Přehled rozhodnutí c. k. nejvyššího soudu v jiných časopisech uveřejněných:

Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. — Juristische Blätter = J. B. — Gerichtshalle = G. H. — Notariatszeitung = N. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Österreichisches Zentralblatt für die juristische Praxis = Z. Bl. — Österreichische Zeitschrift für Strafrecht — Z. Str. — Evidenzblat für österreichische Gesetzgebung und Rechtsprechung = E. Bl. — Eisenb. R. = Österreichische Zeitschrift für Eisenbahnrecht. — Zpr. = Zprávy spolku českých advokátů v král. Českém v Praze. — Připojená čísla znamenají ročník a stránku přísl. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí a u E. Bl. ročník a číslo sešitu. — m. n. = minist. nařízení; ř. — říšský zákonník číslo; z. — zemský zákonník číslo; v. = věstník min. spravedlnosti číslo; letopočty z tohoto a minulého století uvedeny jsou dvěma posledními ciframi arab., měsíce pak ciframi římskými.

I. Ve věcech civilních.
A. Z práva občanského.

§ 91. obč. zák. Výměra manželčina výživného neřídí se nezbytně jejími potřebami, nýbrž manželka jest povinna zařídili způsob svého života dle výše alimentů, dle zákona jí patřících. 29 XII 14, Rv II 1406; P. 15: 135.
§ 110. § 411. c. s. ř. Nebylo-li opětné spojení rozvedených manželů oznámeno soudu, trvají účinky rozvodového nálezu dále a opětná žaloba o rozvod jest nepřípustná. 5 I 15, R I 953/14; J. Bl. 15: 145.
§ 294., 297. Nábytkové a jinaké zařízení hotelu jsou příslušenstvím reality, určené a stavebně zařízené pro provozování hostinské živnosti a pro ubytování cizinců. 25 XI 14, R I 855; N. Z. 15: 58.
§ 375. Tento předpis jest hmotné právní a nebyl dotčen ustanoveními §§ 22.-25. c. s. ř. 23 VI 14, Rv II 715; P. 15: 133.
§ 388., 391. Předmětem nálezu nemůže býti věc, kterou majitel pouze zapomněl (v autu a p.). 3 II 15, Rv I 54; G. H. 15: 137.
§ 452., 461. K zastavení pojistné police, znějící na řád, stačí její tradice bez ohledu na předpisy police o formě. Vyrozumění pojišťovny netřeba. Byla-li pojištěná suma iiž složena k soudu, lze žalovali ihned o vydání bez předchozí exekuce. 30 IX 14, Rv III 426; Z. Bl. 15: 36.
§ 547. Přihlášení dědicové jsou oprávněni žalovati jednoho spoludědice na uznání správnosti pozůstalostní pohledávky. 29 IV 14, Rv II 531; N. Z. 15: 41.
§ 655. Jde-li o odkaz, či jen o nezávazné přání zůstavitelovo, posoudí soud dle okolností případu. 17 XI 14, Rv I 1015; E. Bl. 15 č. 41.
§ 812. K povolení separace nestačí subjektivní obava pozůstalostního věřitele, že jeho pohledávka jest ohrožena; třeba nebezpečí objektivního, že pozůstalosti bude použito k uspokojení vlastních — 141 —
dluhů dědicových místo k zaplacení dluhů pozůstalostních. 17 XI 14, R II 966; N. Z. 15: 10.
§ 830. Žaloba o zrušení spoluvlastnictví v době války jest nepřípustná. Soud není povinen stanovití dobu, na kterou zrušení spoluvlastnictví se odkládá. 15 XII 14, Rv III 514; J. Bl. 15: 119.
§ 830. Námitku nevčasnosti žaloby dlužno vznésti v I. instanci, a když důvod, pro který se uplatňuje (válka), vznikl teprve během řízení odvolacího, v tomto. 29 XII 14, Rv II 1407; P. 15: 179.
§ 861. Uznání nedluhu má o sobě účinek právo zakládající. Odevzdání prodlouženě směnky na vrácení směnky s padělaným podpisem zakládá směneční závazek i proti přímému směnečnímu věřitelů 31 III 14, Rv II 282; P. 15: 181.
