Zprávy spolkové.

Jubilejní valná hromada, dne 8. prosince t. r. konaná, měla průběh důstojný a povznášející. Salonek Čtenářského spolku přeplněn byl členstvem Jednoty a deputacemi úřadů a spolků. Moravské místodržitelství zastupoval p. vicepresident Houdek, zemský soud p. president Neubauer, zemské finanční ředitelství zemský finanční ředitel, p. dvorní rada Brandstiller, finanční prokuraturu prokurátor p. dvorní rada dr. Schuster, c. k. státní zastupitelství p. státní zástupce Waisar. Za sbor professorský české techniky dostavil se rektor, magnificus, pan inž. Lička, za advokátní komoru v Brně a Spolek českých advokátů v markrabství Moravském p. dr. Hodáč, za předsednictvo Spolku českých advokátů v Praze advokát pan dr. Tondr, za Spolek českých inženýrů v markrabství Moravském vrchní stavební rada pan Hanamann, za Čtenářský spolek v Brně pan dr. baron Pražák, za Brněnskou župu lékařů českých prakt. lékař p. Bartoniček. Písemné blahopřání resp. telegramy zaslali: professorský sbor právnické fakulty c. k. české university Karlo-Ferdinandovy v Praze, Spolek českých advokátů v království Českém, Právnická Jednota v Praze, rektorát c. k. české vysoké školy technické v Brně, c. k. místodržitel pan baron Heinold, c. k. president vrchního soudu zemského rytíř Bleyleben, c. k. vrchní st. návladní, rytíř Jantsch, professor c. k. české university v Praze pan dr. Henner, soudní inspektor, vrchní soudní rada pan Flieder ve Vídni a sekretář městské spořitelny v Praze pan dr. Vilém Pospíšil. Valnou hromadu řídil I. náměstek starostův p. vicepresident zem. soudu Lisec. Týž uvítal přítomné as těmito slovy:
Byl jsem pověřen čestným úkolem, bych zahájil dnešní valnou hromadu, kterou končíme dvacáté výročí trvání naší »Právnické jednoty moravské.« Činím tak povznesenou myslí; četné účastenství mužů tak vynikajících jest nám svědectvím, že cesty, kterými jsme kráčeli, byly dobry, směry, kterými jsme se nesli, správný.
Buďtež všichni, kteří jste dnešní naši slavnost návštěvou svou poctili, co nejsrdečněji vítáni. Vřelý dík vzdáváme vysokým hodnostářům, jejichž přítomnost dnešní valné hromadě dodává váhy. Stejně vřelý dík zástupcům účelišť i spolků, kteří k nám dnešního dne zavítali. Neméně vřele děkuji vysokým úřadům a hodnostářům, kteří na nás vřelými přípisy vzpomenuli.
Vás pak, členové naší jednoty, kteří jste byli vždy s námi za jedno, když se jednalo o seriosní práci právnickou, vzlášť upřímně vítám.
Dobro došli!
Stál jsem při kolébce naší jednoty. I se stran, které nám v každém ohledu byly příznivý, byla vyslovena pochybnost, že se doděláme úspěchu. Dodělali jsme se. Byloť ovšem pro nás štěstím, — 298 —
že první v čele jednoty stál muž ideálních snah, karakter ryzý, pracovník houževnatý a právník na slovo vzatý. Mám na mysli zakladatele a prvního předsedu Právnické jednoty moravské, dvorního radu rytíře Zapletala. Neméně šťastnou okolností bylo, že jednota nebyla založena co spolek utrakvistický, nýbrž co spolek jednojazyčný. Vyhnuli jsme se tím národnostním a jazykovým sporům, které by bývaly činnost naší jednoty ochromovaly a umožnili jsme tím, že jednota naše mohla se výlučně věnovati pěstování vědy právní.
Pracovali jsme poctivě po 20 roků s měnivým výsledkem. Největším naším protivním byla ochablost. Ale i ten byl přemožen. A tak v plné síle, plni naděje do budoucnosti kráčíme jí vstříc. Hrdě jsme posud třímali prápor náš, na němž psáno heslo: »Vše pro českou vědu právní«, a přáním naším jest, aby tento prápor neposkvrněn z rukou našich převzaly silnější páže — učitelé to příští moravské university české.
