O osnově notářského řádu.

Notářská komora v Praze a Spolek notářů čsl. v Praze předložily už dne 22. června 1921 ministerstvu spravedlnosti osnovu notářského řádu, kterou daly prozkoumati odborníku na slovo vzatému prof. dru Horovi, jenž dílo prostudoval a nalezl jej úplně způsobilým, aby bylo, podkladem zákona. Notářská komora i Spolek si proto právem zakládaly na tomto díle, jež bylo vypracováno od nejlepších odborníků stavovských, a jež vyžádalo si hodně času a práce všech účastněných.
Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo vlastní osnovu notářského řádu a zaslalo všem notářským komorám výzvu datovanou dne 26. dubna 1923, jež došla komorám v druhé polovině července letošního roku.
Výzvu ta žádala o posudek do 2 měsíců.
Notářská komora v Praze k popudu notářské komory v Brně žádala u ministerstva, aby lhůta dvouměsíční, určená k podání dobrého zdání byla prodloužena o další dva měsíce. Odůvodňovala komora svoji žádost tím, že referenti díl na dovolených a že není možno komorám zpracovati dobrozdání v čase tak krátkém.
Ministerstvo lhůtu nepovolilo z důvodu, že se naléhá na unifikaci a proto, že nutno jest osnovu předložiti již podzimnímu zasedání parlamentu.
Notářská komora v Praze a Spolek notářů čsl. v Praze byly nuceny se podle toho zaříditi. Příslušní činitelé napjali síly a podařilo se jim, že referát vypracovaný referentem komorním drem V., Černým byl prozkoumán komisí komorní, touto upraven a předložen komoře notářské v sezení již dne 22. září 1923, a touto schválen. Poslední redakci podání na ministerstvo spravedlnosti i poslední redakci dobrého zdání vykonalo presidium komory i Spolku a dne 6. října t. r.,bylo vše zasláno ministerstvu spravedlnosti.
V podání vytyčují se hlavní hlediska, jež má stav notářský na celou materii zákona.
V posudku učiněny jsou přesné návrhy, jak ten který § má býti doplněn či změně. Není tam tedy uvedeno, v čem souhlasíme s vládní osnovou, nýbrž pouze to, v čem s ní nesouhlasíme.
Uznává se vážná snaha ministerstva po jednotnosti jakož i to, že ministerstvo v některých směrech vyhovělo požadavkům stavu notářského ano i že ze své vlastní iniciativy má nespornou zásluhu o nejedno velmi dobré ustanovení, jež jest pokrokem proti dosavadnímu stavu.
Rozdíl jest, nehledě k některým závažnějším otázkám, pouze v podrobnostech rázu technického a tu notářský stav chová odůvodněnou i oprávněnou naději, že bude docíleno souhlasu, neboť v otázkách notářské techniky domnívá se notářstvo býti povoláno nad jiné, aby jeho hlasu bylo vyhověno.
Komora zvolila komisi, jež se skládá z presidia komorního, Dr. V. Černého — referenta a členů Dra J. Čulíka, Dra R. Krále, Dra V. Svobody, kteří jsou pověřeni, aby jednali na ministerstvu spravedlnosti a tam navrhované změny blíže odůvodnili. Odůvodnění nemohlo totiž býti pojato do posudku, jenž by tím byl vzrostl do velkých rozměrů a jest k tomu určena zmíněná komise.
Očekáváme, že notářská komora v Praze bude pozvána do ministerstva k podrobnému projednání a odůvodnění našich požadavků a doufám, že ministerstvo požadavky naše přijme za své a pojme je do přepracované své osnovy. Jest to pochopitelno, uvážíme-li, že referent i komise postupovali metodou ryze realistickou přihlížejíce úzkostlivě k daným poměrům a odvažujíce úzkostlivě možnost i vykonatelnost požadovaných oprav a doplňků. Jeví se proto posudek i podání programem minimálním, ježto zástupce programu maximálního se přizpůsobil většině komise.
Opis zmíněného podání i posudku zaslala pražská komora komorám v Brně, Bratislavě a Olomouci, ježto s ní stály ve spojení a interessovaly se živě o postup prací.
Během října má ministerstvo možnost provésti, debatu s domisi pražské komory, jež může býti považována za exponenta všech komor notářských i celého stavu, neboť Spolek notářů čsl. v republice se úplně stotožnil s podáním a posudkem komory pražské.
Přejeme i ministerstvu i komisi plného zdaru v pracích nastávajících!

Citace:

O osnově notářského řádu. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1923, svazek/ročník 5, číslo/sešit 5, s. 51-52.