§ 1017., čl. 368. obch. zák. Ohledně základního vkladu, složeného v šekovém spojení u poštovní spořitelny, jest obligačně oprávněným ten, kdo ho ve svém jménu složil, byt i byl poskytnut osobou jinou s výhradou vlastnického práva a byť i tato osoba byla oprávněna v šekovém řízení s ním nakládati. 18 XI 14, Rv I 9,53; J. Bl. 15: 133.
§ 1039. Advokát, jehož zástupci moc zanikla před skončením záležitosti (vedené exekuce) a jenž přes to další výměry v té věci přijal (o rozvrhovém roku), ale ničeho nezařídil (k roku ani nešel, ani mandanta o něm neuvědomil), jednal jako jednatel bez příkazu a práv jest ze škody mandantu odtud vzešlé. 24 XI 14, Rv III 487; J. Bl. 15: 179.
§ 1052. Je-li při úplatné smlouvě plnění dělitelno, může si jedna strana zadržeti jen takovou část svého plnění, která se rovná části závazku druhé strany. 17 III 14, Rv II 289; P. 15: 174.
— Pohledávka tržní ceny vzniká teprve odevzdáním blíže označeného zboží; žádá-li kupitel odchylně od smlouvy platební modality ve smyslu nařízení o příročí pro zboží označené po 1. srpnu 1914, ztrácí právo domáhati se odevzdání zboží. 9 II 15, Rv II 1459/14; G. H. 15: 233.
§ 1293. Škodou pro pojistníka není zmenšení naděje na uzavření pojistné smlouvy, způsobené pojišťovnou sdělením překroucených zpráv o zdravotním stavu pojistníkově pojišťovně jiné. 29 XII 14. Rv 1.968; J. Bl. 15: 120.
§ 1317. Erár neručí za zpronevěru přespolního listonoše, jemuž odevzdány byly peníze k dopravě, nebyla-li dána potvrzenka o jich přijetí. 16 VI 14, Rv II 777; P. 15: 214.
§ 1323. Vrácením v předešlý stav není odvolání nepravdivých zpráv o někom podaných. (Viz rozh. při § 1293.) 29 XII 14, Rv I 968; J. Bl. 15: 120; G. H. 15: 201.
§ 1325. Pro výměru bolestného jsou rozhodný společenské poměry poškozeného a prostředí, v němž žije, ale nikoliv jeho poměry majetkové. 9 I 14, Rv I 1059; E. Bl. 15 č. 41. — 142 —
§ 1431. Prohra ve hře může býti požadována zpět i tehdy, když jde o hru zakázanou. 12 I 15, Rv VIII 2; J. Bl. 15: 155.
§ 1438., 1440. S nárokem na plnění výměnku lze kompensovati zaplacené již (rozsudkem stanovené) výživné, poskytované důvodem § 154. obč. z. 17 III 14, Rv II 289; P. 15: 174.
§ 1487. Žaloba o neplatnost testamentu jest po uplynutí 3 roků promlčena bez ohledu na to, jaký jest důvod neplatnosti. 3 XI 14, Rv III 461; N. Z. 15: 45.
Autor. pr. § 39. č. 2. Zhotovení jedné kopie, byť i živnostníkem, jest samo o sobě dovoleno; jest však zásahem do autor, práva, bylo-li zamýšleno opětovné zhotovení uměleckého díla za účelem zcizení padělků. 27 X 14, Rv I 864; J. Bl. 15: 143; rep. nál. 247; off. 3608; P 15: 169.
Dráhy, pov. ručení. § 1.—3. Příslušnost obchodního soudu jest odůvodněna již tehdy, odvolává-li se žalobce na událost v dopravě; jedná-li se skutečně o takovou událost, jest otázkou práva materielního, o které budiž rozhodnuto v řízení o věci hlavní a nikoliv ve sporu o příslušnost. 8 IV 14, R I 265; E. Bl. 15 č. 41.
— Dělníci, kteří jsou ve službách samostatného podnikatele staveb a konají pro dráhu práce jí objednané, nepodléhají zákonu z 20 VII 94 ř. 168., nýbrž mají nárok na náhradu dle zákona o povinném ručení drah, poněvadž nejsou zřízenci dráhy a nepodléhají jejím orgánům. — Dráha jest povinna učiniti taková opatření, aby dělníci byli chráněni proti úrazům dopravou.. — Vlastní zavinění poškozeného jest dáno jen potud, pokud jednal proti bezpečnostním předpisům, aneb nedbal takových nebezpečí, která byla pro něho poznatelna. 9 XII 14, Rv I 1059; E. Bl. 15 č. 41.
— Příhodou v dopravě jest samovolné přivření se dveří, vedoucích z vozu na plošinu, během jízdy a způsobené tím přiskřipnuti a rozmáčknutí prstů pasažéru. 15 XII 14, Rv II 1323; P. 15: 172.

