K § 28 zákona č. 142/1920 a § 1 zákona č. 146/1923. — Dodatečná přihláška o přiznání důchodu. — Zemský úřad pro péči o válečné poškozence odmítl na základě zákona č. 146/1923 přihlášku o důchod vdovský, podanou dne 25. listopadu 1924 u ministerstva sociální péče a limine jako opožděnou, z těchto důvodů:
Manžel stěžovatelem zemřel dne 7. října 1922. Dle §u 1 cit. zákona skončila poslední lhůta k uplatnění nároku na důchod ve smyslu zákona čís. 142/1920, ve znění zákona č. 39/1922, dnem 31. prosince 1923. Poněvadž přihláška stěžovatelčina byla podána teprve 25. listopadu 1924, tedy po uplynutí lhůty stanovené v §u 1 zákona č. 146/1923, musela tato jako opožděná a limine býti odmítnuta.
Odvolání proti výměru zemského úřadu ministerstva soc. péče nevyhověno.
Stížnost proti rozhodnutí ministerstva zamítl Nejv. správ. soud jako bezdůvodnou, uváživ toto: Dle §u 28 zákona č. 142/20 jest nárok na důchod přihlásiti do jednoho roku od vzniku události nárok zakládající, vznikla-li událost ta po vyhlášení tohoto zákona. Událostí nárok zakládající bylo v tomto případě úmrtí váleč. poškozence dne 7. října 1922, měl tedy nárok přihlášen býti do 7. října 1923. Zákonem č. 146/1923 byla v §u 1 poskytnuta další lhůta do 31. prosince 1923 k přihlášce nároku vdov, sirotků a předků po osobách tam uvedených, které nebyly ještě uznány za invalidy. Lhůta tato je praeklusivní; nebyl-li nárok ani v této lhůtě přihlášen, zaniká dle odst. 3 § 28 zákona č. 142/20. Stěžovatelka přihlásila nárok na důchod teprve 25. listopadu 1924 a byla proto právem její přihláška odmítnuta jako opožděná. Ani zákon č. 142/20, ani zákon č. 146/23 nemá předpisu o přípustnosti navrácení v předešlý stav pro zmeškanou lhůtu a nemají proto okolnosti, jež uvádí stěžovatelka na omluvu opožděného podání své přihlášky, žádného právního významu.
Námitka, že opožděné podání přihlášky bylo zaviněno úřadem, který manžela stěžovatelčina nepovolal včas k sociálně-lékařské prohlídce, je bezdůvodná, poněvadž dle §u 28 zákona č. 142/1920 má každý válečný poškozenec sám nárok svůj přihlásiti ve lhůtě zákonem stanovené, to jest, má se přihlásiti k sociálně-lékařské prohlídce; nemůže-li tak sám učiniti, má přihlášku podati jeho zmocněnec aneb zákonný zástupce. (Nález Nejv. správ. soudu ze dne 14. ledna 1927, č. 420/27. —
Srovnej též nález N. s. s. z 11. května 1926, č. 9803/26 v Soc. Revui, roč. 1926, str. 424.)