Zprávy spolkové.Členské schůze. Ve schůzi ze dne 18. března 1915 konané za předsednictví I. místopředsedy r. v. z. s. n. o. Boubely za přítomnosti 23 členů, přednášel okr. soudce Skřipský o novém cis. nařízení o lichvě. Obmeziv thema své na stránku soukromoprávní, vytkl nejprve objektivní znaky pojmu lichvy. Majetková hodnota »dávky — protidávky« — pojem to velmi široký vůči dalším ustanovením trestním — jest předpokladem »lichvy«. Dřívější požadavek hrozící z ní hospodářské zkázy dlužníkovy nyní odpadl. Požadovaný »nápadný nepoměr« mezi dávkou a protidávkou jest arci pojem velmi nejasný. Přednášející srovnává jej s §em 934. obč. z. (laesio enormis). Ovšem námitky §u 934. obč. z. lze se vzdáti — nařízení o lichvě patří do zákonodárství trestního a tedy jako ius cogens vzdání se námitky lichvy patrně nepřipouští (anal. zákona splátkového, kde ovšem to výslovně vytčeno). Vykořisťování musí se týkati určitých vlastností resp. stavů dlužníkových, nouze, lehkomyslnosti, — 152 —rozčilení atd. Z těch nejnejasnějším jest pojem »nouze«. Lichva se stíhá jen od individua k individuu; kartely, trusty tím vyňaty.Subjektivní stránka v civilně-právní části nařízení nevytčena. Přes to dlužno míti za to, že třeba, aby věřitel dle celého objektivního stavu věci si byl vědom, že páše lichvu (arg. slovo »ausbeuten«; kdo objektivního stavu věci nezná, nemá úmyslu a vědomí »vykořistiti« — můžeť tu býti praetium affectionis pro dlužníka a pod.).Smlouva lichevní je neplatná (»nichtig« — výraz v materiálním právu ponejprv užitý). Ustanovení §u 7. (o zrušení následků) je zbytečno vzhledem k všeobecné normě §u 877. obč. z. Poněvadž jde o ius cogens, musí na lichevní ráz smlouvy soudce bráti zřetel ex offo, ne teprve na námitku.V debatě předsedající děkuje především přednášejícímu má za to. že narazilo by v praxi na nepřekonatelné obtíže, bráti všude ex offo v úvahu možnost lichvy.Dr. Bulín má za to, že soudce jsa povinen učiniti o ev. případě lichvy trest. soudu oznámení, bude nucen ex offo k event. lichevnímu rázu přihlížeti.Dr. Kyjovský uvádí analogický případ, kde zažalována odměna za sjednání manželství a žalovaný připustil jen částku její jako přiměřenu — soudce však přes to celou žalobu zamítl pro neplatnost smlouvy.Dr. Čapek nadhazuje otázku, quid iuris, nutno-li podstatu smlouvy dříve zjistiti výslechem svědků vůbec nevedených a trestnost už promlčena. Přednášející odpovídá, že pak ovšem nedojde k substanciaci lichvy.Dr. Hodáč ml. má za to, že při objekt, kriteriu »nepoměru« myslil zákon i na nepoměr subjektivní mezi stanoviskem věřitelovým a dlužníkovým. Tu zákon svého účelu nedosáhne, poněvadž tohoto nepoměru postihnouti nelze — právě jako ne při vyhánění cen do výše, vzhledem k jich měnlivosti resp. stoupání.Na to schůze za pochvalného potlesku přednášejícímu skončena.Ve schůzi dne 24. dubna 1915 přednášel za předsednictví dv. rady dra. Podbrdského p. dr. Emil Kostka, kand. advok. z Vídně, »o svedení v právu rak. a cizím«. V tomto thematě stejně rozsáhlém jako zajímavém probral přednášející poutavým způsobem především platné právo rakouské, vyhradiv si pro pokročilost času probrati zásady nové osnovy trestní a práv cizozemských Ve přednášce další. Referát o obou těchto přednáškách přineseme tedy v čísle příštím.Nákladem Právnické jednoty,Moravské. — Tiskem Ant. Odehnala v Brně.