České právo. Časopis Spolku notářů československých, 9 (1927). Praha: Spolek notářů československých, 90 s.
Authors:

Ve společenstvu musí míti každý jeho člen nejméně jeden hlas.
Dodatek »zapsané společenstvo s ručením obmezeným« musí býti ve firmě v celém nezkráceném znění. Jsou-li podíly závodní dle stanov určité výše, jest přípustná změna výše jejich toliko změnou stanov.
Způsobilost valné hromady k usnášení se může býti vázána jen na přítomnost určitého počtu členů, nikoli ale na zastoupení určité části podílů (na př. 75%).


(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 6. října 1926 R I 728/26.
Krajský soud v Chebu Firm 1247/26. Vrchní soud zem. v Praze R IV 275/26.)
Rejstříkový soud zamítl opověď společenstva X do rejstříku společenstevního, jelikož dle stanov společenstevních měl míti právo hlasovací na valné hromadě jen takový společník, který měl alespoň 4 podíly.
K rekursu žadatelů o zápis nevyhověl rekursní soud stížnosti, shledav mimo vytknutou závadu ještě tyto další závady:
1. Podle odst. 2 § 27 společenstevního zákona má každý člen společenstva ve valné hromadě Jeden hlas a toto ustanovení
tvoří dle tohoto znění nejnižší požadavek. Následující ustanovení: »když společenstevní smlouva něčeho jiného neustanovuje«, jest v ten rozum vykládati, že odchylné ustanovení stanov jest jen potud přípustno, když jím jest pojato pro členy společenstva příznivější ustanovení stanov na př. o více hlasech následkem držby více závodních podílů (§ 11 zák.). Ta okolnost jest potvrzena tím, že práva dle § 27 zák. vykonávají se veškerenstvem členů společenstva, kteří se tedy mají nejméně jedním hlasem zúčastniti na valné hromadě; poněvadž dle § 29 spol. zák. určitý počet členů může navrhnouti svolání valné hromady a způsobilost valné hromady k usnášení se řídí dle počtu přítomných členů.
2. Dle § 4 zák. musí firma společenstva s ruč. obm. obsahovati označení »zapsané společenstvo« a dodatek »s ručením obmezeným«. Uvozovací znaménka v § 4 zák. při těchto součástkách firmy svědčí o tom, že tyto dodatky musí býti pojaty do formy bez jakékoli zkratky. Nestačí tedy, jak žadatelé navrhují zkratka »reg. Gen.«, neboť to by odporovalo zákonu.
3. Ustanovení stanov, že závodní podíly členů se dle bilance roční automaticky zvyšují neb snižují, příčí se rovněž zákonu, totiž § 76 zák. spol., dle něhož každý člen v případě konkursu neb likvidace ručí nejen svými závodními podíly, nýbrž ještě též dalším obnosem. Z tohoto předpisu plyne, že pokud závodní podíly některého společenstva jsou určité výšky dle stanov, není přípustná nějaká jich změna po dobu trvání společenstva a tedy také ne nějaký odpis z nich beze změny stanov. To plyne zvláště také z ustanovení § 84 zák., kde se mluví pouze o bilanční ztrátě polovice obnosu na závodní podíly splaceného resp. o nedostatku krytí dluhů jměním společenstva.
4. Ustanovení § 43 stanov o způsobilosti valné hromady k usnášení také tehdy, když nejméně 75% splacených podílů jest zastoupeno, není přípustno, poněvadž jediný, dle § 31 zák. přípustný předpis o způsobilosti valné hromady k usnášení jest pouze ten, kde způsobilost valné hromady k usnášení v základě činí se odvislou od přítorhnosti neb zastoupení určité části členů.
Nejvyšší soud dovolacímu rekursu nevyhověl. Odůvodnění: Vzhledem k vývodům dovolacího rekursu jest k jednotlivým pozastavením uvésti toto:
ad 1. Rekursní soud správně dovozuje, že každý člen společenstva musí míti na valné hromadě aspoň jeden hlas a že jen tak jest rozuměti předpisu druhého odst. § 27 zákona č. 70/73 ř. z. Plyne to z odstavce prvého téhož §, kde zákon vyslovuje zásadu, že práva, která v záležitostech družstevních příslušejí členům, vykonávají se veškerenstvem členů, tedy všemi členy na valné hromadě, nepřipouštěje ve smyslu § 11 zák. cit. jinakých ustanovení stanov. Odstavec druhý § 27 upravuje jen rozsah tohoto účastenství, jevícího se v hlasování, vyhradiv každému členu zásadně jeden hlas.
Předpisem § 13 stanov, dle něhož se činí přípustnost hlasování člena závislou na držbě aspoň 4 splacených podílů členských, jest tedy porušena zásada účastenství všech členů při hlasování na valné hromadě, poněvadž by z něho byli vyloučeni členové, mající méně podílů.
Obdoby předpisu § 43 akc. regulativu co do společností akciových nelze použíti již pro zvláštní právní povahu družstev jako spolků s neuzavřeným počtem členů společným provozem podniku, kde tedy individualita každého jednotlivého člena vystupuje v popředí. Rovněž nelze zvláštními předpisy zákona o společnostech s ručením obmezeným vykládati smysl ustanovení zákona družstevního, pokud se týče oním doplňovati tento.
ad 2. I v tomto bodě jest přisvědčiti právnímu názoru rekursního soudu a jeho odůvodnění, že firma musí obsahovati plný dodatek »zapsané společenstvo s ručením obmezeným« ve formě nezkrácené. (Viz: Stross, Genoss, Recht, str. 61, Randa, Obch. právo I, str. 96, Švamberg, Právo fir. 120.)
ad 3. Ustanovení třetího odst. § 20 stanov jest při nejmenším nejasné a připouští výklad, že vykazuje-li družstvo dle bilance zisk neb ztrátu, závodní podíly se automaticky zvyšují neb snižují. Pak by byl ovšem předpis tento nesrovnatelný s § 76 zák., který má na zřeteli statutární výši podílů, která beze změny stanov nemůže býti za trvání společenstva změněna. V tom znění tedy § 20 stanov neobstojí.
ad 4. Stěžovatelé sami připouštějí, že § 43 stanov v souvislosti s § 13 stanov má jaksi umožniti členům majícím méně než 4 podíly, nepřímou účast na hlasování při valné hromadě. Než, jak již ad 1 bylo dovoděno, ustanovení § 13 stanov odporuje zákonu a jest tedy opatření dle § 43 nejen bezúčelné, ale dle § 31 zák. také nepřípustné, poněvadž pro způsobilost valné hromady k usnášení jest rozhodnou jen účast určitého počtu členů neb jich zástupcův. Výhrada, že společenstevní smlouvou může býti ustanoveno jinak, vztahuje se zase jen na případná odchylná ustanovení co do počtu členů, kteří musejí býti přítomni, aby se valná hromada mohla usnášeti, nikoli na jinou úpravu, kde by způsobilost k usnášení byla závislou na jiných podmínkách, na př. na zastoupení určitého počtu podílů.
Citace:
Ve společenstvu musí míti každý jeho člen nejméně jeden hlas .... České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1927, svazek/ročník 9, s. 13-14.