění nemocenského a oddělení zaopatřovací k provádění pojištění zaopatřovacího jménem a na účet Ústřední bratrské pokladny. Finanční hospodaření a účetnictví těchto dvou odděleni provádí se odděleně. Prostředků jednoho oddělení nelze nikterak použíti k plnění úkolů oddělení druhého; nemocenské oddělení hradí však správní výlohy obou oddělení.
§ 74. — (1) Prostředky, jichž jest třeba k úhradě pojistných dávek a výloh správních а k dotování potřebných fondů reservních, opatří se příspěvky, které platí zaměstnavatelé a členové po polovici.
(1) Za členy, kteří konají svou službu bezplatně nebo vzhledem na nedokončené vzdělání za mzdu příliš nízkou, platí tyto příspěvky majitel závodu sám ze svého.
§ 75. — (1) Není dovoleno vybírati příspěvky nebo užívati jmění bratrské pokladny k jiným účelům než k dávkám zákonem neb stanovami předepsaným, k zálohám а k úhradě nákladu správních.
§ 76. — (1) Podnikatelé jsou povinni odváděti revírní bratrské pokladně, také částku příspěvkovou připadající na členy, mají však právo jim srážeti tuto částku se mzdy.
(2) Zaplacení příspěvků jakož i srážení podílní na člena připadajícího,
děje se, dokud nebyly stanovami určeny lhůty jiné, v měsíčních částkách.
(3) Proti výši srážky přísluší jednotlivému pojištěnci právo stížnosti dle tohoto zákona; mimo to jsou revisní orgánové bratrské pokladny oprávněni vypočítání příspěvků přezkoušeti na základě mezdních seznamů povinně vedených dle zákona ze dne 8. února 1909, č. 29 ř. z., pokud se týče dle § 20 zák. čl. XIX. z r. 1907 a ostatních potřebných pomůcek podniku.
(4) Nezapočte-li a nesráží-li podnikatel částku příspěvků na člena připadající při příslušné výplatě mzdy, pokud se týče služného, smí při pozdější výplatě tuto částku zadržeti, jen pokud od příslušné výplaty mzdy neb služného neuplynulo více osmi týdnů.
§ 77. — (1) Příspěvky, které zaměstnavatel srážel zaměstnanci se mzdy nebo služného, jsou statkem zaměstnavateli svěřeným.
§ 78. — (1) Podnikatelé jsou povinni své zaměstnance pojištěním povinné u revírní bratrské pokladny ohlásiti do 14 dnů od nastoupení služby. Taktéž jest oznámiti vystoupení každého zaměstnance ze služby do 14 dnů od ukončení pracovního jeho poměru.
(2) Opominul-li podnikatel přihlásili člena revírní bratrské pokladně, zaplatí vše, co měl dotyčný pojištěnec platiti na členských a podnikatel na závodních příspěvcích ode dne nastoupení služby až do dne dodatečné přihlášky, po případě — když mezi tím zaměstnanec svou službu zase opustil — až do jeho vystoupení ze služby. Neohlásí-li podnikatel vystouplého člena, zaplatí vše, co by pojištěnec, kdyby byl sloužil dále, měl platiti na členských a podnikatel na závodních příspěvcích ode dne vystoupení ze služby až do dne dodatečného odhlášení, po případě, když se toto odhlášení vůbec nestalo, až do dne, kterého se revírní bratrská pokladna o vystoupení člena dověděla.
§ 79. — (1) Zadržené příspěvky pojistné vymáhají se exekucí politickou nebo soudní. Exekuce se provede na základě výkazu nedoplatků potvrzeného báňským hejtmanstvím, v jehož obvodu revírní bratrská pokladna má své sídlo. Jmenované výkazy jsou exekučními tituly dle ustanovení § 1 exekučního řádu ze dne 27. května 1896, č. 79 ř. z., pokud se týče § 1 zák. čl. IX. z roku 1881 a § 31 zák. čl. LIV. z roku 1912. Na Slovensku provádí se politická exekuce dle hlavy VI., §§ 40 a násl. zák. čl. XI. z roku 1909.