Šťastnou shodou okolností spadá výročí naše do jubilejního měsíce šedesátileté vlády Jeho Veličenstva našeho císaře a krále. Za jeho vlády učinil národ náš úžasný krok ku předu. Sesílili jsme politicky, hospodářsky i osvětově. Hrdě můžeme tvrditi, že naše věda právní nezaujímá v Rakousku místo poslední a že naši vědci si vynutili uznání a úctu i za hranicemi naší říše.
Praví se, že vše, co máme, veškerý náš pokrok jest jen výsledkem naší práce a vytrvalosti.
Odpovídám: I zdravá bylina hyne, nedostává-li se jí světla a vláhy. A tak i náš vývoj byl umožněn jedině pod mírným žezlem Jeho Veličenstva císaře a krále, jehož přáním nejtoužebnějším jest, aby konečně zjednán byl poctivý mír mezi jeho národy.
Z Jeho rukou obdrželi jsme rozdělení Karlo-Ferdinandeae, z Jeho rukou obdrželi jsme vysoké školy technické v Praze a v Brně a Jeho rukou, to dejž Bůh, bude dáno národu našemu vysoké učení universitní na Moravě, kterého si tak toužebně přejeme.
A proto předpokládám svolení, bychom prostřednictvím kabinetní kanceláře složili na stupních trůnu nejoddanější hold všeho právnictva na valné hromadě jubilejní shromážděného, Jeho Veličenstvu císaři a králi. (Souhlas.)
Přikročuje pak k vlastnímu programu dnešní jubilejní valné hromady, dovoluji sobě ještě několik slov.
Svátkem všemu právnictvu našemu činí tuto valnou hromadu a zvláštní lesk jí dodává přítomnost našeho věhlasného učitele, jenž většinu přítomných čítá k svým nejoddanějším a vděčným žákům a k němuž všichni lneme s bezmezdnou úctou a láskou, p. dvorního rady dra. Otta. Pan dvorní rada Ott není poprvé v našem středu. On povždy byl naším příznivcem. A uznání muže tak vynikajícího, právníka tak věhlasného, bude nám vzpruhou v budoucnosti. — 299 —
Za tuto jeho obětavou lásku k Jednotě naší, kteráž jej s chloubou počítá mezi své čestné členy, budiž mu vzdán vroucí dík jménem veškerého českého právnictva na Moravě.
Pan dvorní rada dr. Ott, poděkovav za vzácnou a zvláště lichotivou poctu, která jemu dojemným vylíčením působení jeho akademického a literárního ústy pana předsedajícího a všeobecným hlučným souhlasem sl. shromáždění vzdána byla, zjevně pohnut, vzpomněl toho, že v prvních letech jeho akademického působení k nejvěrnějším a nejzdatnějším posluchačům náleželi Moravané a pokračoval:
»S krásnou Moravou spojují mne ještě svazky jiné. Již na počátku mé vědecké činnosti poutaly mne obzvláště dvě památky právní: Sbírka nálezů soudu brněnského z polovice 14. století, významný památník důležitého kulturního proudu pronikání domácího práva cizím a to římsko-kanonickým právem a splynutí obou; dále pak svérázná kniha Tovačovská z péra Ctibora z Cimburka, dílo shrnuvší zásady práva zemského tehdy platného, jež později a ve formě soustavné rozvedeny byly v »knihách devaterých« našeho Všehrda.
Nad to mysl moje povždy obrácena byla k dvěma bohatýrům ducha, jejichž kolébka stála na půdě moravské, k velebné postavě Komenského a slavné paměti Karla ze Žerotína, rytíře v nějkrásnějším slova smyslu. Ve spisech Komenského byla to idea humanity, která mne zaujala. Karel ze Žerotína povždy však tanul mi na paměti jako vzor muže zcela oddaného vlasti své. Pevný u víře otců svých až do hrobu, věren svému králi v dobách trudných i bouřích, státník jasných cílů, daleký všech odvážných dobrodružství a nepřítel násilí, znalec práva domácího a cizího, směřoval ve všem konání svém k rozkvětu blahobytu a vzdělanosti a k ochraně jazyka mateřského v krásné této zemi. Kéž by v šlépějích jeho na dráze rozvážného vlasteneckého pokroku povždy kráčel národ náš, kéž by tužby naše po dovršení nejvyššího cíle osvětového, zřízení university na Moravě, dočkaly se ještě splnění za panování třetího zakladatele našeho starobylého vysokého učení Karlo-Ferdinandova!«
Na to přikročil p. dvoř. rada ku přednášce »O hlavním úkolu mezinárodního práva procesního«. Prací duchaplnou a s elegancí p. dvoř. radovi vlastní přednešenou vyslechli přítomní s napjatou pozorností. V obvyklé své a nám nanejvýše vzácné laskavosti věnoval pan dvorní rada práci tuto našim »Zprávám«, kteréž ji přinesou v nejbližších číslech. Pan předseda vzdal jménem Jednoty panu přednášejícímu nejvřelejší dík, což přítomni potleskem akklamovali.
