Vládní nařízení ze dne 30. června 1927, č. 94, jímž se provádí úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění.

Vláda republiky československé nařizuje podle zákona ze dne 30. června 1922, č. 207 Sb. z. а n., o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími a podle § 2 zákona ze dne 21. srpna 1925, č. 220 Sb. z. а n., o provedení úmluv mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924, o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách, a ze dne 12. července 1924, o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění:
§ 1. — K provedení úmluvy mezi československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 12. července 1924, o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění (č. 60 Sb. z. a n. z r. 1926) — v dalším zvané krátce »úmluva« — zřizuje se podle článku 7. téže úmluvy zvláštní odúčtovací místo, jehož výhradným úkolem jest splniti závazky z převodu pojistné podstaty (oddíl I. úmluvy) a ze zúčtování věrné ruky (oddíl II. úmluvy).
§ 2. — (1) Úřední název odúčtovacího místa jest »Československé odúčtovací místo pro pensijní pojištění v Praze«. Odúčtovací místo je samostatnou právnickou osobou a podléhá dozoru ministerstva sociální péče.
(2) Bližší předpisy o organisaci odúčtovacího místa vydá ministerstvo sociální péče.
§ 3. — (1) Nositelé pensijního pojištění, kteří měli dne 18. června 1924, nebo posléze před touto dobou své sídlo (bydliště) v republice československé a podle úmluvy mají převésti pojistné břemeno ležící na území republiky Rakouské a blíže určené v § 4, na nositele pojištění, příslušného podle vnitřního opatření republiky Rakouské, jsou povinni úhrnné částky prémiových reserv a úhradových kapitálů odpovídající převáděnému pojistnému břemenu podle stavu ze dne 31. prosince 1918 s omezením na zákonné dávky přihlásiti u Československého odúčtovacího místa pro pensijní pojištění v Praze s použitím tiskopisů vydaných tímto odúčtovacím místem, v trojím vyhotovení.
(2) Stejným způsobem jsou povinni tito nositelé pojištění přihlásit! saldo z pojištění k věrné ruce (článek 5. úmluvy).
(3) Podání svědčící odúčtovacím místům, stvrzenky o platech, dále právní jednání uzavřená a listiny sepsané při provádění úmluvy mezi oběma odúčtovacími místy nebo mezi jedním odúčtovacím místem a osobou třetí, konečně knihovní zápisy, které se staly na žádost některého odúčtovacího místa, jsou osvobozeny od kolků a přímých poplatků.
§ 4. — Pojistné břemeno, jež dlužno přihlásiti dle předchozího paragrafu, zahrnuje zákonné prémiové reservy (úhradní kapitály) pro čáky, pokud se týče nároky, získané do 1. 1. 1919 (rozhodný den) u nositelů pensijního pojištění (§ 3):
a) pojištěnci povinnými a osobami skutečně pojištěnými, kteří před tímto rozhodným dnem byli naposled zaměstnáni na území republiky Rakouské;
b) osobami podle § 28 odst. 1. zákona ze dne 16. prosince 1906, č. 1. ř. z. ex 1907 ve znění cís. nařízení z 25. června 1914, č. 138 ř. z., dobrovolné pojištěnými, které v posledním příspěvkovém měsíci před rozhodným dnem měly své bydliště na území republiky Rakouské, jakož i osobami podle § 28, odst. 1. cit. zákona dobrovolně pojištěnými, jež v posledním příspěvkovém měsíci před rozhodným dnem byly zaměstnány u zaměstnavatelů s hlavním závodem na území republiky Rakouské;
c) pozůstalými po osobách uvedených pod a) a b).
§ 5. Tiskopisy, jichž dlužno užíti pro přihlášky, spolu s vysvětlivkami pro vyplnění (návod), lze obdržeti u odúčtovacího místa nebo ve státní tiskárně za náhradu výloh. Přihlášky nutno podati v době od 1. září do 30. listopadu 1927 u odúčtovacího místa. Zaslání poštou staniž se doporučeně. Den podání u poštovního úřadu platí za den přihlášky.
§ 6. — Odúčtovací místo je oprávněno žádati od súčastněných nositelů pojištění, pojištěnců a jejich zaměstnavatelů vysvětlení, písemné doklady, průkazy a pod., jichž je třeba ku přezkoušení přihlášek.
§ 7. — Kdo nesplní přihlašovací povinnosti podle pravdy, včas a náležitým způsobem, pozbývá výhod plynoucích ze vzájemného odúčtování.
§ 8. — (1) Přestupky tohoto nařízení trestají se pokutami do 2500 Kč (§ 8 zákona č. 207/1922 Sb. z. a n.).
(2) Dopustí-li se přestupku nositel pojištění tím, že opomene přihlášku nebo podá přihlášku nesprávnou, je Československé odúčtovací místo povinno vybrati od něho ve prospěch rakouského odúčtovacího místa 10 procent částky, jíž se vadná přihláška týče.
§ 9. — Odúčtovací místo stanoví vyhláškou v Úředním listě republiky československé, v jaké lhůtě bude možno súčastněným pojištěncům a jejich pozůstalým nahlédnouti do přihlášek došlých od rakouského odúčtovacího místa československému odúčtovacímu místu a podati připomínky.
§ 10. — Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení; jeho provedením pověřuje se ministr sociální péče a ministr financí v dohodě s min. spravedlnosti. (Vyhlášeno v 43. částce Sb. z. a n. dne 11. července 1927.)

Citace:

Vládní nařízení ze dne 30. června 1927, č. 94, jímž se provádí úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemných pohledávkách.... Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1927, s. 410-411.