Sto let Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách 1833—1933

je obsáhlé dílo, mající 408 stran a bylo vydáno nákl. Průmyslové Jednoty za pečlivé redakce ředitele P. J. Ing. Bedřicha Mansfelda. Cena Kč 100.—. Je bohatě ilustrováno, hlavně podobiznami mužů o rozvoj Jednoty zasloužilých. Sborník objevuje se na knižním trhu právě včas, v době, která svými těžkostmi hospodářskými a nezaměstnaností velice se podobá období, kdy vznikla P. J. Může nám to býti dnes útěchou i vzpruhou, že právě v dobách nejtěžší hospodářské krise nastává obrat k lepšímu, což se děje vypětím sil a spolehnutím se pouze na sebe. Na sborníku spolupracovali Prof. Dr. Mendl pojednáním o českém průmyslu před sto lety a počátcích P. J. — Dr. Jan Kepl podává další vývoj P. J. a českého úsilí před březnem 1848. — Doc. Dr. Stloukal píše o Fr. L. Riegrovi a P. J. v prvých letech absolutismu, — ministerský rada Ing. Rosa promlouvá o vzniku a vývoji české průmyslové školy v Praze v souvislosti s P. J. — Na to následuje soupis výchovných podniků P. J., z nichž poznáváme její zájem o školství průmyslové, a pokračovací, které zprvu vedla ve vlastní zprávě a v době pozdější, kdy přešlo do správy obce pražské, je vydatně hmotně podporovala. Pořádala chemické kursy a různé přednášky, umožnila řadu studijních cest technikům, živnostníkům a j. Pořídila sbírku vzorků a modelů, strojů, surovin, obchodního zboží, vy- nálezů atd. Konečně podala množství iniciativních návrhů a pokynů na reorganisaci v nejrůznějších oborech průmyslu, obchodu a živností. O veřejné odborné knihovně J. a organisaci J. P., její činnosti až do státního převratu, pojednává ing. Mansfeld. Z celého vylíčení dějin P. J. vidíme, jak ruku v ruce s obrozením národním jde i obrození hospodářské. Mužové, kteří stáli u kolébky J. P. dobře si uvědomili, že soběstačnost národní musí se opírati o hmotný blahobyt země. V té době po válkách napoleonských Anglie zaplavila svými výrobky celou Evropu a způsobila tak i u nás nezaměstnanost. Do továren byly zavedeny stroje, které odnímaly lidem práci. Proto se volalo jako dnes po státní ochraně, ač spása kyne pouze od povznesení průmyslové a řemeslné dovednosti. Především bylo třeba zvýšeného odborného vzdělání. Tehdy šlechta očekávala již zrušení roboty, proto se snažila o povznesení průmyslu, jakožto náhradního pramene příjmového. Již před založením P. J., pořádaly se roční výstavy českých výrobků. Byly také jedním z popudů k jejímu založení, k němuž bylo zapotřebí císařského rozhodnutí. Vymohli je šlechtic hrabě Josef Dietrichstein, jejž podporoval president gubernia hr. Karel Chotek. P. J. byla od počátku prodchnuta duchem národním a odměňovala vyznamenané při soutěžích medailemi s českým nápisem: Vlast ctí českou přičinlivost. Šlechtici měli s počátku v J. privilegované postavení, které v r. 1848 bylo zrušeno, stanovy změněny a umožněn přístup i méně zámožným vrstvám. V místnostech J. zasedal v r. 1848 národní výbor, proto vláda prohlásila J. za spolek politický s přísným režimem. Po té řada šlechticů vystoupila a s nimi i mnoho Němců. J. povznesl k rozkvětu opět Fr. hr. Harrach a od té doby se stává J., která čítá mezi své členy Riegra a Trojana, spolkem čistě českým. — J. zůstala věrna své slavné tradici a zhostí se jistě s toutéž energií všech úkolů, které na ni klade nová doba. Historie P. J., podaná ve sborníku, není pouze zaznamenáním slavných bojů o hospodářskou obrodu, nýbrž i snůškou bohatých námětů a řešení pro doby, které se opakují, proto je pojednání nejen zajímavé, ale hlavně užitečné.
Dr. Reichert.

Citace:

Sto let Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách 1833—1933. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1935, svazek/ročník 16, číslo/sešit 3, s. 156-157.