Dalším bodem pořadu byla

jubilejní zpráva jednatelská.

Rozdělení pražské university v českou a německou vzpružilo vědecký ruch v celém národě českém. Vlny nadšení zasáhly i Moravu, — 300 —
a před jinými vědeckými spolky sorganisovala se z českého právnictva naše Právnická Jednota Moravská. Zřízena byla dle vzoru Právnické Jednoty Pražské, jejíž blahodárný vliv na rozvoj české vědy právní vyvolal i na Moravě touhu po ohnisku literární činnosti a útulku českého světa právnického v markrabství i vévodství.
Založení Jednoty naší spadá do doby též politicky i národnostně pro Moravu příznivé.
Bylo ale tenkráte též rušno ve světě právnickém v říši naší vůbec. Nová — Pražákova — osnova trestního zákona zabývala mysle reformních horlitelů, ano i reforma civ. řádu processního a řádu exekučního udržovala se již po více desetiletí na obzoru.
K tomu byl to rok 401etého panovnického jubilea.
Příznivá tato doba našla bohudík v užší naší vlasti muže, kteří byli ochotni i způsobilí, jí ve prospěch české vědy právnické a českého právnictva využitkovati.
Byli to zejména tehdejší c. k. vrchní státní zástupce, dvorní rada František rytíř Zapletal z Luběnova a bohužel teprve na prahu mužského věku zesnulý advokát dr. Jan Sovadina. právníci hlubokého vzdělání a pro vzdělání praktického právnictva horující.
Oba tito ušlechtilí mužové nejen že sami pro organisaci českého právnictva na Moravě dovedli se rozehřátí, nýbrž oni dovedli rozehřátí pro myšlenku tu i širší kruhy právnické. K nim družil se čestně a činně člen panské sněmovny dr. František rytíř Šrom, c. k. vrchní soudní radové Josef Kwiech a Štěpán Múčka a jiní pokroku české právní vědy přející mužové ze starší i mladší právnické generace, slibujíce rodící se Jednotě vydatnou hmotnou i mravní podporu.
»Ku pěstování vědy právnické a k utužení kolegialních styků společenských mezi právníky českými na Moravě zamýšlíme zříditi Právnickou Jednotu v Brně.« Těmito programovými slovy pozvali dvorní rada Fr. rytíř Zapletal a dr. Fr. rytíř Šrom právníky české z Moravy a Slezska k poradě na 22. října 1888, v níž sdělány stanovy dle vzoru stanov Právnické Jednoty Pražské.
Založení Jednoty naší uvítáno bylo ve všech kruzích odborných s radostným souhlasem a neočekávaným účastenstvím.