B. Z práva směnečního, obchodního a společenstevního.

Čl. 85. obch. zák. § 7. uv. zák. k obch. z. Společnost, které není předepsáno minimum daně v cís. nař. 11 VII 98 ř. 124. stanovené, nesluší posuzovati jako veřejnou obchodní společnost. 2 XII 14, Rv II 1358; P. 15: 136.
Čl. 346. Dodání jiné známky jest i při stejné kvalitě dodáním jiného zboží. Kupitel není povinen přijati. 15 IX 14, Rv III 335; G. H. 15: 138.
Čl. 347. Vadami lze rozuměti jen takové vady, jež dotýkají se substance věci, její jakost a užitkovou způsobilost zmenšují. 2 XII 14, Rv III 410; J. Bl. 15: 167.
— Oznámení vad stalo se včas, stalo-li se, jakmile měl kupitel možnost vady seznati. Další používání zboží, jehož vadnost včas — 143 —
byla oznámena, k účeli vyzkoušení vad nemá v zápětí ztrátu nároku na redhibici. 19 I 15, R II 16; J. Bl. 15: 121.
Pomoc. obchod. § 2. Jsou-li tu ostatní náležitosti tohoto předpisu, platí zákon o obchodních pomocnících též o zřízencích prodejen c. k. rakouské třídní loterie dle § 2. č. 6. zák. o obch. pom. 12 I 15, Rv V 2285/14; rep. nál. 249.
— § 27. č. 1. Činem, který činí zaměstnance nehodným důvěry žalobcovy, nemůže býti pouhý omyl při vydání faktury, plynoucí z lidské nedokonalosti, byl-li ojedinělým a dal-li se omluviti návalem práce. 6 X 14, Rv II 943; P. 15: 217.
Společnosti s o. r. § 6. Byla-li jako věcný vklad přinesena věc hromadná (sklad zboží a p.), netřeba, aby převzaté věci byly přesně specialisovány dle způsobu, druhu, a počtu kusů. 13 X 14, R II 864; N. Z. 15: 32 č. 4.
— § 23. Tomuto předpisu se příčí ustanovení společenské smlouvy, že bilanci »jest sdělati dle kupeckých zásad.« 29 IX 14. R II 809; E. Bl. 15 č. 41; N. Z. 15: 33.

