Péče o mládež a osoby odkázané na veřejnou pomoc.

Výnos ministerstva sociální péče republiky Československé ze dne 23. března 1921, 1 č. j. 3188 A—1921, o reorganisaci sociální péče o mládež v okresích.
Ve smyslu svého výnosu ze dne 11. září 1920 č. j. 10913, v němž uvedeny jsou důvody pro nezbytnost požadavku, aby byla v každém okresu
47 soudním provedena jednotná organisace veškeré sociální péče o mládež, vypracovalo ministerstvo sociální péče po předchozích poradách s příslušnými zemskými i jinými odbornými organisacemi na ochranu mládeže, připojenou osnovu »Okresní péče o mládež«.
Podle osnovy té má se utvořiti v každém okrese ústředí, v němž by se sdružili k účelné, navzájem se podporující práci na ochranu mládeže nejen veškeří činitelé veřejní k úkolu tomu po zákonu povinní, ale také všechna zařízení dobrovolné a dobročinné péče, která se zabývají tímto úkolem buď výhradně nebo jen částečně.
Nová tato organisace, která jest vlastně jen zdokonalením a přizpůsobením dosavadních okresních organisací na ochranu mládeže nynějším poměrům a potřebám, nechce sdružiti veškeru péči sociální v okrese, nýbrž zatím jen péči o mládež, poněvadž považuje se takovéto soustředění na ten čas za výhodnější. Neboť právě okolnost, že se péči o mládež valně nedařilo, dokud byla spojena v jedno s ostatní péčí chudinskou, byla příčinou, že se tyto dva obory později se zřetelem k rozdílnosti svých potřeb od sebe oddělily a že byly zřízeny samostatné zvláštní organisace výhradně jen pro péči o mládež, jimž hlavně jest děkovati za pozdější úspěšnější rozvoj činnosti v plnění tohoto úkolu.
Výkon péče té souvisí sice v mnohých směrech s obstaráváním jiných příbuzných úkolů sociálních. Snaha soustřediti administrativu všech těchto úkolů nesmí však býti v rozporu s potřebou účelné dělby práce, jež by umožňovala úspěšný volný rozvoj každého z nich.
S ohledem na to, že se osamostatnění péče o mládež oproti ostatní péči svými výsledky dobře osvědčilo, má se obmeziti zamýšlené soustředění v okrese zatím jen na péči o mládež. Zdali a do jaké míry bude snad prospěšno sloučiti péči tu později s ostatní péčí sociální, ukáže teprve budoucnost, až dojde k provedení zákona o úřadech župních a okresních, kterým budou pak uloženy různé úkoly sociální, k jichž obstarávání potřebovati budou podobných orgánů, jakými jsou osnovou navrhovaná ústředí Okresní péče o mládež.
Soustředění provede se podle připojených stanov tím, že všechny korporace a zařízení, zabývající se péčí o mládež v okrese, přidruží se k ústředí Okresní péče o mládež, pokud s ním nesplynou v jedno jako jeho odbory. Ve výboru ústředí dostane se jim zastoupení a tím také přiměřeného vlivu na jeho správu a vedení i nároku na podporu svých zájmů; za to jsou však povinny říditi se zásadními směrnicemi, jež budou stanoveny správním výborem okresního ústředí pro organisaci a výkon péče o mládež v okresu.
Povinnost sdružiti se tímto způsobem jest obligatorní a splnění povinnosti té bude podmínkou udělení státní subvence i jiných případných výhod plynoucích z toho, že státní správa uzná tu kterou instituci za orgán sloužící její úkolům.
Hlavním pojítkem všech zařízení, sdružených v okresním ústředí a pevnou oponou jejich úspěšné činnosti bude vedle toho společná úřadovna, jež musí býti vypravena tak, aby svému poslání plně mohla vyhovovati. Bude proto přední povinnosti všech interesovaných činitelů veřejných i soukromých úřadovnu takovou v život uvésti a dále udržovati. Pokud se týče přispívání státu na úhradu potřebných nákladů vydržovacích, poukazuje se na příslušná ustanovení zdejšího poučení o udělování státních subvencí na účely sociálně-ochranné péče o mládež ze dne 18. února 1921 č. j. 1990/A.-1921.
48 Aby každému odvětví péče o mládež umožněna byla co největší volnost rozvoje, zřídí se dle potřeby při Okresní péči o mládež pro různá tato odvětví zvláštní odbory jako: odbor finanční, odbor pro matky a kojence, odbor dorostový, odbor stravovací a ošacovací a pod., jimž propůjčuje se stanovami co největší samospráva, která jest omezena jen potud, pokud toho žádá potřeba jednotného postupu v soustavném provádění veškeré péče o mládež v okrese.