Byl to na tehdejší dobu úspěch neobyčejně slibný, že v kratinké době do konstitující valné hromady, kteráž konala se dne 29. prosince 1888, přihlásilo se 101 členů ze všech, i z těch nejvzdálenějších krajů Moravy i Slezska a že hromady samé súčastnilo se jich 72. Bylť mezi nimi i J. E. dr. Antonín rytíř Randa, velmistr vědy právní, jenž věnoval hromadě té přednášku: >Jaký význam má písemnost v moderním právu ?« Jako zástupce Právnické Jednoty v Praze projevil tenkráte přání, »aby jako jednota tato stala se i jednota naše střediskem vědeckých i literárních snah všech — 301 —
českých právníků na Moravě, aby ve spolku novém právo dle svého historického vývoje, materielního dosahu a logického odůvodnění ve správné mluvě české jak v XIV. a XV. století klasické formy nabyla, pěstováno bylo.«
Nevyznělo toto přání Nestora české vědy právní na prázdno, Jednota naše očekávání, která v ni při vzniku jejím kladena byla. měrou jistě uspokojivou splnila. Stalať se, jak s kompetentních míst bylo opětně uznáno, nejčinnějším vědeckým spolkem na Moravě. Může vykázati se za uplynulé dvacetiletí několika sty přednáškových večerů, 17 ročníky spolkových »Zpráv« a značnou odbornou knihovnou, hojně potřebovanou. Její zásluhou jest čím dále tím patrnější utužování vzájemnosti a společenských styků mezi českými příslušníky různých oborů právních, to nejen na Moravě a ve Slezsku, nýbrž i v Čechách, kdež naše »Zprávy« značnému rozšíření se těší a kdež, jak manifestovalo se to utěšeně při sjezdu všeprávnickém v Praze, uznává se Jednota naše za vážného činitele vědeckého.
Zřízení Jednoty naší bylo tudíž záslužným činem vlasteneckým, za kterýž zakladatelům trvalý dík národa budiž zachován.
Dosavadní dějiny Jednoty naší, jako obvykle dějiny každé, dají se děliti na tři periody.
Mládí Jednoty naší bylo bezstarostné; byloť hojně členů s dosti značnými příspěvky, výdajů až na knihovnu takřka žádných.
To snad bylo příčinou stagnace, kteráž as po prvních 5 letech nastala. Peněz nebylo třeba, vybírání příspěvků dělo se proto liknavě a když konečně členové o příspěvky za více let byli upomínáni a první nadšení pro organisaci naši pominulo, ohlašovali zejména členové venkovští, kteříž z Jednoty žádného přímého užitku neměli, své vystoupení. Též horlivosti v přednáškách ubývalo, jelikož nebylo orgánu spolkového, kterým by bylo možno přednášky tyto uveřejňovati.
Tyto dva žalostné momenty přiměly Jednotu naši, že za poměrně již méně příznivé finanční situace v roce 1891 přikročila ku vydávání spolkových »Zpráv«, což bylo její záchranou. Zvýšená potřeba peněz nutila ku stupňování činnosti i k získávání členů. Leč dlouho naše »Zprávy«, vycházejíce nepravidelně jak co do objemu, tak i co do času, nebyly s to dostáti svému úkolu, a členů místo aby přibývalo, spíše ubývalo.
Teprve když v roce 1899 výbor Jednoty usnesl se na tom, aby »Zprávy« vycházely čtvrtročně pravidelně aspoň o 2½ arších, nastal potěšitelný obrat. Počet členů rok od roku vzrůstal a »Zprávy« i mimo členy získaly si značný počet předplatitelů. Tím umožněno v roce 1902 rozšířiti je na dvouměsíčník o 3 arších. To mělo potěšitelný následek, že i přispívatelé se čileji začali přihlašovati, tak že i obsahu »Zpráv« mohla věnována býti větší pozornost. Od toho roku obnášel průměrný přírůst členů ročně 30 a přibývalo i předplatilelů. Porovnáme-li pak dnešní »Zprávy« objemně — 302 —
i obsažně s ročníky prvními, shledáme zmohutnění Jednoty naší pochopitelným. Nelitovalo se nákladu na náš rozmach literární a tím stala se Jednota naše organisací nepostrádatelnou. Zvelebení svého orgánu musí proto Jednota naše i nadále věnovati veškeru péči. Toho jsa pamětliv, předstoupí správní výbor před nejbližší řádnon valnou hromadu s návrhem na rozšíření »Zpráv« o další 2 čísla, což však bude bohdá jen přechodem na měsíčník. K tomu musí veškeré úsilí naše směřovati. Byly při založení »Zpráv« se strany velice vážné pronášeny obavy, že se neudrží a že ohrozí finance spolkové. A ejhle, dnes, kdy výdaje Jednoty oproti začátku se zmnohonásobily, jest Jednota naše svými »Zprávami« finančně lépe zabezpečena než v periodě počáteční, dokud žádného orgánu nebylo. Ovšem, má-li se přání na brzké rozšíření »Zpráv« v měsíčník uskutečniti, jest třeba, aby i ti čeští právníci na Moravě a ve Slezsku, jež se Jednoty naší dosud straní — a těch jest bohužel pořád ještě velice mnoho, k Jednotě byli přivábeni. Proto jsme též uspořádali tuto naši jubilejní valnou hromadu již na oslavu trvání 20letého, abychom vzbudili zájem pro Jednotu naši a připravili jí půdu i pro vyšší úkoly než jaké dosud mohla sledovat.