(2) Stížnosti proti předepsání příspěvků nemají účinku odkládacího.
§ 80. — (1) Pokladna jest povinna vésti přesný seznam pojištěnců (§ 66, č. 1), jakož i řádné účetnictví, včetně účetní kontroly.
(2) Bilance a účetní závěrky buďtež uveřejněny po jejich schválení valnou hromadou.
§ 81. — (1) Nemocenská oddělení revírních bratrských pokladen nechť dbají čtvrtletně o zachování, po případě o zřízení rovnováhy mezi příjmy s jedné a výdaji, jakož i příspěvky k dotování fondu reservního potřebnými s druhé strany.
(2) Příspěvky na pojištění nemocenské budou stanoveny vzhledem ku očekávaným výlohám. Vyšší sazby nežli připouští zákony o nemocenském pojištění dělníků určuje vládní nařízení.
(3) Nestačí-li hotové peníze nemocenského oddělení té které revírní bratrské pokladny ke krytí běžných výdajů, poskytnou podnikatelé v poměru počtu členů dotyčné revírní bratrské pokladny u nich. zaměstnaných bezúročně potřebné zálohy, které se jim po uvolnění potřebné hotovosti neprodleně vrátí.
§ 82. — (1) Příspěvky členů k Ústřední bratrské pokladně na pojištění na provisi stanoví se zlomkem mzdy nebo stálou sazbou neb kombinací obou způsobů výpočtu.
(2) Výše příspěvků se určí tak, aby s případnými dalšími příjmy a se zřetelem na ostatní okolnosti rozhodné pro způsobilost k plnění závazků bylo zajištěno trvalé poskytování dávek zaopatřovacích.
(3) Způsob výpočtu úhrady zaopatřovacího pojištění, období, ve kterých dlužno prováděti technicko-pojišťovací bilanci a jak se tato přezkouší, bude určen nařízením.
§ 83. — (1) Peníze, jichž není třeba bezprostředně k provozování pojištění, buďtež výnosně uloženy.
(2) Uložení může nastati jen:
1. v cenných papírech, připuštěných zákonnými ustanoveními к uklá- dání sirotčích peněz;
2. v hypotékách se sirotčí jistotou;
3. v poštovní spořitelně a ve spořitelnách, zřízených v území Československé republiky podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen;
4. k žádosti revírní bratrské pokladny může báňské hejtmanství povoliti jiný bezpečný způsob uložení peněz nemocenského jejího oddělení. Takovéto povolení uděliti k žádosti Ústřední bratrské pokladny ohledně jejího jmění přísluší ministerstvu veřejných prací.
(3) Peníze, jež je dlužno míti pohotově pro běžné výdaje, a to až k průměrné šestiměsíční potřebě, lze uložiti u důvěryhodných tuzemských ústavů.
VII. Ustanovení přechodná.
§ 84. — (1) Dnem vyhlášení nařízení, určujícího obvody a sídla revírních bratrských pokladen, slučují se dosavadní bratrské pokladny, podřízené dozoru báňských úřadů, k provádění pojištění nemocenského, v nově zřízené revírní bratrské pokladně а k provádění pojištění na provisi v Ústřední bratrskou pokladnu. Tímto sloučením přecházejí jmění a veškerá práva a závazky, týkající se oddílů nemocenských dosavadních bratrských pokladen, na nové revírní bratrské pokladny, a jmění, práva a závazky, týkající se zaopatřovacích oddílů, na Ústřední bratrskou pokladnu.
(2) Správu nových bratrských pokladen převezme bezodkladně příslušný dozorčí úřad, jenž jmenuje po slyšení revírních rad a skupin I. báňských společenstev 9člennou správní komisi, která za dohledu příslušného dozorčího úřadu provede likvidaci dosavadních pokladen a převod jejich jmění, práv a závazků na nové bratrské pokladny. Správní komise sestává ze 6 zástupců pojištěnců a ze 3 zástupců zaměstnavatelů.