Zvláštní pozornosti zasluhují také ustanovení o důvěrnících sdružení, kteří mají býti základními pilíři veškeré činnosti na ochranu mládeže. Pokud by se v jednotlivých obcích nenašlo dosti osob způsobilých a ochotných zastávati funkci tu bezplatně, bude možno odstraniti budoucně tento nedostatek podle potřeby důvěrníky honorovanými, jakmile dojde k ústavnímu projednání a schválení vládní osnovy zákona o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských. 2
Poměr okresního ústředí k orgánům správy veřejné upravuje osnova tím způsobem, že přikazuje sdružení Okresní péče o mládež úkol podporovati a doplňovati činnost orgánů správy veřejné. Podrobnější upravení tohoto poměru bude možno uskutečniti teprve tehdy, až dojde ke zřízení úřadů okresních, jimž budou tyto organisace poradními a pomocnými orgány v plnění přikázaných jim úkolů v sociální péči o mládež, obstarávajíce po případě i jiné ještě úkony, jež na ně budou pak přeneseny.
Potřebě stálého přímého styku orgánu správy veřejné s okresním sdružením a související s tím tendenci dodati sdružení potřebné vnější autority vyhovuje se tím, že zástupci veřejných úřadů a korporací, pečujících o mládež, mají virilní zastoupení ve správním výboru sdružení.
Pokud jde o finanční potřeby sdružení a přispívání státu k jejich úhradě, poukazuje se na citované již poučení zdejšího ministerstva o povolování státních subvencí na účely sociálně ochranné péče o mládež.
Upravujíc otázku tu připojenými stanovami zaujalo ministerstvo sociální péče zamítavé stanovisko proti požadavku německých zemských organisací pro péči o mládež domáhajících se toho, aby sdružení Okresní péče o mládež byla povinna odváděti 25% veškerých svých příjmů svým zemským ústřednám. Ministerstvo sociální péče uznává sice potřebu účelné dělby práce i finančních zdrojů mezi organizacemi okresními a zemskými, jest však toho názoru, že není vhodno, aby se dělba prostředků finančních prováděla způsobem svrchu uvedeným. Okresním sdružením přikazují se důležité úkoly uvedené v § 2 osnovy stanov а k jejich účinnému provádění jest jim zapotřebí v prvé řadě značných prostředků peněžních. Nelze proto od nich žádati, aby ze svých beztak nedostatečných příjmů, plynoucích hlavně jen ze členských příspěvků a dobrovolných podpor, odváděly 25% svým zemským ústřednám. Nedostává-li se těmto potřebných peněz k obstarávání jejich úkolů vlastních, nelze přece připustiti, aby prostředky ty byly opatřeny způsobem, poškozujícím a ochromujícím činnost organisací okresních, a nezbývá proto než postarati se, aby tyto prostředky byly opatřeny jinou cestou vhodnější — jak je to ostatně už také zavedeno po řadu let u Čes. zemské ústředny v Čechách.
Není pochybnosti, že provedením reorganisace okresní péče o mládež dle připojených stanov učiněn bude další významný krok k jejímu soustavnému vybudování a účelnému provádění. Ministerstvo sociální péče žádá proto, aby se k reorganisaci té změnou dosavadních stanov ihned přistoupilo a aby o tom podána byla zpráva jak příslušné zemské ústředně, tak i přímo ministerstvu sociální péče.
4 49 Stanovy okresní péče o mládež.
§ 1. — Jméno, sídlo, řeč jednací a obvod působnosti.
Okresní komise pro péči o mládež (Sirotčí spolek) ve.......... mění se ve sdružení pode jménem: Okresní péče o mládež ve..........
(Jméno sdružení jest Okresní péče o mládež ve.......... 3
Sídlem je..........
Řeč jednací je..........
Činnost sdružení vztahuje se na obvod soudního (zastupitelského) okresu..........
§ 2. — Účel a obor působnosti.
Sdružení Okresní péče o mládež je v obvodu svého okresu:
a) organizačním střediskem a ústředním vykonavatelem veškeré dobrovolné sociální péče o mládež, která potřebuje z jakýchkoli důvodů ochrany a pomoci k svému zdárnému vývoji tělesnému, rozumovému nebo mravnímu;
b) poradním a pomocným orgánem těch činitelů správy veřejné, kterým je sociální péče o tuto mládež uložena záklopem za povinnost.
