Firma existující nemůže své znění ani v celku ani z části přenésti na novou firmu kupce jednotlivce, zůstane-li dále existovati třebas část svého předmětu podniku jemu přepustila, neboť nová firma kupce jednotlivce může ke jménu majitele připojiti jen takový dodatek, který slouží k bližšímu označení osoby nebo živnosti.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 13. října 1927 R I 733/27.
Obchodní soud v Praze Firm 50901/27.)
Firma Bratří W-ové přepustila část svého podnikání, totiž obchod se stavebními potřebami, zeti jednoho společníka jmenované firmy Janu Z-ovi a ten žádal o zápis své firmy jako nové firmy vedle dále trvající firmy Bratří W-ové a vykazuje svolení majitele této společenské firmy žádal, aby jeho firma jako firma kupce jednotlivce byla zapsána s tímto zněním: »Bratří W-ové zeť Jan Z.«.
První soud (soud rejstříkový) vrátil opověď firmy k opravě v těchto bodech:
1. navrhované znění firmy odporuje zákonným předpisům čl. 16 a 20 obch. z., neboť firma Bratří W-ové dosud stává, jde tedy o zápis firmy nové, kupce jednotlivce, která musí obsahovat jméno a příjmení majitele а k níž může býti připojen jen přídavek, kterým se přesněji označuje osoba neb živnost, t. j. v daném případě »obchod stavebními potřebami«. Takovým přípustným dodatkem však není dodatek »Bratří W-ové zeť«.
2. »Bratří W-ové zeť« neodpovídá zásadě pravdivosti firmy, poněvadž Jan Z. může býti zetěm jen jednoho z obou bratří a pak označení »Bratří W-ové« ve firmě svědčilo by na firmu společenskou, která však zde není.
Rekursní soud nevyhověl stížnosti žadatelově, neboť dle vlastního jeho tvrzení jde tu o novou firmu jednotliveckou a dlužno ji tedy posuzovat co do přípustnosti podle zásad čl. 16 obch. zák.
Soud prvé stolice výstižně a jasně uvedl veškeré důvody, pro které jest zápis opovězeného firmy »Bratří W-ové zeť Jan Z.« nepřípustný a stačí rekurenta odkázati na důvody ty.
Poukazuje se jen dále na to, že soud rejstříkový z povinnosti úřední jest povinen dbáti, aby nově zapisované firmy odpovídaly pravdě (čl. 26 obch. z.) a mýlí se rekurent, domnívá-li se, že je možno existujícím protokolovaným podnikům libovolně znění své firmy jako takové buď v celku nebo v části na jiné podnikatele povoliti, neboť ani zcizení a tedy také povolení užívání znění firmy jako takové bez předání závodu není připustilo (čl. 23 obch. z.).
Zásadě pravdivosti nové firmy neodpovídá část firmy »Bratří W-ové zeť«, neboť není žadatel zetěm bratří W. a část firmy »Bratří W-ové« rovněž sama by neodpovídala pravdivosti, poněvadž rekurent není jedním z bratrů W-ů.
Proto správně nařídil rejstříkový soud žadateli přiměřenou změnu znění opovězené firmy.
Nejvyšší soud dovolací stížnosti nevyhověl poukázav k tomu jen, že není tu podmínek § 16 cís. pat. z 9. srpna 1854 č. 208 ř. z., ježto rozhodnutí není ve zřejmém odporu ani se zákonem ani se spisy a není také stiženo zmatečností.
—r—

Citace:

Firma existující nemůže své znění ani v celku ani z části přenésti na svou firmu .... České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1927, svazek/ročník 9, s. 107-107.