(3) Dosavadní bratrské pokladny provádějí ode dne jejich sloučení nemocenské a zaopatřovací pojištění dále až do jejich likvidace jménem a na účet příslušné nové bratrské pokladny za dozoru správní komise.
(4) Spory, které vzniknou mezi bratrskou pokladnou a jejími pojištěnci, vyřizují až do sestavení rozhodčích soudů podle hlavy III. rozhodčí soudy, zřízené podle dosud platných předpisů.
(5) Bližší ustanovení o likvidaci dosavadních bratrských pokladen a o převodu jejich jmění, práv a závazků na nové bratrské pokladny určí nařízení.
§ 85. — (1) Po ustavení Ústřední bratrské pokladny převedou se nařízením ministerstva veřejných prací ústřední zaopatřovací fondy bratrských pokladen na Ústřední bratrskou pokladnu.
§ 86. — (1) Ustanovení tohoto zákona platí pro všechny členy dosavadních báňských bratrských pokladen a oprávněné příslušníky jejich rodin bez ohledu na dobu, kdy se stali členy bratrské pokladny, jakož i pro všechny oprávněné poživatele zaopatřovacích platů.
(2) Úhradu potřebnou ku zvýšení důchodů invalidních podle dosavadních stanov napadlých před 1. červencem 1919 a provisi, náležejících podle dosavadních stanov vdovám a sirotkům po členech, po případě provisionistech, kteří dne 1. července 1919 již nebyli v činné službě, platí zaměstnavatelé ze svého; náklad tento nesmí však převyšovati náklad, který by povstal, kdyby byly nadále poskytovány zaopatřovací platy ve výši, určené zákonem ze dne 30. června 1921, č. 248 Sb. z. a n.
§ 87. — (1) Pro pojištěnce, kteří se stali členy bratrské pokladny před účinnosti tohoto zákona, platí tato zvláštní ustanovení:
1. člen, vystoupivší po účinnosti tohoto zákona, nemá nároku na vyplacení nebo přikázání záložního podílu;
2. nárok členů, vystouplých před účinností tohoto zákona, na vyplacení záložního podílu promlčuje se za 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona;
3. členská doba, za kterou si pojištěnec vybral záložní podíl podle dřívějších dotčených předpisů, se nepočítá do doby příspěvkové. Totéž platí, přerušil-li pojištěnec členství po dobu delší 3 let, byt i nevybral záložního podílu;
453 . členové, vystoupivší před účinností tohoto zákona ze zaměstnání, povinného pojištěním u bratrské pokladny, mohou i nadále podle zákona z 9. února 1922, č. 61 Sb. z. a n., bud si zachovati čekatelství na provisi aneb pokračovati v pojištění. Odst. 4. § 23 a odst. 2. § 33 platí však i pro tyto osoby.
5. Ustanovení § 15 o přerušení zaopatřovacích platů vzhledem k nároku provisionisty na odškodnění podle zákonů o úrazovém pojištění dělníků platí pouze, napadl-li nárok na zaopatřovací plat za účinnosti tohoto zákona, jinak platí dotčené předpisy zákonů o úrazovém pojištění dělníků.
VIII. Společná ustanovení.
§ 88. — (1) Pohledávky, příslušející podle tohoto zákona pojištěnci, nesmí býti exekucí zabaveny aneb zajišťovacím úkonem stiženy.
(2) Pro pohledávky výživného, příslušející podle zákona věřiteli, může býti vedena exekuce aneb zajišťovací úkon až do polovice zaopatřovacího platu (odbytného); pokud však nejde o nárok na výživu manželského nebo nemanželského dítěte, musí dlužníku volně zůstati ročně 2000 Kč.
