Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.

Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. osterr. Gerichtszeitung = G. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Juristische Blätter = J. B. Osterr. Richterzeitung = R. Z., příl. A.-H., Notariatszeitung: N. Z. — Gerichtshalle = G. H. (Připojená čísla znamenají stránky dot. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí.)

A. Z práva občanského.

60. § 26. obč. z. Jako podnikatel ve smyslu hospodářském ručí stát za škodu, která vzešla z neblahého jednání neb opomenutí — 292 —
úředníka v oboru jeho působnosti (ze 6. května 1908 Rv. I. 319—8T Z. B. 580).
61. § 69. Manželství jest neplatným, bylo-li ohlášeno před dokončením šestinedělního pobytu ženicha a nevěsty v obci, byť i bylo uzavřeno později; bydliště rodičů jednoho z nich, byl-li nezletilým, není rozhodným pro příslušnost obce, kde státi se má ohláška (§§ 72., 74. a 96. obč. z. — ze 24. března 1908, Rv. II. 227—8, Z. B. 591).
62. § 91. Bylo-li při rozvedení manželství uzavřeno porovnání o zaopatření manželky, není manžel povinen jí další výživné poskytovati, když dotyčný za účelem zaopatření poskytnutý kapitál byl manželce zabaven (§ 105. obč. z. — z 1. dubna 1908, Rv. I. 187—8, Z. B. 516).
63. § 141. Otec jest jen tehdy sproštěn povinnosti, své mimo jeho dům bydlící děti živiti, jestliže jich bydlení mimo dům stalo se proti vůli otce (z 31. července 1907, č. 9497 J. B. 477 z r. 1908).
64. § 154. Povinnost dětí, živiti rodiče do nouze upadlé, nepřechází na jejich pozůstalost (ze 14. srpna 1907, č. 10761, off. 1093).
65. § 158. Také dítě jest oprávněno odporovati svému manželskému původu (z 25. června 1907, č. 5857, off. 1099).
66. § 641. Práva zaručená obč. z. a nesp. říz. čekatelům na svěřenství nepřísluší osobě subtituované v errekční listině pro případ zániku svěřenství; z kmenového jsmění svěřenského jest zaplatiti náhrady přisouzené za stavby na svěřenském panství, jimiž bylo rozmnoženo jmění svěřenské; zaplatil-li pak některý držitel pohledávky takové ze svého, může tento, resp. jeho allodní pozůstalost dle § 1358., 1042. obč. z. žádati náhradu z kmenového jmění (§§ 254., 256. nesp. ř. — z 10. června 1908, R II. 471—8, P. 518).
67. § 812. Tuzemský soud, který přenechal provedení pozůstalostního řízení po cizozemci příslušnému soudu cizozemskému, není příslušným k rozhodnutí o žádosti na oddělení jmění (§ 137. a násl. nesp. říz. — z 22. května 1907, čís. 6807, off. 1092).
68. § 823. Dědická žaloba přípustnou jest pouze proti dědicům, nikoliv proti legatáři (z 11. února 1908, Rv II. 71—8, J. B. 393),
69. § 879. Přípustno jest, aby zubní technik předem ujednal si určitou odměnu při objednání zubních prací (z 21. ledna 1908, č. 14622 Z. B. 582. — G. H. č. 35).
70. § 887. Zásady tohoto § nelze užiti při pouhých listinách průvodních (z 12. května 1908, Rv VI. 180—8, Z. B. 583).
71. § 915. Nejasná ustanovení železničních tarifů dlužno vykládati v neprospěch dráhy (z 30. prosince 1903, č. 11076. J. B. 430 z r. 1908).
72. § 970. Divadelní podnik neručí za šaty od návštěvníka divadla v loži uložené (z 25. června 1907, č. 6715, off. 1095).
73. § 1019. Smlouva ve prospěch osoby třetí (pojištění ve prospěch třetího) nemůže býti testamentárním pořízením pojištěného — 293 —
jednostřanně odvolána, ani když dosud onen třetí o pojištění nebyl zpraven (z 5. února 1908, Rv II. 55—8, J. B. 431).
74. § 1262. Při všeobecném společenství statků nelze zabrati do konkursu onu polovici, která patří manželce kridatáře (ze 14. dubna 1908, Rv II. 311, J. B. 503).
75. § 1487. Promlčecí lhůta k podání žaloby pro omyl druhou stranou obmyslně nezpůsobený počíná ode dne, kdy oprávněný o omylu se dověděl (ze 26. února 1908, Rv I. 105 — 8, J. B. 501).
76. Zák. o ručení drah. Finanční orgán, jenž pověřen jsa kontrolou zboží na dráze, poskytnuvší mu volný lístek, pojištěn byl od dráhy proti úrazu dle čl. V. zák. z 20. července 1894, č. 168 ř. z., obdržel úrazovou rentu, nemůže kromě výjimky v čl. VII., odst. 4. tohoto zák. stanovené, žádati další náhrady, jako obzvláště bolestného a ani tehdy, neutrpěl-li úraz při cestě za účelem celní revise, nýbrž za účelem jiného úředního jednání podniknuté (z 12. června 1907, č. 7833, off. 1105).