C. Z řízení sporného a exekučního.

§ 1. j. n. Soud je příslušným k rozhodnutí o žalobě náhradního ústavu dle zák. ze dne 16 XII 1906, č. 1. ex 1907 ř. z., zřízeného na zaplacení prémií. 30 XII 13, R II 1222; P. 15: 225.
§ 49. č. 6. Pro žalobu posluhovačky na zaplacení mzdy, převyšující obnos 1000 K, příslušným jest soud sborový I. instance a nikoliv soud okresní. 4 II 14, R II 86; P. 15: 142.
§ 75. Toto sudiště není založeno tím, že peněžní ústav pro válečné události má přechodně pobyt mimo své statutární sídlo, a to ani tehdy, zahájil-li v místě nového pobytu částečně zase svoji činnost. 25 I 15, R I 41; G. H. 15: 218.
§§ 22.—25. c. s. ř. Těmito předpisy nebylo dotčeno ustanovení § 375. obč. zák., jež jest povahy hmotně právní. 23 VI 14, Rv II 715; P. 15: 133.
§ 41. Nárok na náhradu útrat sporu a exekuce není nárokem soukromoprávním. 19 I 15, R II 20; J. Bl. 15: 156.
§ 42. § 78. ex. ř. Bernímu úřadu, jenž v zastoupení finanční prokuratury zavádí exekuční výkony, buďtež přisouzeny útraty dle advokátního tarifu. 15 VII 13, R I 486; N. Z. 15; 66.
§ 50. Byl-li zamítavý rozsudek I. instance změněn a uznáno, že žalobní nárok co do důvodu jest po právu dán, budiž ihned rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení. 17 XI 14, R II 979; Z. Bl. 15 č. 35, E. Bl. 15 č. 41.
§ 54., §§ 74., 393. ex. ř. Útraty zajišťovacího řízení, provedeného v cizině (Německu) nelze v tuzemsku uplatňovali žalobou .jako nárok na náhradu škody. 19 I 15, R II 20; J. Bl. 15: 156.
§ 70. Zástupce chudých jest oprávněn své útraty pro svou osobu — 144 —
požadovati přímo od odpůrce, jemuž byla uložena náhrada nákladů. Toto právo má také tehdy, byl-li nárok na náklady ty osobou třetí již zabaven a k vybrání přikázán. 27 I 14, Rv I 13; off. 1612.
§ 85. Soud jest oprávněn a povinen vyzvati žalobce k úpravě žalobní žádosti způsobem takovým, aby odpovídala zákonu. 29 XII 14, Rv II 1407; P. 15: 179.
§ 162. Obava není odůvodněna okolností, že někteří z dědiců strany zemřelé jsou v poli. 29 XII 14, R VII 196; G. H. 15: 185.
— Předpisů o přerušení řízení pro nepřítomnost strany ve službách válečných jest použiti také tehdy, je-li procesní stranou veřejná společnost obchodní a byl-li na vojnu povolán jeden z jejich společníků. 12 I 15, R II 11; G. Z. 15: 184.
— Ta okolnost pouze, že jest strana na vojně (v sídle soudu a právního zástupce) není dostatečným důvodem pro přerušení. 19 I 15, R I 21; G. H. 15: 171. — Tento předpis a cís. nař. 29 VII 14 č. 178 nejsou na překážku vydání směnečního platebního rozkazu proti osobě vojenské, nastoupivší vojenskou službu. Po vydání platebního rozkazu budiž však řízení přerušeno. 16 II 15, R II 87; J. Bl. 15: 168.
§ 235. Změnou žaloby není úprava petitu, kterou se ani nárok ani jeho právní důvod nemění. 29 XII 14, Rv II 1407; P. 15: 179.
§ 388. Útraty, spojené se zajištěním důkazů, jsou částí útrat sporu. Nese je definitivně strana ve sporu podlehlá, ať již zajištění důkazu se dálo na návrh její či odpůrcův. 1 XII 14, Rv II 1211; R II 872; P. R. 15: 101.
§ 467. Odvolací návrh musí míti svůj základ v odvolacích vývodech. Jinak jest návrh »na zrušení neb změnu« I. rozsudku neurčitý. 12 I 15, R ? 11/15; G. H. 15: 185.
§ 471. č. 3. Kryje-li se odvolací návrh s rozsudkem I. instance, nelze odvolání zamítnouti z důvodu č. 3. § 471 c. s. ř., nýbrž dlužno je in merito vyříditi. 23 II 15, R III 34; G. H. 15 : 233.
§ 528. Rekurs proti rozhodnutí soudu druhé instance o útratách jest nepřípustný také tehdy, nevydal-li rozhodnutí to jako instance druhá, nýbrž jde-li o jeho rozhodnutí primérní. 2 III 15, R I 111; G. Z. 15: 18.
§ 595. Soudce nesmí z úřední povinnosti bráti ohled na důvody bezúčinnosti rozhodčího výroku,které žalobcem uplatněny. nebyly byť i to byly důvody zmatečné. 23 IX 13, R V 1179; off. 1610.
Říz. ve věcech manž. V řízení o neplatnost židovského manželství (protivou k řízení o rozloučení) budiž zřízen obhájce manželského svazku. 26 I 15, R I 16; G. Z. 15: 191.
Adv. řád § 30. Advokát (neb kandidát), jenž plnou moc podepíše sám jménem klientovým, porušuje nejen vážnost stavu nýbrž i povinnosti povolání a to i tehdy, když plnomocenský poměr tú byl. 21 XII 14, Ds VII 6; J. Bl. 15: 168.
§ 7. ex. ř. § 409. c. s. ř. Při souhlasných rozhodnutích všech — 145 —
instancí lze vésti exekuci pro útraty II. stolice teprve po uplynutí 14denní lhúty pariční od doručení rozhodnutí III. instance. 16 IX 13, R II 905; P. 15: 140.
§ 65. § 425., 416. c. s. ř. Rekurs lze podati i proti usnesení nedoručenému. 16 IX 13, R II 905; P. 15: 140.
§ 100., 109., 112., 129. Vymáhající věřitel, který beze svolení soudu exekučního a bez vědomí ostatních vymáhajících věřitelů poskytoval zálohy na vedení vnucené správy, není oprávněn v exekučním řízení domáhati se poměrné náhrady těchto výloh od ostatních vymáhajících věřitelů. 7 X 13, R II 962; P. 15: 228.
§ 154. Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání dle dražebních podmínek v jednotlivých splátkách, nýbrž opožděně najednou, ale před uplynutím lhůty pro splátku poslední, jest návrh na opětnou dražbu nepřípustný. 4 XI 13, R II 958; P. 15: 182.
§ 251. č. 5. Z exekuce jsou vyňaty předměty, potřebné ku provozování taneční školy. 28 XII, R I 630; J. Bl. 15: 167.
§ 341. § 9. m. n. 18 IX 12 ř. 191. Nepřípustno jest vnucené propachtování podniku elektrického divadla. 15 XII 14, R I 880; G. Z. 15: 144.
Válka. Cís. nař. 29 VII 14 r. 178 § 6. K návrhu dlužníka, povolaného k válečným úkonům, jest povoliti odklad exekuce na plat a zrušení provedených již exekučních úkonů. 15 XII 14, Rv I 884; G. Z. 15: 96.
— Osobě vojenské jako dlužníku v exekučním řízení lze zříditi kurátora (§ 116. c. s. ř.). 19 I 15, R II 33; P. 15: 221.
— Proti osobě vojenské nelze ve sm. § 6. cis. nař. z 29 VII 14 ř. 178 povoliti zjišťovací exekuci uschováním svršků. 27 I 15, R III 19; J. Bl. 15: 122.
— Cís. nař. z 29 VII 14 ř. 178 nelze použiti v případě, vede-li se exekuce proti pozůstalosti, k níž přihlásila se za dědice osoba, povolaná k válečné službě. 9 II 15, R II 71; G. H. 15: 234.