K tomu ovšem potřebujeme především a nezbytně české právnické fakulty, kteráž by nám poskytla redaktory pro naše »Zprávy« a pozvedla též úroveň našich přednáškových večerů. Vždyť účastenství dosud jediné české fakulty pražské jak na našich »Zprávách« tak i přednáškami na schůzích počítáme k nejskvělejším momentům dějin Jednoty naší.
I po stránce těchto schůzí přednáškových můžeme s uspokojením pohlížeti zpět, vidíce nepopiratelný pokrok. Kdežto v prvních letech trvání Jednoty připadal jeden přednáškový večer na 3 až 4 neděle a i tu nám museli vypomáhati nečlenové, ku př. nynější gymnasialní ředitel pan dr. Fr. Kameníček, jemuž za to i při dnešní slavnostní příležitosti díky buďtež vzdány, konáme teď v sezóně přednáškové večery co týden, leč že by výjimečně místnost naše byla zadána. Kdybychom měli místnost příhodnější, mohli bychom i sezónu prodloužiti. Doufejme, že i tato potíž bude časem odstraněna.
I na přednáškách, jak již jsem se zmínil, se přední representanti české vědy právní, professoři našeho vysokého učení pražského, činně súčastnili. Připomínám s radostným díkem J. E. dra. Antonína rytíře Randu, dvoř. radu dra. Emila Otta a dvoř. radu ra. Aloise Zuckra. Jsou to slavné dny v našich annálech.
Třetím prostředkem vzdělávacím byla naše knihovna. I oproti té plnila Jednota naše svou povinnost a knihovna plnila ji oproti členům. Až se podaří agendu knihovní účelněji sorganisovati, bude knihovna tato plniti úkol svůj měrou ještě hojnější.
I pro tuto knihovnu naši projevili členové české fakulty právnické účinný zájem, pamatujíce na ni zejména vlastními publikacemi. — 303 —
Též z jiných stran dostávalo se knihovně naší cenných darů; s povděkem připomínám zejména značného obohacení z pozůstalosti po dvoř. radovi M. Havelkovi, dále drem. Lad. Chleboradem, Právnickou Jednotou pražskou a Českou Akademií Františka Josefa.
Budiž všem těmto šlechetným příznivcům při této slavnostní příležitosti opětován vroucí dík.
Probíraje se zápisníky Jednoty naší, zaznamenal jsem si z nich několik pamětihodných událostí. Úplného obrazu uplynulého dvacetiročí mně bohužel podati nelze, jelikož zápisníky ty jsou neúplné, vykazujíce i několikaleté mezery, to z periody, kterou bych označil jako periodu dětských nemocí. Prosím tudíž za prominutí, unikla-li mně snad z doby té, kterou jsem mimo Brno prodléval, z činnosti Jednoty naší data, kteráž zasluhovala zaznamenání. —
Zápisník z I. periody před založením »Zpráv« obsahuje nejednu přednášku a rozpravu, kteráž by zajímavostí i vědeckou kvalifikací byla stála za uveřejnění.
Dočítáme se dále v zápisníku tom, že již na slavnostních schůzích, pořádaných na počest zmíněných vzácných hostů z Prahy (prof. dr. Ant. ryt. Randy a prof. dra. Zuckra) obrodila se zase po letech otázka české university na Moravě, a že tenkráte očekáváno brzké příznivé její vyřízení. Jednota naše zúčastnila se všech brněnských projevů ve věci té a přijala na mimořádné valné hromadě dne 23. listopadu 1901 obšírné memoradnum (z péra p. fin. sekr. Zd. Lepaře), kteréž deputací, sestávající ze statosty p. dra. Václ. Proška a náměstska p. vrch. soud. rady Jar. Lišce předsedovi ministerstva, ministerstvu vyučování a ministerstvu krajanství bylo odevzdáno. Bylo též rozesláno českému poslanectvu na radě říšské a uveřejněno v denních listech. Jak pádnými důvody, tak i důstojnou formou byla to práce kabinetní, kteráž za normálních, zdravých politických poměrů nemohla by minouti se úspěchem, bohužel však ve Vídni nedošla zaslouženého povšimnutí.