Podle toho náleží Okresní péči o mládež zejména:
1. probouzeti, vychovávati, prohlubovati a šířiti porozumění a zájem pro úkoly sociální péče o mládež slovem i tiskem nejen u povolaných činitelů veřejných, ale zvláště v širokých vrstvách lidových;
2. organisovati a sdružovati snahu a práci všech korporací a zařízení dobrovolné sociální péče o mládež v okresu k soustavné a úspěšné činnosti podle jednotného programu a na základě účelné dělby práce;
3. pečovati, aby v patrnosti vedena byla veškerá zařízení sociální péče o mládež v okrese i zevrubná data o rozsahu, pohybu a stavu jejich činnosti a aby se dostávalo o nich potřebných zpráv a informací povolaným činitelům péče sociální i jednotlivcům;
4. vyhledávati děti, které potřebují z jakýchkoli příčin ochrany a pomoci, vésti je v patrnosti, podávati příslušným orgánům veřejným žádosti, zprávy a návrhy na zjednám potřebné pomoci a působiti, aby se jim dostalo náležitého zaopatření a výchovy v prvé řadě od těch, kdo jsou k tomu po zákonu povinni;
5. míti v patrnosti rodiny ochotné a způsobilé převzíti cizí děti ve svou péči, vychovávati pochopení a zájem pro tento způsob péče o mládež a svěřovati rodinám takovým děti, jimž se nedostává péče vlastní rodiny, zejména ty, jež jsouce jinak tělesně i duševně zdrávy, jsou odkázány na cizí péči jen pro svou chudobu, osiřelost neb opuštěnost, dozírati, aby rodiny ty plnily povinnosti, které na se vzaly, a podávati o tom podle potřeby zprávy příslušným orgánům;
6. starati se, aby v okrese podle potřeby byla vybudována a vydržována zařízení, nutná k řádnému výkonu sociální péče o děti v době od jejich početí až do toho okamžiku, kdy veřejné ochrany a pomoci již nepotřebují, zpravidla nejdéle do 18 let, jako jsou: poradny a útulky pro matky a kojence, jesle, opatrovny, mateřské školky, sirotčince, dětské domovy,
50 ochranovny, útulny, kolonie, učednické besídky a útulky a pod., a svěřovati péči jejich děti, které toho potřebují;
7. poskytovati dětem ze školy vystouplým radu při volbě povolání a vyhledávati jim vhodné zaměstnavatele a mistry za součinnosti institucí k tomu zřízených (zprostředkovatelen práce, poraden pro volbu povolání a pod.) a pečovati i jinak o jejich další vývoji po stránce tělesné, rozumové a mravní, dokud se nestanou způsobilými k vlastní obživě;
8. starati se o vybudování dostatečné sítě důvěrníků sdružení v obvodu své působnosti (§ 17. stanov);
9. podporovati činnost orgánů správy veřejné, jimž je sociální péče o mládež zákonem uložena, zejména úřady okresní správy politické i autonomní, úřady vrchnoporučenské a obecní rady jednotlivých obcí a usnadňovati jim svou součinností řádné plnění jejich povinností; obstarávati po případě i takové úkoly veřejné sociální péče o mládež, které na ni budou přeneseny cestou administrativní nebo zákonodárnou; dále náleží jí podávati orgánům veřejným zprávy a návrhy, týkající se sociální péče o mládež v okresu vůbec;
10. podnikati i všeliká preventivní opatření, jež by zabraňovala všemu, co by mohlo jakkoli ohrožovati zdárný vývoj mládeže po stránce tělesné, rozumové nebo mravní.
§ 3. — Poručenství hromadné (z povolání).
Podle ustanovení § 54, I. dílčí novely obec. zákoníku občanského ze dne 12. října 1914, č. 276 ř. z., může býti na sdružení Okresní péče o mládež přeneseno soudem poručenství hromadné (z povolání).
Výkonem povinností, spojených s převzetím této funkce, může býti pověřen úředník nebo funkcionář sdružení, který obstarává písemnosti i jinou jeho úřední agendu. Jinak platí o této působnosti okresní péče o mládež předpisy a nařízení, která jsou nebo budou o poručenství z povolání všeobecně vydána.
§ 4. — Prostředky peněžní a pracovní.
A) Peněžní prostředky získává sdružení:
1. ze členských příspěvků,
2. z výtěžku spolkových podniků, jako sbírek, přednášek a pod., a z výnosu vlastního jmění,
3. z podpor, darů a odkazů korporací i osob soukromých,
4. z podpor obcí, okresů, žup, země (zemských župních svazů), státu i jiných činitelů veřejných.
B) Pracovní prostředky sdružení tvoří činnost jeho členstva, správních orgánů a úřadovny.
§ 5. — Členstvo.
Členem sdružení Okresní péče o mládež může býti každá osoba fysická a právnická.
Členové jsou:
1. čestní,
2. zakládající,
3. přispívající,
4. činní.
Čestné členy jmenuje valná schůze po návrhu předsednictva a správního výboru za vynikající zásluhy o činnost sdružení.
Zakládajícím členem stane se, kdo složí pro účely sdružení najednou nebo v pěti ročních lhůtách za sebou jdoucích nejméně ... Kč nebo řádným způsobem pojistí sdružení stálý roční důchod nejméně ... Kč.
51 Přispívajícím členem je, kdo platí roční příspěvek, nejméně ... Kč.
Zakládající a přispívající členy přijímá správní výbor.
Sazba příspěvků členů zakládajících i přispívajících může být změněna i jinak upravena usnesením valné schůze.