(3) Pokud se exekuce a obstavení nepřipouštějí, nemá ani cesse, poukázka, zástava nebo jiné právní jednání pojištěnce s pohledávkou z pojištění žádné moci právní. Toto ustanovení se však netýká práva pokladny, zálohy na pojistné dávky sraziti z těchto dávek.
§ 89. — (1) Jest zapovězeno vyloučiti neb obmeziti účinek ustanovení tohoto zákona v neprospěch pojištěncův. Ustanovení smluvní a veškerá právní jednání, která se příčí tomuto zákonu, nemají právního účinku.
§ 90. — (1) Bratrské pokladny jsou zproštěny daně důchodové (včetně daně důchodové podle zákona ze dne 27. května 1919, č. 292 Sb. z. a n.), na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně výrobkové, rentové a úrokové, jakož i všeobecné důchodkové a nemocniční přirážky.
(2) Všechna jednání a listiny, kterýchž jest zapotřebí k založení a uspořádání právních poměrů mezi bratrskými pokladnami s jedné strany a pojištěnci nebo jejich zaměstnavateli s druhé strany, zahrnujíc v ně soudní a rozhodčí rozhodnutí, pak hlášení, jež zaměstnavatelé a pokladny dle tohoto, zákona podávají, výkazy, jež se předkládají a jinaká podání i se svými přílohami, jakož i smlouvy mezi pokladnami a jejich zřízenci nebo lékaři, jsou osvobozeny od přímých poplatků a kolků.
(3) Pro bratrské pokladny platí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1885, č. 51 ř. z., o osvobození spolků na vzájemnosti založených od dani a poplatků — pokud se týče Slovenska a Podkarpatské Rusi — ustanovení § 6 zákona ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. а n., o úpravě poměrů družstev na Slovensku.
§ 91. — (1) Obecní úřady jsou povinny vyhověti podle možnosti žádostem bratrských pokladen jakož i jejich odboček na ně vzneseným, je podporovati a i bez vyzvání podávati jim všeliké zprávy, které pro jejich hospodaření mohou býti důležité.
IX. Ustanovení trestní.
§ 92. — (1) Dozorčí úřad může, vykonávaje státní dozor, členy představenstva, kteří nařízením tohoto úřadu na ně řízeným nevyhovují (§ 68, odst. 4.), pokutovati až do 3000 Kč.
(2) V případě nedobytnosti může politický úřad (administrativní policejní vrchnost) na podnět dozorčího úřadu změniti pokutu v přiměřený trest na svobodě v trvání až do 14 dnů. § 93. — (3) Podnikatelé, kteří zúmyslně svým zaměstnancům při výplatě mzdy srážejí větší částky, než stanovy připouštějí, nebo jednají proti zákazu § 89, nechť pokutuje dozorčí úřad — není-li tu skutková povaha činu, který se trestá dle obecného zákona trestního — až do 6000 Kč; v případě nedobytnosti může tuto pokutu politický úřad (administrativní policejní vrchnost) první stolice na návrh dozorčího úřadu změniti v trest na svobodě v trvání až do 4 neděl.
§ 94. — (1) Nesdělí-li zaměstnavatel s revírní bratrskou pokladnou data pro vyměření příspěvků nebo dávek potřebná, trestá se v každém jednotlivém případě dozorčím úřadem pokutou do výše 200 Kč. V případě nedobytnosti může tuto pokutu politický úřad (administrativní policejní vrchnost) první stolice na návrh dozorčího úřadu změniti v přiměřený trest vězení.
§ 95. — (1) Členům, kteří bratrskou pokladnu poškodili předstíráním, může se uložiti pokuta, aby zaplatili pro určitou lhůtu mimo příspěvky, které platí dle stanov, další příspěvky, a to ze svého, až do výše příspěvků, stanovami předepsaných.
(2) O této pokutě rozhodne představenstvo revírní bratrské pokladny. Z takového výměru lze se odvolati ve lhůtě stanovami určené k rozhodčímu soudu.