I v dobách ochabnutí Jednoty naší pobízeli jsme se k vytrvalosti a k novému vzpružení sil heslem, že Jednotu naši za každou cenu udržeti musíme až do zřízení brněnské university, aby zánik tak důležitého spolku vědeckého nemohl býti politicky vykořisťován v neprospěch tohoto našeho kulturního požadavku. University české v království dostalo se nám po 20leté činnosti Právnické Jednoty Pražské. Právnická Jednota Moravská připravuje českou universitu v Brně rovněž již plných 20 let. Doufejme, že strádání Čechů v markrabství nepotrvá mnohem déle.
I politických práv národa našeho byla Jednota naše dbalá, pokud to stanovy její dovolovaly. Byly konány přednášky o právech jazykových a vydán nákladem Jednoty a vysoké vládě i poslanectvu zaslán Boubelův spis »Jazyková otázka při úřadech státních.« — 304 —
Jednota naše zúčastnila se též akce advokátních spolků v r. 1907, aby ministerské věstníky vycházely též v jazyce českém.
Že měla Jednota naše i mimo vlastní svůj obor na zřeteli praktické vzdělání svých členů, ano i nečlenů, dokazuje zřízení kommerčního kursu v r. 1904, jenž nad očekávání se vydařil.
Se svou starší sestrou Právnickou Jednotou Pražskou udržovala Jednota naše vždy přátelské styky, kteréž nejkrásnější manifestace došly o všeprávnickém sjezdu v r. 1904 v Praze společně oběma jednotami uspořádaném. Popud k němu dán z naší Jednoty, kteráž již v r. 1899 chtěla sjezd pořádati v Brně, na radu Pražské Jednoty jej však napřed do r. 1900 odložila a když za příležitosti jubilea 40letého trvání Pražské Jednoty navržen byl na program sjezd všeprávnický do Prahy, od vlastního sjezdu v Brně prozatím úplně upustila. Avšak již o sjezdu pražském pronešeno bylo s více vážných stran, zejména J. E. drem. Ant. ryt. Randou přání, aby co nejdříve konal se nový sjezd v Brně. Co nebylo možno o našem jubileu 20letém, doufejme, že uskutečněno bude o jubileu nejbližším.
Jednota naše zúčastnila se též vícečlennou deputací slavnosti odhalení pomníku Viktora Kornela ze Všehrd 27. října 1901 v Chrudimi konané. I při této příležitosti utuženy byly kolegiální svazky mezi českým právnictvem z království a z markrabství.
Z vědeckých projevů Jednoty naší připomínám ještě dobrozdání o mezinárodním právu autorském k dílům literárním, uměleckým a fotografickým, kteréž k vyzvání mor. místodržitelství v r. 1900 vládě podáno (vypracoval náměstek starostův p. vicepresident zem. soudu J. Lisec).
Uplynulé dvacetiročí neušetřilo Jednoty naší ovšem ani dnů zármutku. Souzeno bylo mnohým členům opustiti naše řady a to i takovým, jichž odchod na věčnost značil ztrátu nejen pro Jednotu, nýbrž pro celý národ a vědu. Věnujme jim i v této slavnostní a radostné chvíli vděčnou vzpomínku.
Registrovav aspoň zhruba a nikoliv pro honosení, nýbrž pro povzbuzení zásluhy Jednoty naší, dovolím si na konec naznačiti aspoň hlavní úkoly její v nejbližší budoucnosti.
Především bude nutno vyložiti veškeré úsilí, aby stala se Jednota naše organisací veškerého českého právnictva na Moravě a ve Slezsku. Mám na zřeteli zejména příslušníky odborů právních, kteříž dosud v Jednotě naší bohužel velmi skrovně jsou zastoupeni a kteříž, až na jedinou velice čestnou výjimku též literárně jen měrou nepatrnou našim »Zprávám« přispívají. Jednostranný, takřka výhradně jen právem soudním se zabývající náš dosavadní rozvoj jest jednotě naší očividně na škodu.
