Zprávy spolkové.

Schůze členské. Ve schůzi dne 7. ledna 1915 přednášel r. v. z. s. n. o. Boubela o tom, »Jsou-li jízdní lístky státních drah listinami veřejnými«. Otázka ta je důležitá zejména pro obor práva trestního. Lístky jízdní nejsou vydávány veř. úřadem neb úředníkem a nemají i jiných náležitostí listin veřejných: nejsou koncipovány, nejsou registrovány, nevydávají se o nich duplikáty. Jsou jen průkazem o zaplacení jízdného ev. legitimací k výkonu jistého oprávnění, mají tedy účel obchodní a ráz soukromoprávní. Jízda bez lístku má za následek pokutu konvencionální, stanovenou dopravním řádem samým. Postátnění dráhy soukromé nemůže tento ráz jízdních lístků změniti, již pro neudržitelný pak dualismus v právní povaze lístků drah soukromých a veřejných a častou jich kombinovanost. Veřejnoprávní ráz drah státních není ani v jejich organ, statutech vysloven a vyloučen jest samou obchodní povahou tohoto podnikání státního. Nejvyšší soud kasační arci v daném případě (změna data na zpátečním lístku státní dráhy — zločinem podvodu) vyslovil zásadu, že každá činnost úředníka státních drah, tudíž i vydání resp. datování jízdního lístku jest aktem veřejnoprávním. Stanovisko to přednášející z hoř. důvodů pokládá za nesprávné.
V debatě poukazuje dr. Peka na to, že listina, má-li býti veřejnou, musí býti vystavena u výkonu státního vrchpráví (impéria). — 104 —
neb alespoň regálu (ku př. pošt. recepisse); obojího u jízdního lístku není. Název dráhy jako »státní« nerozhoduje; viz více versa listiny farních úřadů o stavech rodinných, jež jim stát ukládá vydávati na základě svého impéria — evidence obyvatelstva — a jež jsou listinami veřejnými, třeba úřad je vydávající není »státní« neb »c. k.«
Okr. s. Skřipský: Máme-li na zřeteli § 101. tr. z., musíme považovat! za úředníka veřejného toho, kdo má (od státu) propůjčenu jistou moc. Státní dráha vedle obchodního má i význam veřejnoprávní (sociálně-politický atd.) a sluší proto míti za to, že i v ní se projevuje státní impérium. Pokládá proto její jízdní lístky za listiny veřejné.
Dr. Bulín má za to, že tu impéria není, a tím také ne předpokladu veřejnosti listiny. Orgány státních drah »úředníky« státními v pravém toho slova smyslu nejsou. Rozšiřování pojmu »úředních« osob není obyvatelstvu prospěšno.
R. z. s. Vácha praví, že dlužno zkoumati v každém jednotlivém případě subjektivní stránku trestného činu — zde ke zjištění úmyslu a vědomí, zfalšovati veřejnou listinu.
Doslovem přednášejícího, že doprava osob a věci patrně není výronem státního vrchpráví, alespoň pokud trvá nynější systém smíšený (drah soukromých i státních), schůze skončena.
Ve schůzích konaných dne 14. a 28. ledna 1914, jichž súčastnila se hostmi i řada dam, přednášel okr. soudce Skřipský »O právech žen dle novely k obč. zákonníku«. Probrav nejdříve velmi poutavým způsobem historické základy a vývoj ústavu svědeckého, který způsobil dosavadní vyloučení ženy z něho, osvětlil různou právní povahu jednotlivých funkcí svědeckých. Zákon doplnil pouze právo Občanské, i zůstávají tedy ženy nadále vyloučeny ze »svědectví«, na př. při sepisování úmrtního zapsání, inventury (tu nejde o »zřizování listin«). O kvalitě svědků (žen) novela nemluví, zejména ne o stáří; řečník připouští každé stáří.
Ve druhé přednášce pak pojednal přednášející přehledným způsobem o nových normách obč. zák., o poručenství a opatrovnictví, o právu nemanž. matek, o právu žen rozvedených, o právu dědickém, jimiž práva žen podstatně byla rozšířena.
Některé poznámky a dotazy pronesli dr. Stránský ml., dr. Bulín a jedna z přítomných dam, na něž přednášející odpověděl.
Ve schůzi konané dne 4. března 1915 přednášel prof. dr. Fr. Weyr »O právu veřejném a soukromém — o politických, teoretických a psychologických důsledcích tohoto dualismu«. Přednášku tuto, jež vzbudila živou debatu (v. r. Boubela, okr. s. Skřipský, r. z. s. Vácha, prof. Engliš, přednášející), přineseme v plném znění v jednom z nejbližších čísel.
Nákladem Právnické jednoty Moravské. — Tiskem Ant. Odehnala v Brně.

Citace:

Zprávy spolkové. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1915, svazek/ročník 24, číslo/sešit 2, s. 121-122.