D. Z řízení nesporného, knihovního a konkursního.

§ 2. č. 5 nesp. říz. Nepřibrání stran k provádění důkazů a k vyhledáváním není zmatkem. 30 IX 14, R I 561; N. Z. 15: 66.
§ 14 II. Tento předpis platí též pro usnesení, vydaná v řízení o likvidování útrat ve sm. čl. V. uv. zák. k c. s. ř. 3 II 15, R III 16; J. Bl. 15: 158.
§ 29. Vznikne-li mezi dědici spor o splnění závěti, může soud podání výkazu o splnění poslední vůle přiděliti notáři jako soudnímu komisaři. 13 X 14, R I 756; N. Z. 15: 34 č. 4; E. Bl. 15 č. 41.
§ 105. V případech, ve kterých pozůstalostní soud nepotvrdí výslovně, že uznává správnost pasiv po předchozím soudním vyšetření jich, rozhodne o nich samostatně úřad pro vyměřování poplatků. 13 X 14, R I 637; N. Z. 15: 66.
§ 158. Prominul-li zústavitel výslovně pojištění substitučních — 146 —
odkazů, není ho třeba ani při substitutech nesvéprávných. 13 V 14, R I 393; N. Z. 15: 17 č. 2; E. Bl. 15 č. 41.
Deposita. Přípustná jest poznámka smluveného zastavení. 12 1 15, R I 8; N. Z. 15: 48.