Pro rozvoj organisace naší mám dále za nezbytno, zařizovati odbory Jednoty naší po venkově. Stal se již mnohoslibný náběh v Mor. Ostravě, kdež zřízení odboru takového zásadně již bylo — 305 —
usneseno a provedení oddáleno jen odchodem člena, jenž myšlénky té nejvíce se ujímal, na jiné působiště. Mimo M. Ostravu bylo by žádoucno a zajisté též uskutečnitelno zříditi odbory ještě v Olomouci a v Uhr. Hradišti. Činnost přednášková v Brně členům přespolním přímého užitku nepřináší ani jich k spolučinnosti nepodněcuje. Není pochybnosti, že při náležité podpoře z centra by i takové odbory zdatně mohly prospívati.
O nutnosti rozšíření orgánu našeho na měsíčník již dříve jsem se zmínil.
To jsou má a zajisté i všech vás vroucí a při dobré a pevné vůli jistě dosažitelná desideria, jež nynější všeobecnou stavovskou organisační tendencí plnou měrou jsou odůvodněna. I náš stav právnický má své stavovské potřeby a povinnosti, při těch přemnohých jiných povinnostech českého intelligenta nesmíme zanedbávati specielní povinnosti k vlastnímu svému stavu. I české právnictvo pojistí si vynikající postavení mezi stavy ostatními jen když pevně se semkne a s heslem »v práci naše síla!« kráčeti bude stále ku předu.
Této další kulturní činnosti Jednoty naší přeji plného zdaru!
Na to přednesl jednatel vrchní soudní rada Boubela návrh výboru na jmenování pana JUDra. Václava hr. z Kaunic, zakládajícího člena Jednoty, čestným členem jejím, odůvodniv jej zásluhami, kterých si týž věnováním svého brněnského paláce chudému vysokoškolskému studentstvu o příští českou universitu v Brně získal.
Návrh byl jednomyslně a bouřlivým projevem nadšení přijat, načež přítomný nově jmenovaný čestný člen, hrabě dr. Kaunic patrně jsa překvapen a dojat, děkoval za uznání nikoliv zásluh, nýbrž jen dobré vůle.
Na konec denního pořádku uchopil se slova advokát dr. Jar. Budínský, aby stručně ale pádně odůvodnil následující resoluci pro zřízení české university v Brně:
»Jubilejní valná hromada Právnické Jednoty Moravské v Brně prohlašuje, že čeští právníci neochvějně trvají na požadavku celého českého národa, aby co nejdříve zřízena byla druhá česká universita na Moravě se sídlem v Brně, kde jedině jsou podmínky zdárného vývoje a rozkvětu vysokého učení a důrazně žádají, aby naši politikové všemi prostředky se zasadili o brzké splnění tohoto vrcholného kulturního požadavku českého národa.«
Resoluce přijata jednohlasně potleskem.
Uzavíraje valnou hromadu, děkuje pan předseda všem přítomným za účastenství a vyslovuje přání, aby Jednota své 25leté jubileum slavila již ve znamení české university a všeprávnického sjezdu.
Ze schůze odeslán holdovací telegram císaři a králi.
O banketu, jehož súčastnilo se 60 stolovníků, pronesli přípitky: — 306 —
Vicepresident Lisec právnické fakultě české university pražské a jejímu slovutnému repraesentantu dvoř. radovi dru. Ottovi, dvorní rada dr. Ott Právnické Jednotě Moravské, dr. Tondr starostovi Jednoty dru. Proškovi, dr. Prošek pracovníkům Jednoty, vrchní soudní rada Boubela Spolku českých advokátů na Moravě, dr. Hodáč shodě mezi soudci a advokáty, rada Boubela choti pana dv. rady Otta a pan dr. Štoll nejmladší generaci právnické.
Při odchodu byli pánové dvorní rada dr. Otta hr. dr. Kaunic provázeni potleskem.
Ostatní společnost prodlela při nenucené zábavě kořeněné anekdotami ze soudní síně a národními písněmi až do pozdních hodin večerních.

Citace:

Zprávy spolkové. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1908, svazek/ročník 17, číslo/sešit 6, s. 311-320.