Příspěvek k § 10. zák. z 30. října 1919 č.502 sb. zák. a nař. Bylo-li zabráni bytu rozhodnutím nejvyššího správního soudu zrušeno, nastává stav, jaký tu byl před zabráním, oživne tudíž zase původní smlouva nájemní, aniž třeba, aby obnoveni její stalo se novým ujednáním stran.
Bytovým úřadem zabrán byl byt žalobcem najatý; když zabrání toto potvrzeno bylo nájemním úřadem, byl žalobce bytovým úřadem exekučně vyklizen a byt ten přikázán žalovanému, jenž do něho se nastěhoval. Nejvyšší správní soud zabrání to zrušil a bytový úřad oznámil pak žalobci, že se mu ten byt ponechává k volné disposici.
Žalobce podal na žalovaného žalobu na vyklizení bytu. Žalovaný namítal, že zabráním byla nájemní smlouva, uzavřená mezi žalobcem a vlastníkem domu zrušena, a jelikož po rozhodnutí nejvyššiho správního soudu žalobce novou nájemní smlouvu s vlastníkem domu neuzavřel, není k žalobě legitimován.
První soud žalobě vyhověl a byl rozsudek oběma vyššími stolicemi potvrzen. Nejvyšší soud v Brně odůvodnil své rozhodnutí takto : správné jest, že dle § 10 zák. ze dne 30. řijna 1919 č. 592 sb. z. a nař. zabráním bytu pozbývá vlastník domu a nájemník práva, by volně nakládali zabranými byty a že nájemní smlouvy o nich zrušují se dnem, kdy přijde lhůta k vyklizení.
Předpokladem tohoto rozhodnutí jest však, že zábor stal se právoplatně, neboť nelze zajisté spojovati s jednáním, třebas úředním, následky tak dalekosáhlé jako zrušení smlouvy bez ohledu na to, stalo-li se po zákonu, nebo nebylo-li právní moci čili nic — Nepadá při tom ovšem nikterak na váhu, zda vlastník domu smlouvu se žalobcem po zabrání bytu zrušil, vždyť tento následek nastává po zákonu sám sebou, nabyl-li zábor právní moci.
V případě našem byl však zábor sporného bytu, formálně právoplatný, nálezem Nejvyššího správního soudu pro vady řízení zrušen a jde tudíž o otázku, co stane se s původní nájemní smlouvou. Tu nemůže býti pochybnosti, že zábor ten, byv zrušen, nemůže nadále jeviti následky § 10 cit. zák. a že vyklizení původního nájemníka jež stalo se bezprávně, nemůže nadále po právu trvati. Tím okamžikem, kdy byl zábor — jako v tomto případě — pořadem stolic zrušen, zbavena byla všechna jednání, spojená se zrušeným záborem právního podkladu, a nastati musí tudíž stav, jenž tu byl před tímto záborem, oživena proto zase původní smlouva nájemní, aniž třeba, aby stalo se obnovení její novým ujednáním stran.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 28. února 1922 č. Rv I 155-22-1. Schin