II. Ve věcech trestních.
E. Z trestního práva hmotného.

§ 2. e) tr. zák. Omyl, spočívající v tom, že pachatel považoval jed daný usmrcenému za lék, není omylem skutkovým. 27 VIII M, Kr IV 196. J. Bl. 15: 146; off. 4165.
§ 9., 137. Trest pokusu návodu k zločinu prosté vraždy na příbuzném, zmíněném v § 137. tr. z. budiž vyměřen dle poslední sazby § 138. tr. z. (5 až 10 let). 14 VIII 14, Kr II 241; off. 4162.
— Jest lhostejno, nezdařil-li se návod osoby třetí proto, že činnost nedosáhla svého cíle (dopis nedošel), aneb proto, že osoba třetí navěsti se nedala. 14 VIII 14, Kr II 237; off. 4163.
§ 19.—24. m. n. 7 IV 60 ř. 89. Toto nařízení zavazuje soud k uvalení některého zostření, stanoveného v §§ 19. až 24. tr. z. 10 VI 14, Kr IV 93; Z. Str. 14: 288 č. 594.
§ 81. Ke skutkové povaze je třeba násilného odporu; pouhé překážení úřednímu výkonu nestačí. 12 II 14, Kr III 199; P. R. 15: 112.
§ 81. Ke skutkové podstatě se vyžaduje formální oprávnění jednajícího vrchnostenského orgánu k tomu úkonu, na který se zprotivení vztahuje. 13 VI 14, Kr II 132; Z. Str. 14: 293 č. 596.
§ 101., 105., 311. Také.správcové neerárních poštovních úřadů a jejich výpomocné orgány jsou, pokud jde o obstarávání služby, úředníky ve sm. § 101. a 105. tr. z. 29 V 14, Kr V 164; Z. Str. 14: 274; č. 588.
§ 132. III. Dozorčí poměr jest dán mezi službodárcem a služkou, potřebnou dohledu pro svůj mladistvý věk. 19 X 14, Kr I 416; off. 4175.
§ 143. Tohoto předpisu nelze použiti na spolupachatele, kteří byli předem smluveni ke zlému nakládání. 19 IX 14, Kr IX 156; off. 4166
§ 153. Svědek vykonává svědeckou povinnost, jakmile uposlechne soudní obsílky, aby před soudem svědectví vydal, nikoliv však přihlášením se u poškozeného za svědka činu. 1 IX 14, Kr III 101; off. 4170.
§ 171. Krádež lesní trávy a odcizením trávy lesní spáchaný lesní pych liší se od sebe pouze cenou odcizené trávy, nikoliv též způsobem provedení odcizení. 13 VI 14, Kr II 132; Z. Str. 14: 293, č. 596.
§ 176. II. c. Pracovní poměr mezi zlodějem a okradeným nestačí; třeba, aby zloděj byl živnostenským pomocným dělníkem, učněm — 147 —
neb nádeníkem; kontorista jest úředníkem, nikoliv pomocníkem. 6 VI 14. Kr II 151; Z. Str. 14: 284 č. 592.
§ 180. Tato přitěžující okolnost není dána, není-li tu podmínek krádeže noční: menší možnost střežení majetku, obtíže s obranou a stíháním pachatele pro tmu a nedostatek pomocných sil, tak na př. byla-li krádež sice spáchána v noci, ale v osvětlené zábavní místnosti a pod. 4 VI 14, Kr VI 56; Z. Str. 14: 281, č. 590.
§ 187., 188. Účinné lítosti tu není, slíbil-li otec pachatelův dáti náhradu, ale nezavázal se do určité lhůty a jest-li pachatel k rozhodnutí otcovu nijak nepřispěl. 6 VI 14, Kr II 151; Z. Str. 14: 284 č. 592.
§ 199. d) Skutková podstata tohoto deliktu není vyčerpána, zfalšoval-li soudní úředník soudní spisy jen v tom úmyslu, aby zastřel své nedopatření. 15 XII 14, Kr I 586; E. Bl. 15 č. 13.
§ 199. d. Vážní lístky veřejného ústavu vážního jsou veřejnými listinami jen tehdy, byly-li zřízeny ve formě, předepsané § 8. zák. 19 VI 65 ř. 85 m. n. 2 VIII 66 č. 12652 a 12 X 76 ř. 126, t. j. byly-li podepsány vážným a opatřeny razítkem ústavu. 22 VI 14, Kr II 153; Z. Str. 14: 309 č. 600.
§ 199. e. Ke skutkové povaze netřeba, aby dřívější hranice sama byla učiněna neznatelnou. 13 VI 14, Kr II 132; Z. Str. 14: 293 č. 596.
§ 214. »Známkou« (Anzeigung) jest rozuměti každou skutečnost, jež může vésti k odhalení zločinu neb pachatele. Jejím zatajením jest již zamlčení jí. — Ustanovení tohoto § vztahují se také na zločince již odsouzeného, který si ještě neodpykal trest. 28 IX 14, Kr I 336; off. 4167; J. Bl. 15: 170.