Činnými členy jmenuje správní výbor ty, kdo si toho zasloužili svou činností v oboru sociální péče o mládež.
Činným členem stává se dále:
a) kdo byl ustanoven důvěrníkem Okresní péče o mládež,
b) kdo je členem správního výboru sdružení podle § 8. B) nebo C), nebo
c) kdo byl jmenován poručníkem z povolání v obvodu působnosti Okresní péče o mládež.
Povinností členů je podporovati podle svých sil snahy a působení Okresní péče o mládež nejen placením stanovených příspěvků, — pokud se jím zakládá členství — nýbrž zejména svou činností pro její úkoly, a přísluší jim právo účastniti se jednání valných schůzí sdružení s právem hlasovacím.
Členství přestává:
a) úmrtím,
b) vystoupením a
c) vyloučením na základě usnesení smírčího soudu.
Za vystouplé může správní výbor prohlásiti členy přispívající, kteří po dva roky za sebou přes dvojí písemnou upomínku nezaplatili členských příspěvků.
§ 6. — Správní orgány Okresní péče o mládež.
Správní orgány Okresní péče o mládež jsou:
a) valná schůze,
b) správní výbor,
c) předsednictvo,
d) pracovní odbory a
e) důvěrníci.
§ 7. — Řádnou valnou schůzi svolává správní výbor jednou do roka. Čas a místo valné schůze oznámí se aspoň 14 dní napřed v denních listech, k tomu určených.
Mimořádnou valnou schůzi svolává předsednictvo na žádost aspoň dvaceti členů nebo z rozhodnutí správního výboru.
Valná schůze
a) schvaluje rozpočet a účetní uzávěrky, jakož i zprávy o činnosti sdružení a zprávy revisorů účtů a pokladny,
b) volí 12 členů správního výboru na tři léta; dále volí na rok dva revisory účtů a pokladny a jejich 2 náhradníky (§ 8. A, § 12.) ze členů sdružení, kteří nejsou členy správního výboru,
c) schvaluje usnesení správního výboru o změně stanov a zrušení sdružení (§ 9. d, 23. a 24.),
d) volí po návrhu předsednictva a správního výboru čestné členy (§ 5. ad 1),
e) stanoví sazbu příspěvků členů zakládajících a přispívajících.
Volné návrhy pro valnou schůzi musí býti 8 dní před valnou schůzí oznámeny písemně předsedovi sdružení. Volné návrhy, s nimiž valná schůze projevila svůj souhlas, přikáží se správnímu výboru, aby vzal v úvahu jejich provedení.
Valná schůze jest způsobilá usnášeti se, je-li přítomen aspoň dvojnásobný počet členů správního výboru a usnáší se prostou většinou hlasů
52 přítomných; nedostaví-li se v určený čas takový počet účastníků, koná se za půl hodiny nová schůze, která je způsobilá usnášeti se za každého počtu členů.
§ 8. — Správní výbor.
Správní výbor se skládá:
a) z členů volených,
b) virilistů a
c) ze členů kooptovaných.
a) Volitelných 12 členů volí valná schůze. Z těch musí býti aspoň 3 ze sboru důvěrníků. Volí se za souhlasu všech aklamací, jinak hlasovacími lístky.
b) Virilního člena vysílají do správního výboru tyto úřady a korporace:
1. Okresní politická správa,
2. Okresní výbor (na Moravě a ve Slezsku, pokud nevejdou v život okresy podle zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., zemský výbor, pokud se týče zemská správní komise),
3. Okresní soud jako úřad vrchnoporučenský,
4. Obecní zastupitelstvo sídla sdružení,
5. Hlavní farní úřad v sídle Okresní péče o mládež,
6. Okresní úřad pro péči o válečné poškozence, pokud má sídlo v obvodu působnosti sdružení,
7. Okresní nemocenská pokladna,
8. Okresní konference učitelské (společného zástupce),
9. Lékařská komora,
10. Československý Červený kříž.
c) Ostatní členy jmenuje správní výbor sám z osob k tomu zvláště povolaných a způsobilých. Na prvém místě je tu výbor povinen kooptovati zástupce korporací a zařízení, jež zabývají se v okrese sociální péčí o mládež, ať už výhradně, nebo jen částečně, pokud nejsou členy výboru již podle předchozích ustanovení tohoto paragrafu. Kooptovaných členů nesmí býti více než 10. Převyšoval-li by počet korporací a zařízení, domáhajících se zastoupení ve správním výboru, tuto číslici, vyhradí správní výbor dvěma nebo několika korporacím jediného společného zástupce, přihlížeje při tom k jejich významu. Při určení osoby zástupce řídí se správní výbor pokud možno návrhy dotyčné korporace.
