Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, (8). Praha: Ministerstvo sociální péče, 570 s.
Authors:

Škola a prostředí dítěte.


V měsíci červnu letošního roku byla konána po našich Školách mateřských a národních statistická šetření, jejichž účelem bylo, jak praví příslušný výnos ministerstva školství a národní osvěty, ukázati »utěšený rozvoj mateřských a národních škol od převratu, jako zvlášť významné složky kulturní v našem státě« pro výstavu v Brně r. 1928. Při tomto šetření nemělo však býti toliko zjišťováno, kolik dětí do škol dochází a pod., nýbrž mělo se přihlížeti i k rozvrstvení obyvatelstva, t. j. o jaké prostředí se opírá práce školní v jednotlivých oblastech a jaké jsou v tomto osvětlení její předpoklady i výsledky. Zvláštní tabulky, otištěné v květnovém »Věstníku min. škol. a nár. osvěty«, stanoví, co má býti zjišťováno: Průměrná výška a váha v určitém období věku, počet dětí osiřelých a stupeň osiřelosti, počet dětí obzvláště nadaných celkově i v jednotlivých předmětech, počet dětí nápadně neprospívajících, opakujících jednou i víckrát, počet těch, které přestály nakažlivou nemoc, trpí vadou řeči atd., vždy se zřetelem na prostředí, ve kterém žijí. Vedle výsledků úhrnných, z celého« státu, bude tu možno pak srovnati výsledky šetření o jednotlivých národnostech, zemích, krajích i menších okrscích, což bude jistě poučné a zajímavé. Vždyť i na jednotlivých školách jsou zřejmý určité tendence. Bylo by sice nerozumné přijímati je jako hotová fakta nebo dokonce je zevšeobecňovati, ale nelze jich neviděti.
Třeba ovšem přiznati, že se způsob šetření nedál a nemohl se ani díti vždy tak, jak by toho vyžadovala tato významná akce. Věstník docházívá do škol opožděně, teprve koncem měsíce, a protože jeho instrukce leckde připouštěly různý výklad, očekávalo se, že bude k němu vydán podrobný návod a zejména, že dojdou příslušné jednotné tiskopisy, do nichž budou výsledky šetření poznamenávány. V tabulkách je řada otázek, které vyžadovaly pečlivého šetření zvláštního (duševní úchylky, krátkozrakost,, tuberkulosnost dětí a j.), na něž bez pomoci lékařovy a při časté stěhovavosti učitelstva ani nemohlo býti správně odpověděno. Červen, měsíc vycházek, výletů a závěrečných prací školních, je pro takové šetření dobou velmi nevhodnou, a kdyby výstava nebyla takřka přede dveřmi a zpracování dat nevyžadovalo tolik času, bylo by bývalo jistě lépe odložiti celou akci na dobu podzimní nebo zimní. Takto se stalo, že na některé otázky, u nichž se lhůta končila květnem,, vůbec nemohla býti dána odpověď. Jisto však jest, že i data takto získaná budou míti svou cenu v tom velikém množství se ztratí nepřesnosti z jednotlivých menších okrsků, s nimiž se konečně musí počítati při každé statistice.
Budiž mi dovoleno, abych zde uvedl ukázkou některé výsledky šetření z jedné chlapecké školy pražské, kde se stýká živel dělnický (24%) s dětmi úřednickými (17%), drobných obchodníků (10%), řemeslníků (20%) a zřízenců (25%); jiná povolání nemají tu téměř významu.
Tabulka 1. podává počet dětí různého věku v určitém období měřených a vážených. Výsledky jsou sice kusé, pro některá období není dat, přece však je tu patrna tendence ve vzrůstu i váze vykazují děti z rodin dělnických téměř veskrze (až na období 12 let 10 měs.—13 let 2 měs.) nejmenší čísla, děti z rodin úřednických, aspoň s počátku, čísla nejvyšší.
Tabulka 2. byla tu zkrácena. Vypuštěn je počet dětí navštěvovavších mateřskou školu, počet děti nápadně vynikajících nebo nápadně neprospívajících v jednotlivých předmětech (posudky vyzněly z jednotlivých tříd velmi subjektivně) a uveden toliko počet dětí celkově vynikajících nebo neprospívajících, dále počet opakujících některou třídu jednou a víckrát. Celkem opakovaly některou třídu 103 děti, na děti dělnické připadá 31 (30%), na úřednické 11 (10%), na obchodnické 7 (skoro 7%), na řemeslnické 24 (23%), TABULKA Počet dětí.
TABULKA
Počet dětí školou povinných.
TABULKA
na zřízenecké a j. 30 (skoro 30%). Poněvadž jsou do poslední kategorie započteny i děti povolání jiných než zřízenců, vykazují děti, dělnické poměrně nejslabší prospěch. S tím je v souvislosti i počet dětí, které nápadně neprospívají: mezi 35 na celé škole náleží jich rodinám dělnickým 15, t. j. 43%, kdežto největší počet dětí vynikajících pochází z rodin úřednických (10, t. j. přes polovinu všech).
Z rodin dělnických jest i největší počet dětí s vadnou řečí (4 z 9). Nepodivíme se těmto číslům, uvážíme-li, že jde o děti z přeplněných bytů na Novém Světě, o děti ze střešovických cihelen a z hradčanských kolonií barákových. Tak vrhají sociální i zdravotní poměry rodin své stíny až do školních světnic.
V tabulce 3. jest vypuštěn počet dětí krátkozrakých, slepých, nedoslýchavých, přihluchlých, hluchých a hluchoněmých, který měl býti uveden v jediném sloupci. Počet tuberkulosních sotva asi bude správný. Při posledním lékařském šetření bylo ve škole shledáno z 266 vyšetřovaných dětí téměř polovina dětí podezřelých z tuberkulosy. V tabulce jde patrně o děti, u nichž tato choroba byla zjištěna. Nakažlivými nemocemi dětskými podle této tabulky trpí děti v každém prostředí a přestála je dobrá polovina všech dětí; největší (absolutní) číslo tuberkulosních vykazují (podle tabulky) děti řemeslnické, nejmenší úřednické.
Jiných tabulek neuvádíme, protože jednak nemají přímého vztahu k prostředí dětí, jednak pozbývají svého významu vzhledem, k místním poměrům (na škole, k níž se naše data vztahují, je na pí.. obzvláště veliký počet dětí osiřelých — docházejí totiž z blízkého měst. sirotčince).
Ostatně nejde tu ani o úplnost dat, ani o to, aby z nich byly vyvozovány nějaké závěry, nýbrž o to, aby naše veřejnost byla upozorněna na důležitost podnikané akce a na to, aby se v příštích letech konala s pečlivostí a opravdovostí, jaké si její význam vyžaduje. Není jistě pochyby, že podobná zjištění, která na konec vždy ukazují jedno a totéž: že chudoba ohrožuje tělesné i duševní zdraví, jsou s to, bud i ti sociální svědomí společnosti a argumentovati pro úsilnou práci sociálně pečovnou a sociálně politickou.
Citace:
Škola a prostředí dítěte (TABULKY K DOPLNĚNÍ). Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1927, s. 554-558.