§ 216. Tato výhoda uvedeným zde příslušníkům rodiny neprospívá v případě nedokonaného návodu osoby třetí ke zločinu dle § 214. tr. z. 14 VIII 14, Kr II 237; off. 4163.
§ 233. Domníval-li se obžalovaný mylně, že jeho zásah do autorského práva, objektivně daný, zásahem takovým není, jde o nerozhodný omyl právní. 8 X 14, Kr II 298; P. 15: 227.
§ 235. Přečin dle § 23. zák. o ochr. známek nemůže býti spáchán v cizině na známce tam nechráněné, ani cizincem ani tuzemcem. — Zásah do práva známky jest dán, děje-li se padělání v cizině v úmyslu, aby v tuzemsku byla dána do obchodu. Spoluvina předpokládá vědomí o tom. 26 X 14, Kr I 107; off. 4168.
§ 308. Ke skutkové povaze nestačí pouhé nepravdivé sdělení, kterým se někdo cítí znepokojen, nýbrž vyžaduje se, aby cestou veřejného prohlášení byla vydávána neb dále rozšiřována křivá pověst, znepokojující pro veřejnou bezpečnost. 3 II 15, Kr II 27; G. H. 15: 234.
§ 308. Skutkové podstaty tu není, byla-li poplašná křivá pověst sdělena soukromě dvěma různým osobám. 26 I 15, Kr VII 3; off. 7176. — 148 —
§ 314. Vměsu do výkonu veřejné služby tu není, mělo-li působením na veřejný orgán býti pouze docíleno, aby upustil od úředního výkonu z vlastní vůle. 29 IX 14, Kr VI 162; off. 4174.
§ 488. Předhůzka nespolehlivosti není nutně předhúzkou nečestného konání. 4 XI 14, Kr I 552; off. 4164.
§ 489., 490. Urážky, mající za předmět cti se dotýkající skutečnosti soukromého neb rodinného života, spadají pod §§ 487. neb 488. tr. z., nebyly-li spáchány způsobem v § 489. označeným. — Ohledně takových urážek neplatí I. odst. § 490. tr. z., nýbrž odst. II., t. j. důkaz pravdy; důkaz bonae fidei jest bez omezení přípustný. 9 VII 14, Kr VI 104; G. H. 15: 139.
Autor. zák. § 21., 23., 24., 51. Odevzdáním rukopisu redaktoru časopisu nepřenáší se na tohoto práva autorova. — Vědomě znamená dolosně, zahrnuje v to i dolus eventualis. 27 VI 14, Kr VI 43; Z. Str. 14: 314, č. 602.
Autor. pr. § 21., 23., 51. Na řádném překladu pozůstává právo původcovské, byť i dílo původní již ochrany nepožívalo. 8 X 14, Kr II 298; P. 15: 227.
Branný zák. § 66. Jen druhý případ přečinu dle tohoto § má za předpoklad, že povinnost odvodní již nastala. 25 V 14, Kr II 128; Z. Str. 14: 270, č. 586.
Branný zák. 5 VII 12, ř. 128, § 68. »Lstivými úskoky« jest rozuměti každé konání, vypočtené na zklamání a k tomu způsobilé (zamlčení existence polorodých sourozenců). 18 VI 14, Kr I 169; off. 4160.
Margarin § 17. Nebylo-li v obchodu s margarinou zřízenci šetřeno předpisů, obchod ten upravujících, jesť podnikatel za zavinění jich trestně zodpověděn jen tehdy, lze-li i jemu přičísti nějaké zavinění, buď co do zřízení, buď co do dozoru. 10 XI 14, Kr VII 69; off. 4171.
Tisk § 27., 40. § 531. tr. z. »Zavedením řízení« dle § 27. resp. 40.1 tisk. zák., jakož i zavedením vyšetřování«ve sm. § 531. tr. z. jest teprve výkon stíhacího aktu soudního, předsevzatý proti osobě obviněného. 20 V 14, Kr III 95; Z. Str. 14: 266; č. 585.
Tisk. § 28. IV. poskytuje jen tisku výhodu beztrestnosti při rozšiřování pravdivých sdělení sněmovních jednání. Jiné způsoby pravdivého sdělování takových jednání této ochrany nepožívají. 11 XII 14, Kr III 90; E. Bl. 15 č. 13.
Vystěhovalectví § 1. Vystěhovalcem jest i ten, kdo při odchodu do ciziny má úmysl, někdy zase do vlasti se vrátiti. — Zprostředkování vystěhovalectví jest trestno bez ohledů na to, děje-li se po živnostensku, neb za záplatu. 22 IX 14, Kr V 710; off. 4172.

