Při vyměřováni bolestného nelze přihlédati k ryze psychickým pocitům nelibosti (rodinné a výdělkové poměry, starosti a strachy o budoucnost zůstaňtež mimo úvahu).

Obchodní cestující O. S. utrpěv úraz na dráze (výron krve do míchy a t. zv. traumatickou neurosu), žaloval erár jako vlastníka dráhy na bolestné 200000 K, jež později snížil na 50000 K. Soud I. stolice přiřkl mu 20000 K.
Z důvodů I. stolice:
Soud vedle toho (bolestí fysických i potíží nervových, jako nespavosti, nechutenství, zmalátnělosti atd.) vzal zřetel také na osobní a rodinné poměry žalobcovy a na jeho výdělkové poměry (§ 1325. obč. z.). Žalobce jest 34letý ženatý muž, otec dvou dítek, obchodní cestující. Jeho nynější1 nemohoucností k vykonávání jeho povolání budou jistě dotčeny i jeho poměry rodinné, neboť nelze se mu starati tak jako dosud o hmotné poměry v jeho domácnosti, obzvláště pak o výživu a výchovu členů své rodiny. Byl zaměstnán jako cestující ve velikém závodě, a tu s určitostí dá se souditi, že i jeho příjmy jsou značnější,2 Soud — 127 —
tedy považuje obnos 20000 K bolestného za úplně přiměřený poměrům žalobcovým jak sociálním, tak majetkovým.
Na odvolání fin. prokuratury vrchní soud zemský snížil toto bolestné na 15000 K.
Z důvodů II. stolice:
Nelze sice souhlasiti s názorem žalovaného, že měl prvý soud při stanovení bolestného pustiti se zřetele všecky momenty, jež se týkají rodinného života a poměrů výdělkových, a že se měl držeti jen dobrozdání soudních znalců-lékařů. Ustanovení zákona, majícího na zřeteli přiměřené bolestné (§ 1325. obč. z.), přímo na to poukazuje, že soud stanovící výši bolestného se zřetelem na § 273. s. ř., také na zmíněné poměry rodinné a výdělkové patřičný zřetel vžiti má. Bolesti tělesné a útrapy duševní zajisté jinak pociťuje a snáší člověk svobodný než ženatý, jinak otec rodiny než muž nemající starostí spojených s výchovou a budoucím zaopatřením dítek — bolesti ty zajisté snesitelnějšími jsou pro člověka dobře situovaného, než pro obchodního cestujícího,3 jenž žije ve strachu, že nebude moci za svým povoláním jíti a takto své rodině nutnou výživu zaopatřovati. Takové obavy, takové strachy jsou zajisté způsobily mravní útrapy poškozeného zvyšovati a tím také nepříznivě na jeho bolesti tělesné působiti.
Přes to však pokládá odvolací soud za to, že soud I. stolice dobrozdání znalců-lékařů náležitě neocenil. Znalci totiž výslovně prohlásili, že . . . (další týče se zde lhostejné intensity a trvání bolestí).
Vzhledem na svrchu zmíněné okolnosti rodinné i výdělkové u žalobce zjištěné, obzvláště vzhledem na uvedené dobrozdání znalců-lékařů, týkající se jednak trvání bolestí, jednak jejich intensity, dospěl odvolací soud podle volného uvážení k tomu přesvědčení, že jest žalobci přisouzený obnos 20000 K vysokým a že bolestné 15000 K jest zcela přiměřeno.
V dovolání poukazovala řin. prokuratura na nesprávnost právního názoru, že by na rodinné a výdělkové poměry, resp. na starosb a strachy o budoucnost mohl brán býti při vyměřování bolestného zřetel; je-li už samo o sobě povážlivo t. zv. útrapy nervové klásti na roven tělesným bolestem, že zákon pojmu »mravních« útrap už dokonce nezná; že II. stolice chce na výdělkové poměry žalobcovy bráti zřetel právě v obráceném smyslu, než stolice I. (tato pokládajíc výdělkové poměry obch. cestujících za příznivé, ona za nepříznivé); pokládá-li je za nepříznivé, že odpadá další důvod I. stolice k vyššímu bolestnému, a ježto II. stolice snížila je jen vzhledem k nesprávnému výkladu lékařského dobrozdání v I. — 128 —
stolici, nutno i s jejího stanoviska snížiti je ještě o další obnos z tohoto dalšího opačného nazírání II. stolice na výdělkové poměry žalobcovy.
Nejvyšší soud za předsednictví I. presidenta dra. bar. Rubra dovolání fin. prokuratury vyhověl a snížil bolestné o dalších 5000 K. tedy na 10000 K.
Z důvodů III. stolice:
Bolestné má poskytnouti náhradu za skutečně vytrpěné tělesné bolesti. Při poškozeních v oboru nervové soustavy mohou ovšem vedle ryze tělesných bolestí vyskytovat! se také takové nepříjmné pocity, které alespoň částečně jsou povahy somatické a ve své intensitě musí býti kladeny na roven bolestem tělesným, jako na př. trvalá bezesnost, pocity strachu, potíže při tělesných funkcích a pod. Naproti tomu nemohou přijíti v úvahu ryze psychické pocity nelibosti, a bylo tudíž pochybeno, že soud odvolací vzal zřetel na rodinné a výdělkové poměry žalobcovy v tom směru, že se tento obával, že nebude moci jíti za svým výdělkem a opatřiti rodině potřebné výživy.
Ostatně si žalobce vyhradil další nároky, ku kterým, jak známo, náleží také nárok na náhradu ušlého výdělku.
Uváží-li se všecky ty okolnosti, které dlužno vžiti v úvahu při vyměření bolestného, tedy způsob jich, zjištěná okolnost, že v prvých čtyřech nedělích měly onu intensitu, jak se průměrně vyskytuje při poraněních o sobě těžkých, tudíž nebyly přílišně a spojeny se zvláštními útrapami, a že dále trvaly jen v poloviční intensitě, dále zjištěné pravděpodobné trvání jich a konečně sociální postavení žalobcovo4 jako obch. cestujícího, jeví se bolestné 10000 K v každém směru dostatečným a přiměřeným.
(Rozh. nejv. soudu ze dne 9. března 1915, č. Rv III 28/15 / 1.) Dr. Peka.

Pozn. zas. Dle výroků znalců dočasnou.
Viz důvody II. stolice!
Pozn. zas. Viz důvody I. stolice.
Pozn. zas. O této vůbec choulostivé otázce se nejv. soud bohužel blíže nevyslovil, zejm. ne o tom, k čí názoru v té příčině se přiklonil, zda I. či II. stolice.

Citace:

Při vyměřování bolestného nelze přihlédati k ryze psychickým pocitům nelibosti (rodinné a výdělkové poměry, starosti a strachy o budoucnost zůstaňtež mimo úvahu).. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1915, svazek/ročník 24, číslo/sešit 3, s. 144-146.