B. Z práva směnečního, obchodního, konkursního a společenstevního.

21. Čl. 354. obch. zák. Zasláním zboží na dobírku nemění se místo plnění pro kupitele smluvené; průtahu ve vydání dobírky kupitelem povozníku zaplacené nestihá kupujícího (ze 16. července 1907, č. 9583, off. 1100).
22. Zák. o společnostech s ruč. obm. Předepsáno-li ve stanovách společnosti s ruč. obm., že třeba ku dělení podílů souhlasu členů, platí ustanovení to též na dělení mortis causa; den splatnosti v příčině úroků z prodlení z nedoplatků nemůže ve stanovách býti ustanoven; tím, že stanovy všeobecně poukazují na ustanovení zákona o společnostech, upravující všeobecně příslušnost valné hromady, pozbývají předpisy stanov, dle nichž ku jistým usnesením třeba souhlasu pozorčí rady, své platnosti (z 28. ledna 1908, R II. 70—8, P. 666).
23. § 69. žel. ř. dopr. Dráha ručí za zkázu zboží, které destinatár přes vyzvání neodebral a které ona sama vyložila (§ 75. cit. z., čl. 395. obch. z. — z 18. března 1908, Rv V. 375 — 8, Z. B. 521).
24. § 63. konk. ř. Konkurs lze uvaliti za kauci (§ 2. zák ze dne 16. března 1884, č. 35 ř. z. — z 12. května 1908, Rv II 297—8. J. B. 382).

