Pensijní pojištění.

Podává minist. rada Dr. Bronislav Wellek.
Pojistná povinnost pensijní urgenčního orgánu a kontrolora v kovodělném průmyslu.
(Nález z 21. května 1926, č. 10879/26.)
Ministerstvo soc. péče uznalo, že zaměstnanec Škodových závodů N. do 17. května 1918 nepodléhal pens. pojištění, protože byl zaměstnán, jako urgenční orgán, jehož úkolem bylo urgovati polotovary. Tato činnost je zřejmě podřízeného rázu a nelze ji považovati za činnost převážně duševní ve smyslu § 1, odst. 1. bodu 3, resp. odst. 2. cís. nař. z 25. června 1914, č. 138 ř. z. Od 18. května 1918 však pensijní povinnosti podléhal, poněvadž rozděloval a přiděloval dle pokynů dílovedoucích práci dělníkům, vedl nad nimi dozor, přejímal a kontroloval hotovou práci, aniž sám fysicky pracoval. Vykonával tudíž práce zakládající podle § 1, odst. 2. bod e), resp. § 1 a), odst. 2. citovaného císařského nařízení pojistnou povinnost. Stížnost podanou proti druhé části tohoto rozhodnutí zamítl Nejv. správní soud jako bezdůvodnou, neboť žalovaný úřad neuznal N. pens. pojištěním proto povinným, že měl karakter úředníka, ani proto, že zastupoval dílovedoucího v případě nemoci nebo dovolené, nýbrž podrobil jej pensijní povinnosti proto, že přidělování a rozdělování prací, dozor nad dělníky, přejímání a kontrolování hotové práce, jež dle výsledku šetření Novák v kritické době konal, hodnotil jako činnost převážně duševní. Dle zjištění žalovaného úřadu Novák sám nekonal v kritické době práce fysické, dozíral jen na práci dělníků, práci tu jim přiděloval a práci jimi zhotovenou přejímal a kontroloval. Považoval ho tedy žalovaný úřad právem za převážně duševně činného ve smyslu § 1, bodu 3. cit. nař. a nikoli za zřízence, jakého má na mysli § 1 a), odst. 3.

Citace:

Pensijní pojištění. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1926, svazek/ročník 7, s. 436-436.