Korporace a zařízení, domáhající se zastoupení ve správním výboru, může si stěžovati proti zamítavému rozhodnutí správního výboru k nadřazenému župnímu (zemskému) ústředí a proti rozhodnutí tohoto k ministerstvu sociální péče, které rozhoduje s konečnou platností.
Korporace a zařízení dobrovolné péče o mládež, kterým se dostalo zastoupení ve správním výboru podle odstavce c), jsou korporacemi a zařízeními sdruženými a platí o nich ustanovení § 19. stanov. Členství výboru trvá 3 roky. Ze skupiny A) vystupují každoročně 4 členové, nejdéle zasedající, kteří mohou býti opětně voleni. V prvém a druhém roce určí se vystupující losem.
Členství ve správním výboru zaniká:
a) vzdáním se,
b) úmrtím,
c) uplynutím 3 let u skupiny A) a po případě С) a
d) odvoláním u skupiny B), pokud se týče C).
§ 9. — Působnost správního výboru.
Správní výbor schází se podle potřeby, aspoň však jednou čtvrtletně.
53 Správní výbor:
a) volí předsedu a místopředsedu na 3 roky a podle potřeby jiné funkcionáře na rok, a vymezuje obor jejich působnosti,
b) schvaluje jednací a organisační řády v rámci těchto stanov,
c) jmenuje zřízence sdružení, vymezuje jejich práva a povinnosti, schvaluje služební instrukce, vykonává nad zřízenci moc disciplinární,
d) usnáší se po návrhu předsednictva o změně stanov a zrušení sdružení (§ 7. c, §§ 23. a 24.),
e) svolává řádnou valnou schůzi,
f) správnímu výboru náleží vůbec správa a rozhodování o všech věcech, které nejsou vyhraženy valné schůzi a jichž obstarávání nepřenesl na předsednictvo.
§ 10. — Předsednictvo.
Předsednictvo sdružení tvoří předseda, místopředseda a ostatní činovníci správ. výboru, zástupci okr. správy pol., pokud má sídlo v působišti sdružení, zástupce okr. výboru a okr. soudu jako úřadu vrchnoporučenského. Je-li některý zástupce jmenovaných úřadů členem předsednictva již proto, že byl správním výborem zvolen za některého jeho činovníka, přísluší správnímu výboru doplniti volbou počet členů předsednictva tak, aby jich bylo aspoň 5; správní výbor může i jiným svým členům uděliti místo a hlas v předsednictvu, při čemž dbáti je toho, aby všechny pracovní odbory měly v předsednictvu své zástupce.
Právo účastniti se schůzí předsednictva i správního výboru s právem hlasovacím může správní výbor uděliti také úředníkům sdružení.
Předsednictvo schází se podle potřeby, aspoň jednou za měsíc. Obstarává běžnou agendu sdružení, jakož i všechny záležitosti, jež na ně přenesl správní výbor (§ 9. f). Připravuje návrhy pro správní výbor v těch věcech, o nichž jemu samému rozhodovati nepřísluší.
Předsednictvo stanoví také, v kterých listech uveřejňovány budou vyhlášky sdružení.
§ 11. — Schůze a jednání správního výboru a předsednictva.
Schůze správního výboru i předsednictva svolává a řídí předseda. Schůze správního výboru svolá se na žádost aspoň šesti jeho členů a mimořádná schůze předsednictva, když aspoň tři jeho členové o to požádají.
Správní výbor a předsednictvo usnáší se prostou většinou hlasů a jsou způsobilé usnášeti se, je-li přítomno alespoň 8 členů správního výboru nebo 4 členové předsednictva. Předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů.
O naléhavých věcech může dáti předseda hlasovati též per rollam.
O schůzích se píše protokol, který podepíše předseda a zapisovatel.
Listiny a prohlášení, kterými Okresní péče o mládež béře na sebe právní závazek, musí býti podepsány předsedou a některým členem předsednictva a opatřeny razítkem sdružení.
Jak se mají podepisovati ostatní listiny a písemná vyřízení, stanoví správní výbor.
§ 12. — Předseda a ostatní činovníci sdružení.
Předseda stojí v čele sdružení, svolává a řídí schůze a předsedá jim. Zastupuje sdružení na venek a náleží mu vůbec formální i věcné řízení činnosti Okresní péče o mládež. Je-li předseda zaneprázdněn nebo nepřítomen, zastupuje ho místopředseda.
Revisoři, volení podle ustanovení § 7. B, vykonávají revisi všeho hospodaření Okresní péče o mládež. Mají právo vykonávati revisi, kdykoli
54 uznají toho potřebu; jsou však povinni aspoň jednou točně zrevidovati účty a výkazy jmění sdružení a podati o výsledku písemnou zprávu předsednictvu, správnímu výboru a valné schůzi.
Ostatní činovníky sdružení volí a obor jejich působení vymezuje správní výbor (§ 9.).
§ 13. — Odbory.