(3) Tuto pokutu zaplatí dotyčný člen stejným způsobem, jako své příspěvky. Pokuta ta připadá onomu oddělení revírní bratrské pokladny, které bylo poškozeno způsobem v prvním odstavci naznačeným.
(4) Ustanovení tato nevylučují stíhání člena pro čin v prvním odstavci naznačený dle práva trestního.
X. Bratrské pokladny pro závody na dobývání živic.
§ 96. — (1) Tento zákon platí také pro závody, jejichž právo k dobývání nerostů, upotřebitelných pro jich živičný obsah, bylo upraveno zákonem ze dne 22. března 1920, č. 197 Sb. z. a n.
XI. Účinnost zákona.
§ 97. — (1) Tento zákon platí v celém území republiky.
(2) Pokud se týče úrazového pojištění horníků na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, podrobuje se toto ode dne účinnosti tohoto zákona předpisům, platným pro ostatní dělnictvo v jmenovaném území zaměstnané (zákonný článek XIX. z roku 1907, nařízení vlády republiky Československé ze dne 23. září 1919, č. 516 Sb. z. a n. atd.).
§ 98. — (1) Pokud se tyto normy odvolávají na předpisy, které dosud ještě neplatí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, zařídí potřebné vláda.
§ 99. — (1) Působnost báňských hejtmanství podle tohoto zákona obstarává na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vládní komisariát pro báňské a hutnické záležitosti v Bratislavě.
§ 100. — (1) Ustanovení §§ 84—87 nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona, ustanovení ostatní dnem, který určí nařízení pro jednotlivé okrsky báňských hejtmanství, jakož i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.
(2) Dnem, kdy celý zákon nabude účinnosti, pozbývají v těch kterých obvodech platnosti veškerá ustanovení tomuto zákopu odporující.
(3) Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.
(Vyhlášen v částce 84. Sb. z. a n. dne 23. srpna 1922.)
455

Nařízení vlády republiky československé ze dne 8. srpna 1922, č. 247, kterým se na Slovensku provádí zákon ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n., o odpočivných a zaopatřovacích požitcích státních zaměstnanců a pozůstalých po nich.


(Vyhlášeno v částce 87. Sb. z. a n. dne 25. srpna 1922.)

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 8. srpna 1922, č. 248, kterým se upravují odpočivné a zaopatřovací požitky státních zaměstnanců systému uherského a pozůstalých po nich v Podkarpatské Rusi.


(Vyhlášeno v částce 87. Sb. z. a n. dne 25. srpna 1922.)

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 22. srpna 1922, č. 256, jímž se provádí třetí odstavec § 9 zákona ze dne 9. února 1922, č. 61 Sb. z. а n., o zachování práv členů bratrských pokladen, vystouplých ze zaměstnání.


Na základě § 9 zákona ze dne 9. února 1922, čís. 61 Sb. z. a n., se nařizuje:
§ 1. — Členové zaopatřovacích bratrských pokladen v obvodě revírního báňského úřadu v Moravské Ostravě, kteří — dokonavše 10leté členství — v době od 28. října 1918 až do konce května 1921 byli vypovězeni nebo propuštěni aneb musili vystoupiti z jakýchkoliv vážných důvodů ze zaměstnání, podrobeného pojištění u bratrské pokladny, mohou si podle ustanovení zákona ze dne 9. února 1922, čís. 61 Sb. z. a n., — nevybrali-li si svůj záložní podíl — zachovati čekatelství, nabyté svým dosavadním povinným pojištěním u bratrské pokladny, zaplatí-li do 6 měsíců ode dne, kdy nabude toto» nařízení účinnosti, uznávací poplatek ve výši svrchu uvedeným zákonem určené za celou) dobu po jejich vystoupení ze zaměstnání.
§ 2. — Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením pověřuje se ministr veřejných prací po dohodě s ministrem sociální péče.
(Vyhlášeno v částce 91. Sb. z. a n. dne 2. září 1922.)
Citace:
Sociální pojištění.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1922, svazek/ročník 3, s. 451-470.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).