C. Z řízení sporného a exekučního.

86. § 88. j. n. Soud faktury ohledně pohledávky založený platí i pro vymáhajícího věřitele, jemuž tato pohledávka byla k vybrání přikázána (z 23. července 1907, č. 9765, off. 1106). — 294 —
87. § 96. Žaloba na vzájem jest přípustnou i proti vzájemné žalobě (ze 16. července 1907, č. 9164, off. 1098).
88. § 99. K odůvodnění příslušnosti možno až do konce jednání o příslušnosti nové okolnosti přivésti a stačí k tomuto fóru i pohledávka žalovaného proti žalujícímu, byť i byla kompensabilní, sporná aneb podmíněná výsledkem právě tohoto sporu (ze 4. června 1907, č. 7254, P. 555 z r. 1908).
89. ČI. VI. uvoz. zák. k c. ř. s. Ve sporu o rozloučení manželství nelze důkaz cizoložství provésti výslechem stran (§ 99. a § 115. obč. z. — ze 7. dubna 1908, Rv I. 201—8, J. B. 465).
90. ČI. XLII. Výrok o útratách přísežného seznání jmění řídí se dle výroku o útratách předcházejícího sporu manifestačníha (z 22. října 1907, č. 13389, J. B. 381 z r. 1908).
91. § 46. s. ř. Přihlášení dědicové jako litis consortes ve sporu o neplatnost testamentu ručí za útraty ztraceného sporu dle hlav, nikoliv solidárně (§ 550. obč. z. — z 3. března 1908, R II. 176-8 P. 561).
92. § 52. Zamítne-li rekursní soud návrh na přerušení řízení ve smyslu § 191. c. ř. s., dlužno vyhraditi rozhodnutí o útratách rekursu konečnému rozhodnutí (ze 4. února 1908, R IX. 7. — J. B. 467).
93. § 228. Při určovacích žalobách dlužno z úřední povinnosti přihlížeti k nedostatku právního zájmu na tom, aby určení stalo se co nejdříve (z 23. července 1907, č. 8579, J. B. 466 z roku 1908).
94. § 529. Žaloba o zmatečnost upomínacího platebního rozkazu žalovanému nedoručeného a exekuce na jeho základě provedené není na žádnou lhůtu vázáno (z 2. července 1907, č. 8305, J. B. 490 z roku 1908).
95. § 575. Smlouvu o propachtování oprávnění k živnosti hostinské s místnostmi a bytem k tomu potřebným dlužno posuzovati dle předpisů o řízení ve sporech ze smluv nájemních (z 21. ledna 1908, R II. 35-8, P. 535).
96. § 35 ex. ř. Také proti nároku, sloužícímu za základ exekuci zjišťovací, lze podati žalobu dle § 35; směnečný spor zahájený na námitky proti platebnímu rozkazu směnečnému podané nevadí podání žaloby dle § 35. na odstranění platebního rozkazu a exekuce zjišťovací, opírá-li se žaloba o skutečnosti, již nastaly teprve po podání námitek (ze 26. června 1907, č. 8261, off. 1103).
97. § 120. Při vnucené správě hospodářství není tu přebytku pro věřitele, dokud není uhraženo pokračování v řádném hospodaření (z 20. ledna 1908, R VI. 389—7, J. B. 347).
98. § 150. Byla-li knihovní pohledávce postoupena přednost před služebností na prvním místě váznoucí, před výměnkem a jiným reálním břemenem, přejímá vydražitel toto břemeno jen potud, — 295 —
pokud nalézá úhrady v rozdělovači podstatě dle pořadí nyní mu příslušejícího (ze 7. května 1907, č. 6101, off. 1078, Z. B. 611).
99. § 154. Není přípustno při opětné dražbě uchýliti se od dražebních podmínek pro první dražbu stanovených, mimo nejnižší podání (ze 27. března 1907, č. 3927, off. 1066).
100. § 210. Pokud rok položený k jednání o rozvrhu nejvyššího podání nebyl prohlášen za skončený, jest každá přihláška k nejvyššímu podání v čas podána (z 12. listopadu 1907, č. 14185, P. 607).
101. § 216. Erariální pohledávky z poskytnutí záloh na platy nezakládají se na veřejném poměru služebním, nýbrž na soukromoprávním titulu; pro tyto pohledávky nemá tudíž erár přednostního práva zástavního ze zákona na služebních kaucích státních zřízenců (z 28. srpna 1907. č. 10912, J. B. 275). Rozsudečné, vyměřené ku bezprostřednímu zaplacení hypotekárnímu dlužníku za příčinou uplatňování knihovní pohledávky, nepožívá stejné přednosti s pohledávkou (z 12. prosince 1906, č. 19809, off. 1051).
102. § 222. Rozdělují-li se současně výtěžek z vnucené správy a nejvyšší podání, neplatí o těchto dvou massách analogie § 222. ex. ř. (z 30. prosince 1907, č. 15813, P. 533 z roku 1908).
103. § 231. Lhůta k podání žaloby odpůrčí proti rozpočetnímu usnesení od doručení tohoto; právní moci jeho není třeba (z 18. března 1908, R II. 193-8, P. 591).