Pro jednotlivá odvětví sociální působnosti Okresní péče o mládež, vyžadující činnosti zvláště rozsáhlé a intensivní, zřídí se dle potřeby odbory. Takovými budou zejména: Odbor pro ochranu matek a kojenců, odbor pro péči o dorost, odbor vyživovací a ošacovací a pod. Které odbory mají se zříditi, stanoví správní výbor, jenž určí také obor jejich působení.
Členy odboru jsou členové Okresní péče o mládež, kteří se za členy přihlásí. Do odboru přibéřou se za členy také zástupcové úřadů, korporací a zařízení, které mají zvláštní zájem o to odvětví péče o mládež, které spadá do působnosti odboru. Korporace a zařízení ta určí správní výbor, který jmenuje také po slyšení odboru jeho předsedu, kdežto činovníky ostatní volí si odbor sám.
Předseda a zvolení činovníci tvoří předsednictvo odboru. Předseda odboru nebo jeho zástupce má právo účastniti se schůzí správního výboru Okresní péče o mládež s právem hlasovacím, i když není jinak jeho členem.
§ 14. — Poměr odborů k výboru správnímu a předsednictvu.
Odbory řídí se všeobecně stanovami Okresní péče o mládež. Zásadně používají pokud možno největší samosprávy, pokud jde o výkon toho odvětví sociální péče o mládež, které náleží do jejích působnosti.
Souhlasu správního výboru, po případě předsednictva Okresní péče o mládež musí si však vyžádati:
1. ve věcech, souvisejících s celkovou organisací a povšechným programem sociální péče o mládež v okrese,
2. když jde o používání zařízení, neb osob, sloužících společným účelům sdružení; podobně dlužno dohodou stanoviti, pokud přicházejí v úvahu tytéž zdroje prostředků (sbírky a pod.),
3. k vybudování zařízení povahy trvalé, jež vyžadují značnějších nákladů (ústavů, útulků a pod.).
O důležitějších svých počinech mají odbory vždy předem informovati předsedu Okresní péče o mládež a jich zástupcové podávají o nich zprávy v předsednictvu. Správnímu výboru předkládají odbory nejméně dvakráte do roka zprávu o své činnosti.
S omezením uvedeným pod čís. 2 může si odbor opatřiti potřebné prostředky finanční podnikáním vlastním. Pokud vlastní prostředky nestačí, přikazuje odboru nutné prostředky správní výbor Okresní péče o mládež. Jmění a prostředky, určené k účelu odboru, vedou se v účtech Okresní péče o mládež odděleně. Správa jich přísluší odboru.
§ 15. — Odbor finanční.
K účinnému opatřování příspěvků hmotných а k účelnému obstarávání finančního hospodaření vůbec zřídí se při Okresní péči o mládež zvláštní odbor finanční.
Za členy odboru přijímá správní výbor ty členy sdružení, kteří mají odborné znalosti v tom oboru a přihlásí se k práci v odboru. Většina členů nesmí býti členy správního výboru neb předsednictva. Přihlížeti
55 dlužno k tomu, aby každý z pracovních odborů měl ve finančním odboru svého zástupce. Do odboru přibéře správní výbor zástupce veřejných korporací, které přispívají na účely sdružení subvencemi. Podle potřeby může odbor k jednotlivým poradám přizvati znalce mimo sdružení.
Odbor finanční:
a) radí se o získávání hmotných prostředků pro účely sdružení a koná k tomu cíli vhodná opatření,
b) kontroluje finanční hospodaření sdružení a jeho odborů, zejména:
1. vyjadřuje se o rozpočtu a účetní uzávěrce dříve, než jsou předloženy ke schválení valné hromadě,
2. předkládají se mu k posudku všechny projekty ústředí i odborů rázu finančního — pokud nejde o běžné výdaje v rámci schváleného rozpočtu — a to před definitivním rozhodnutím správního výboru. Rozhodl-li v takových případech správní výbor proti návrhu finančního odboru, třeba vyvolati ve věci usnesení mimořádné valné schůze. Posudky podává finanční odbor ve lhůtě, určené podle naléhavosti věci správním výborem nebo předsednictvem. Prošla-li lhůta, může býti rozhodnuto i bez slyšení finančního odboru.
Jinak platí o finančním odboru všeobecné zásady, stanovené o pracovních odborech v předchozím paragrafu.
§ 16. — Poměr odborů k ústředním korporacím odborným.
Pokud existuje ústřední (župní, zemská nebo celostátní) odborná korporace s týmž oborem působnosti jako odbor Okresní péče o mládež, na př. Československá ochrana matek a kojenců, Československý dorostový sbor a pod., může odbor vstoupiti s ní ve styk podle pokynů, které v tom směru vydá Okresní péči o mládež nadřaděné ústředí župní, zemské nebo celostátní. Řídí se pak při výkonu vytčené sobě působnosti řády a pokyny příslušné ústřední odborné korporace. Jinak platí proň i v tomto případě pravidla, uvedená v § 14.
