České právo. Časopis Spolku notářů československých, 5 (1923). Praha: Spolek notářů československých, 86 s.
Authors:

Podnikatelé staveb zpracovávajíce skoupené stavivo na domy a tyto prodávajíce, provozují obchody a mohou si dáti firmu protokolovati.


(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 13. března 1923 R I 225/23 Obchodní soud v Praze Firm. 40/23.)
Podnikatelé staveb A et В utvořivše veřejnou obchodní společnost, opověděli firmu svou k zápisu do obchodního rejstříku, obchodní soud firmu zapsal a soud rekursní přes rekurs finanční prokuratury zápis potvrdil.
Dovolacímu rekursu finanční prokuratury, v němž tato uplatňuje zřejmou nezákonnost, nebylo vyhověno. Podnikatelé staveb opatřují si stavební materiál, tedy »zboží a jiné movité věci«, aby je v podobě stavby jimi provedené, tedy ve zpracovaném stavu, zcizili. Touto činností svou proto plně vyhovují čl. 271 č. 1 obch. zák. a dlužno tuto činnost podřaditi, pod toto ustanovení. To tím více, když v zákoně se nevyžaduje — jak Randa, a jiní toto ustanovení vykládají — že věc i při zcizení musí zůstati movitou, a když se také nikterak nevyžaduje, by i zcizení bylo obchodem. Nemůže ovšem pak býti této kvalifikaci podnikatelů staveb jako kupců podle obch. zákona čl. 275 obch. z. na závadu.
Uváží-li se pak dále, že se dle čl. 272 č. 1 obch. z. považuje za obchod převzetí movitých věcí k úpravě a zpracování pro jiné, provozuje-li se to po živnostensku, jen když provozovaní této živnosti přesahuje'rozsah řemesla, bez ohledu na to, zda věc z úpravy a zpracování vzniklá zůstává věcí movitou nebo stává se věcí nemovitou, nutno činnost zmíněných podnikatelů, byť i stavbu prováděti z materiálu jim dodaného, považovati za obchod.
To ovšem, platí tím spíše, že není bráno v odpor, že by zmínění podnikatelé neprovozovali práce po živnostensku a že by jejich rozsah nepřevyšoval rozsah řemesla.
Nejde tu přece u činnosti firmy o smlouvy o nemovitosti již včas ujednání smlouvy tu jsoucí, nýbrž zřízení a podoba nemovité věci z věcí movitých záleží jedině o úpravě těchto. Vždyť jednotlivé součástky a materiál, pokud nejsou v budově sloučeny, nespadají pod věci nemovité a proto není ani smlouva, jež má za předmět zpracování movitých věci a sloučení jich v budovu, z nich teprve vzniklou, smlouvou podle čl. 275 obch. z., rovněž jako nemůže býti smlouvou o nemovitosti smlouva o dodání a postavení stroje (turbiny) v továrně, ač se stroje spojením a nerozlučitelnou souvislostí s továrnou stávají věcmi nemovitými. Uvedené úvahy platí i o dalším odvětví/činnosti zmíněné firmy, totiž zřizování vodních turbin a vyplývá z těchto úvah, že zápisem firmy nebyl zákon porušen.
Citace:
Podnikatelé staveb zpracovávajíce skoupené stavivo na domy. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1923, svazek/ročník 5, číslo/sešit 5, s. 48-48.