F. Z trestního řízení.

§ 3., 470. tr. ř. Hájí-li se obžalovaný tím, že jeho obvinění se nevztahovalo na žalobce, nýbrž osobu jinou a že žalobce jmenoval — 149 —
jen přeřeknuv se, jest o této okolnosti nabídnutý důkaz provésti; jinak porušují se předpisy cit. 6 X 14, Kr II 343; P. 15; 143.
§ 62., 73. Hlavní přelíčení nesmí býti odročeno na základě delegačních návrhů, jež ve skutečnosti jsou návrhy na odmítnutí soudu a byly podány bez zachování lhňt § 73. tr. ř. 20 X 14, Kr VIII 135; off. 4173.
§ 153., 2 g) tr. z. Soudce není povinen upozorniti svědka na tento předpis. — Výslech svědka vykonaný přes to, že tu byly podmínky § 153. tr. ř., nevylučuje jeho trestní zodpovědnost za křivé svědectví a to ani z důvodu neodolatelného donucení. 28 IX 14, Kr I 355; off. 4169; J. Bl. 15: 170.
§ 160. Zdráhání se svědkovo vypovídati v určité řeči, jíž jest mocen, není odepřením svědectví. 3 XI 14. Kr II 372; Zpr. 1915: 49.
§ 175. č. 1. § 57. les. zák. »Dopadením při horkém činu« jest rozuměti přistihnutí někoho při páchání tr. činu a polapení ho při něm, aneb alespoň pronásledování ho a polapení, takže dle vlastního smyslového názoru osoby přistihnuvší o činu trestném a pachateli není pochyby. 13 VI 14, Kr II 132; Z. Str. 14: 293 č. 596.
§ 281. č. II. Návrh žalobcův na použití určité trestní sazby není překážkou ani pro soud, aby použil případné sazby vyšší, odpovídající jeho právnímu přesvědčení, ani žalobci, aby potíral použití sazby jím navržené. 14 VIII 14, Kr II 241; off. 4162.
§ 319., 324. Předstíraný omyl, spočívající v tom, že pachatel považoval jed, daný usmrcenému, za lék, jest pouhou negací úmyslu zavražditi; dotyčné tvrzení obviněného nezavazuje k daní otázky dodatečné (§ 319. tr. ř.) neb kontrolní (§ 323. III. tr. ř.). 27 VIII 14. Kr IV 196; J. Bl. 15: 146; off. 4165.
§ 320. Tímto předpisem vyžadované tvrzení nemůže býti nahraženo pouhou možností, že smrt povstala z nedbalého zavinění obžalovaného. — Obžaloba, znějící na bezprostřední spolupůsobení při vraždě, nebyla překročena, zní-li rozsudek na spolupachatelství při zabití. 19 IX 14, Kr IX 156; off. 4166.
§ 321. Obžalovaný není viněn jiným činem, zní-li obžaloba na zločin žhářství dle § 169. tr. z. a dá-li se porotcům otázka eventuální dle § 170. tr. z. 26 I 14, Kr I 464/13; E. Bl. 15 č. 13.
§ 323. Otázky dodatečné mohou býti dány i po prohlášení výroku poroty, je-li toho třeba, aby bylo opraveno nedopatření, sběhlé při kladení otázek. 26 I 14, Kr I 464/13; E. Bl. 15 č. 13.
§ 331. Výrok poroty jest nejasný, bylo-li k otázce hlavní na pokus vraždy přisvědčeno s vyloučením cizí překážky neb náhody a k otázce dodatečné, znějící na pomatení smyslů, bylo rovněž přisvědčeno. Výrok porotců o otázce dodatečné mění svůj význam, byl-li změněn výrok o otázce hlavní. 13 VI 14, Kr II 167; Z. Str. 14: 298, č. 597.
§ 344. č. 10 b), c). Ani stíhání trestního činu není vyloučeno, ani neschází potřebná obžaloba, prohlásí-li soukromý žalobce v obžalobě, — 150 —
že pro případ, že obviněný popře, že inkriminovaný článek četl, chce ho stíhati jen pro zanedbání povinné péče a nebyla-li pak obžaloba omezena, přes to, že obžalovaný v uvedeném smyslu zapíral. V takovém případě budiž dána porotcům otázka hlavní na delikt dolosní a otázka dodatečná na delikt kulpósní. 24 X 14, Kr II 225; 15 č. 13.

Citace:

Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1915, svazek/ročník 24, číslo/sešit 3, s. 158-168.