Z Věstníku ministerstva vnitra čís. 4., ročník V.

Vyvlastnění: Vyvlastnění pro stavbu obytných neb veře ných budov.
(Nález nejv. správ. soudu ze dne 7. února 1923 č. 1864.) Expropriát nemá nároku na to, aby vyvlastňující úřad řídil se ve svém rozhodnutí posudkem památkového úřadu, vyžádaným podle odst. 2. § 5 zák. č. 45/1922.
Vyvlastnění: Vyvlastnění pro stavbu obytných neb veřejných budov.
(Nález nejv. správ. soudu ze dne 7. února 1923, č. 1864.)
Půdou zabranou v odst. 3. § 3 zák. o stav. ruchu ze dne 27. ledna 1922, č. 45 Sb. z. a n. je míněna půda, podléhající náboru podle §§ 1 a 2 zák. zábor. Pro pořadí, ve kterém má půda býti vyplastněna, je směrodatnou vlastnost její v okamžiku, kdy se o vyvlastnění rozhoduje. Nebylo-li v té době propuštění, určité plochy ze záboru podle §11 zák. zábor. Stát. pozem. úřadem ještě vysloveno, není v řízení vyvlastňovacím, plochy je se týkajícími oprávněna námitka, že se vlastníku znemožní vyvlastněním právo volby podle § 11 zák. zábor.
Vyvlastnění: Vyvlastnění pro stavbu obytných neb veřejných budov.
(Nález nejv. správ, soudu ze dne 7. února 1923 č. 1864.) pro námitku expropriátovu, že vyvlastňující družstvo stavební nemá dostatek finančních prostředků ani uchazečů,o půdu, kteří by chtěli stavěti není v zákoně čís. 45/1922 opory.

Citace:

Z Věstníku ministerstva vnitra čís. 4, ročník 5. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1923, svazek/ročník 5, číslo/sešit 8, s. 76-76.