Ústřední odborné korporaci může býti vyhrazeno zastoupení v odboru. Naopak vysílá odbor své zástupce do valné schůze ústřední odborné korporace, po případě volí tito zástupci delegáty do jejího výboru; v tom směru rozhodují stanovy ústřední odborné korporace.
Tato podporuje odbor morálně i hmotně, zejména pokud jde o plnění společného úkolu.
§ 17. — Důvěrníci.
Důvěrníky Okresní péče o mládež jmenuje správní výbor, pokud se týče předsednictvo (§ 10., odst. 3.) v jednotlivých obcích, ležících v obvodu působnosti Okresní péče o mládež.
Působnost důvěrníků určí zevrubněji správní výbor, který vydá pro ně vhodné instrukce a legitimace, jimiž by se mohli vykázati při vykonávání svých povinností.
Úkol jejich záleží hlavně v tom, aby vyhledávali děti, potřebující pomoci, starali se jim o vhodnou sociální ochranu, podávali ústředí potřebné zprávy a návrhy, dozírali na zaopatření a výchovu dětí, jež jsou podporovány z prostředků Okresní péče o mládež nebo jiných korporací a fondů veřejných nebo soukromých a pod.
Kdo byl jmenován důvěrníkem, stává se tím zároveň členem Okresní péče o mládež (§ 5., ad 4.).
Důvěrníci Okresní péče o mládež tvoří sbor důvěrníků, z něhož se volí zástupci do správního výboru Okresní péče o mládež (§ 8. a). Sbor důvěrníků v okrese schází se aspoň jednou do roka na poradu a podává
56 předsednictvu Okresní péče o mládež podle získaných zkušeností návrhy a dobrá zdání o stavu této péče. Podle potřeby může předsednictvo nebo správní výbor svolati důvěrníky na porady zvláštní.
V každé obci ustanoví se tolik důvěrníků, kolik jich jest třeba, aby mohli řádně plniti své povinnosti.
Je-li v obci důvěrníků několik, musí býti o to postaráno, aby práce mezi ně byla účelně rozdělena, na př. tak, že se obec rozdělí na tolik částí, kolik je důvěrníků, nebo podobně. Aby byla umožněna účelná a soustavná jejich součinnost, konají důvěrníci občasné schůze а porady o běžných otázkách péče o mládež v obci. Schůze ty svolává a řídí důvěrník, kterého úkolem tím pověří správní výbor Okresní péče o mládež.
§ 18. — Úřadovna.
Okresní péče o mládež zřídí si řádně vypravenou úřadovnu s plně kvalifikovanými, podle potřeby placenými silami úředními. Úřadovna ta obstarává písemnosti sdružení a vyřizuje běžnou jeho agendu. Mohou jí používati podle kancelářského řádu, vydaného správním výborem, také korporace a zařízení, jež jsou v Okresní péči sdruženy.
Úřadovna okresní péče o mládež, jež bude jako taková již zevně náležitým způsobem označena, jest administrativním ústředím této péče v okrese. Jest určena mimo jiné hlavně k tomu, aby vedla v patrnosti všechna zařízení do oboru toho náležející i zevrubná data o rozsahu a pohybu jejich činnosti, dále katastr všech dětí, odkázaných na ochranu a pomoc veřejnou, katastr rodin pěstounských a pod., a jest poradní a informační kanceláří pro všechny otázky v oboru sociální péče o mládež.
Pokud k vybudování a vydržování úřadovny nestačí vlastní prostředky Okresní péče o mládež, slouží k tomu cíli subvence činitelů veřejných, jako okresního výboru a jednotlivých obcí, kterým ulehčuje úřadovna plniti povinnosti, zákonem jim uložené, jakož i subvence státní.
Usnesením správního výboru může býti povinnost přispívati přiměřenou kvotou na úhradu těchto výloh uložena také korporacím a zařízením sdruženým, která používají úřadovny pro své účely.
§ 19. — Korporace — zařízení sdružená.
Pokud korporace a zařízení, jež zabývají se úkolem sociální péče o mládež v okrese, nesplynou vzhledem ku své povaze s Okresní péčí o mládež jako její odbory (§ 13.), přičlení se k ní jako korporace a zařízení sdružená podle ustanovení § 8. c) stanov.
Korporace a zařízení nepozbývají zastoupením ve správním výboru Okresní péče o mládež § 8. c) své povahy jako korporace samostatné a řídí se při výkonu svých úkolů podstatně svými vlastními stanovami. Vedle účasti ve správě sdružení podle ustanovení § 8. c) záleží práva i povinnosti sdružených korporací a zařízení v tom, že:
1. mohou žádati, by Okresní péče o mládež podporovala jejich zájmy a možno jim používati pro své účely jejích zařízení (kanceláře, pomůcek statistických, evidenčních a pod.); dále mohou žádati, aby jim byly dávány potřebné zprávy a sdělovány theoretické i praktické zkušenosti, získané v tom kterém oboru péče o mládež,
2. naproti tomu jsou sdružené korporace a zařízení povinny, říditi se zásadními směrnicemi, jež pro organisaci i výkon péče o mládež v okresu budou stanoveny usnesením správního výboru Okresní péče o mládež.