104. § 234. Nebyl-li pronajímatel, který pro nájemné vymohl si zájemné popsání investa a illata, ku rozvrhovému stání obeslán, může podati rekurs z rozvrhového usnesení jemu nedoručeného (§ 286. ex. ř. — z 21. ledna 1908, č. R VIII. 9, J. B. 491).
105. § 250. Exekuce na náhrobek postavený na hrobě jest přípustná dle § 448. obč. z. a § 249. ex. ř. (z 19. února 1907, č. 2296, P. 221 z r. 1908).
106. § 251. Kůň a povoz obvodního lékaře patří ku předmětům vyňatým z exekuce, nikoliv ale jeho kráva (z 18. ledna 1908, R III. 211—7, P. 416). Kůň a vůz ku rozvážení chleba pekařova, jehož odběratelé bydlí ponejvíce mimo místo jeho závodu, jsou z exekuce vyloučeny (z 26. listopadu 1907, č. 14893, P. 340 z r. 1908).
107. § 256. Byly-li movitosti ve prospěch vymáhajícího věřitele zabavené v jednoroční lhůtě § 256. ex. ř. k návrhu jiného věřitele exekučně prodány, nezanikne zástavní právo onoho ani tehdy, když tento, upustiv od pokračování v exekuci, způsobil zastavení prodejového řízení (§ 200., č. 3 ex. ř.) a tím vzdal se možnosti před uplynutím oné lhůty novou dražbu navrhnouti (z 19. prosince 1906, č. 20510, off. 1053). Ustanovení § 256. odst. 2. neplatí o zástavním právu administrativní cestou nabytém (z 15. května 1907, č. 6589, off. 1080, Z. B. 611). — 296 —
108. § 259. Poměr schovatele zabavených věcí ku vymáhajícímu věřiteli, k jehož návrhu uschování bylo nařízeno, jest soukromoprávní; jest tedy přípustnou žaloba na zaplacení poplatku schovacího a nákladů udržovacích (z 3. prosince 1907, č. 14966, Z. B. 505 z r. 1908). — Soudy jsou příslušné k rozhodování o žalobách soudně ustanoveného schovatele proti vymáhajícímu věřiteli na náhradu útrat schování; k zachování lhůty § 967. obč. z. stačí mimosoudní ohlášení nároku (z 3. prosince 1907, č. 14966 a ze dne 14. března 1908, Rv II. 167—8 J. B. 443). — Útraty uschování nese více věřitelů dle poměru jich vykonatelných pohledávek a dle doby uschování pro toho kterého z nich trvajícího (z 3. prosince 1907, č. 15378, J. B. 359).
109. § 296. Zástavní list zastavárny jest papírem majiteli svědčícím ve smyslu § 296. ex. ř.; nárok na vydání věcí v zastavárně zastavených není zabavitelným (ze 7. dubna 1908, R I. 216—8, J. B. 324).
110. § 299. Věřitelská práva, nabytá na služebních platech dřívějších zřízenců priv. severní dráhy císaře Ferdinanda, ať již na základě soudního povolení exekuce, ať již dobrovolným zastavením neb postupem, nebyla dotčena převzetím těchto zřízenců do státní služby ani co do jich trvání, ani co do objemu (plen. rozh. z 18. března 1908, praes. 2, kniha judik. 183, J. B. 249, off. 1075, P. 367).
111. § 331. Na spoluvlastnictví movitých věcí vede se exekuce dle ustanovení §§ 249. a násl. a nikoliv dle § 331. (z 21. ledna 1908, č. 15011, rep. nál. č. 200, J. B. 213, P. 262, off. 1068, Z. B. 449).
112. § 341. Správy živnostenského oprávnění nelze povoliti, jestliže na živnost samu dle § 341. nelze správou exekuci vésti (z 19. listopadu 1907, č. 14367, J. B. 238 z r. 1908).
113. § 371. Složí-li žalovaný, chtěje se vyvarovati exekuce zjišťovací, dříve než o ni bylo žádáno, dobrovolně zažalovanou směnečnou pohledávku k soudu — a sice za účelem zajištění této pohledávky — nese dotyčné útraty sám, i když ve sporu zvítězí (z 21. ledna 1908, R VIII. 7—8, G. H. 520).

D. Z řízení nesporného a knihovního.

10. § 2. nesp. říz. Vydání předmětu zůstalosti, jehož držení nabyl jeden z dědiců ještě před nápadem dědictví, nelze vynutiti v řízení nesporném (z 19. května 1908, R. VI. 164—8, Z. B. 604).
11. § 275. Při dobrovvlně dražbě nemovitosti nezletilcovy dlužno dražební výminky schváliti poručenským úřadem a vyvolací cenu nelze stanoviti pod odhadní cenou (z 30. prosince 1907, č. 15704, J. B. 275).
12. zák. z 23. května 1883, č. 82 ř. z. Úřad zůstalost vyjednávající není oprávněn vynutiti zřízení knihovního stavu, jsou-li v zůstalosti knihovní objekty na cizí jméno znějící (z 31. března 1908, R. II. 257—8, J. B. 383).

Citace:

Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1908, svazek/ročník 17, číslo/sešit 6, s. 305-310.