O korporacích a zařízeních, která se dle své povahy přičlení k Okresní péči o mládež jako její odbory (odst. 1.), platí ustanovení stanov o odborech (§ 13., 14., 16.).
57 § 20. — Poměr Okresní péče o mládež k organisacím vyšším.
Sdružení »Okresní péče o mládež« stávají se již svým ustavením členy zemské (župní) organisace pro péči o mládež, v jejímž obvodu působí. Jejich práva a povinnosti z toho vyplývající vymezena jsou stanovami těchto zemských (župních) organisací.
Pro dělbu práce mezi organisací okresní, župní (zemskou) a celostátní směrodatna jest zásada, že vyšší nadřazená organisace obstarává úkoly péče o mládež, které svým významem přesahují rozsah a potřebu obvodu působnosti organisace nižší nebo její způsobilost finanční a administrativní. Podle toho přísluší Okresní péči o mládež hlavně povinnost, starati se o zaopatření a výchovu těch dětí, které, jsouce tělesně i duševně normální, potřebují cizí ochrany a pomoci hlavně jen pro nedostatek potřebné péče vlastní rodiny (§ 2.), kdežto sociální péče o mládež ostatní, zvláště jednotlivá speciální odvětví péče o mládež tělesně, duševně neb mravně vadnou jest převážně úkolem organisací župních (zemských) a celostátních, pokud se týče zvláštních organisací odborných.
§ 21. — Poměr Okresní péče o mládež k orgánům veřejné správy.
Okresní péče o mládež je pomocným orgánem správy veřejné (§ 2., č. 9), zejména úřadů okresní správy politické a autonomní, úřadu vrchnoporučenského, obecních rad obcí, kterým je svou pomocí k ruce při výkonu jejich zákonných úkolů v sociální péči o mládež.
Činnost Okresní péče o mládež podléhá dozoru správy veřejné, zejména těch činitelů, které ji podporují poskytováním subvencí neb jinak. Dozorčí orgánové veřejné správy jsou oprávněni vykonávati prohlídky všech zařízení Okresní péče o mládež a mohou za tím účelem nahlédnouti v účetní knihy a hospodářské jejich vedení.
§ 22. — Smírčí soud.
Spory ze spolkového poměru řeší smírčí soud. Skládá se z pěti členů, z nichž po dvou jmenují obě sporné strany, tito čtyři pak pátého člena jakožto předsedu. Neshodnou-li se o osobě předsedově, rozhodne los.
Z nálezu smírčího soudu není odvolání.
§ 23. — Změna stanov.
O změně stanov usnáší se správní výbor většinou dvoutřetinovou.
Usnesení to musí býti schváleno valnou schůzí (§ 7.). O zamýšlené změně stanov třeba dříve vyrozuměti příslušnou organisací župní a není-li této, organisaci zemskou, aby k ní mohla zaujmouti své stanovisko.
§ 24. — Zánik sdružení.
Sdružení přestává trvati, usnese-li se na tom po návrhu předsednictva správní výbor za přítomnosti tří čtvrtin členů většinou dvoutřetinovou.
O dalším postupu platí obdobně ustanovení, jimiž jest vázána změna stanov (§ 23., odst. 2.).
Správní výbor rozhodne také dvoutřetinovou většinou, jak naložiti se jměním sdružení. Při tom je správní výbor vázán do té míry, že jmění toho možno použíti toliko k účelům sociální péče o mládež v dosavadním obvodu působnosti sdružení. Toto usnesení vyžaduje ke své platnosti schválení valné hromady.
Nestane-li se rozhodnutí takové, připadne jmění okresu, na jehož obvod činnost sdružení se vztahuje. (O Moravě a Slezsku platí totéž, co v § 8. b), sub 2.). Okres (země) povinen jest upotřebiti ho k účelům sociální péče o mládež v obvodu působností zrušené Okresní péče o mládež.
58

*) Vyhovujíce přáním z kruhů čtenářstva otiskujeme tento výnos a stanovy dodatečně, ač povolaným interesentům byly poslány již své doby přímo.
*) V Soc. revui II., str. 355.
*) Tohoto textu budiž použito toliko v případech, kdy se ustavuje Okresní péče o mládež v okresích, kde Okresní komise pro péči o mládež (Sirotčí spolek) dosud nepůsobí.

Citace:

Péče o mládež a osoby odkázané na veřejnou pomoc.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1922, svazek/ročník 3, číslo/sešit 1, s. 61-72.