Sociální pojištění.

Výnos ministerstva sociální péče ze dne 14. dubna 1926, čís. j. 1930/IV./4, o směrnicích pro bilancování pensijních ústavů za rok 1925.
Ministerstvo sociální péče vydává na dotaz ze dne 10. ledna 1926, č. prot. 24/26, pro bilancování Všeobecného pensijního ústavu a ústavů náhradních za rok 1925 tyto pokyny:
1. Při bilancování buď směrodatná péče řádného obchodníka, zvláště pokud se týče oceňování aktiv pod č. 2, lit. b) až d), pod č. 3 a pod č. 4.
2. Ocenění cenných papírů dějž se podle těchto zásad:
a) Při hodnocení cenných papírů na pražské burse připuštěných a koncem roku 1925 skutečně oceněných řiďtež se pensijní ústavy výlučně těmito kursy, při čemž rozhodným je závěrečný kurs »peníze« ze dne 31. prosince 1925. Bilancování nad pari, i když by odpovídalo kursu z 31, prosince 1925 dovoleno není, leč u cenných papírů neslosovatelných.
b) Pokud pens, ústavy vyměnily akcie Rakousko-uherské banky za akcie nové cedulové banky rakouské, budiž jejich cena bilanční přizpůsobena kursu na vídeňské burse přepočítanému na Kč.
c) Válečné půjčky, které byly přihlášeny k úpisu na IV. státní půjčku u Zemské banky, byl i úpis nebyl dosud schválen a odpočet nebyl dosud vydán, lze, pokud vyhovují nesporně všem podmínkám § 6, případně § 7 zákona ze dne 24. června 1920, č. 417 Sb. z. a n., bilancovati 75% kursové ceny příslušných titrů IV. stádní půjčky k 31. prosinci 1925. Jiné válečné půjčky jsou bezcenné.
d) Hodnoty, které se staly rozpadnutím rakouské monarchie hodnotami cizozemskými, buďtež — vyjma hodnoty polské — oceněny v bilanci podle pražského kursu měny státu dlužníkova k 31. prosinci 1925, a to na pod- kladě poměru, v jakém tento stát vyměňoval koruny rakousko-uherské za novou,měnu (tedy u rakouských papírů 1 K — 1 Kr, u maďarských 1 K — 1 Km, u rumunských papírů v poměru 100 K rak.-uh.— 50 Lei,
274 u jihoslovanských 4 K — 1 Din.), pokud ovšem snad tyto papíry nemají úřední kursovní hodnoty větší. Polské hodnoty buďtež bilancovány jen 1 % hodnoty nominální; pokud pak by byly slosovány a dosud nevyplaceny, jen hodnotou, vyšetřenou podle kursu měny polské, na pražské burse k 31. prosinci 1925.
e) Pokladniční poukázky Rakousko-uherské banky, pokud nebyly převzaty ministerstvem financí, bilancovati jest 1% nom. hodnoty.
f) Ostatní tuzemské papíry, na něž se nevztahují napřed uvedená ustanovení a jež na pražské burse koncem roku 1925 nebyly znamenány, buďtež pro nedostatek jiné vhodné oceňovací pomůcky bilancovány podle kursů, uvedených v přílohách vládního nařízení ze dne 3. srpna 1920, čís. 479 Sb. z. a n. Nečiní se však námitek proti tomu, aby komunální dluhopisy a zástavní listy banky »Centralbank der deutschen Sparkassen« byly bilancovány podle kursu úrokově rovnocenných dluhopisů Slezského komunálního úvěrního ústavu, pokud se týče podle zástavních listů Slezského pozemkového úvěrního ústavu.
3. Vklady na starých účtech u vídeňských bank mohou býti bilancovány až do plné výše vkladů v československých korunách. Vklady u Vídeňské poštovní spořitelny nejvýše 40%. Vklady u Moravsko-slezské banky, u banky Bohemie a u Pozemkové banky lze bilancovati nejvýše 80%. Pokud se týče vkladů u spořitelny »Schluckenauer Sparkasse«, nebuďte tyto oceňovány výše než podle nabídky dozorčí komise této spořitelny ze dne 7 prosince 1923.
4. Ocenění hypotečních zápůjček na nemovitostech ležících v částech bývalé monarchie mimo obvod Československé republiky, pokud byly kontrahovány před měnovou rozlukou, se může díti nejvýše 80% v československých korunách.
5. Účtování výnosu úrokového a z dividend.
a) Z cenných papírů, tvořících rakouský státní dluh, státních dlužních úpisů železničních, pak železničních akcií o kolkovaných na státní dluhopisy, lže účtová ti úrok nominální. Při železničních prioritách převzatých Československem podle mírových smluv lze účtovati nominální procento výnosové — jen z československého podílu u tratí probíhajících částečně též na území států jiných. Podíly států jiných, stanovené přesně reparační komisí, jest považovati za hodnoty podle bodu 2. lit. d) a podle toho také účtovati výnos těchto podílů.
b) Při papírech, jež se staly rozpadnutím bývalé monarchie pro tuzemsko cizozemskými, pak při válečných půjčkách nebuď výnos úrokový vůbec účtován, právě tak jako dividenda z akcií Rak.-uh. banky.
c) Úrok ze vkladů na starých účtech u vídeňských bank,
d) ze vkladů na starých účtech u Vídeňské poštovní spořitelny a
e) z hypotečních zápůjček na nemovitostech v nynějším cizozemí, pokud byly kontrahovány před měnovou rozlukou, nebuď účtován.
f) Totéž platí o vkladech u Šluknovské spořitelny, u Moravsko-slezské banky, u banky »Bohemie« a u Pozemkové banky.
Tam, kde není přípustno účtovati výnos úrokový, nesmí se účtovali ani úrok z prodlení.
6. Kursové rozdíly. Pod tímto označením jest v bilanci opět — jako již v posledních pěti letech — uváděti jen. účetní kursové rozdíly, ať zisky nebo ztráty. Pro vyšetření této položky platí obdobné předpisy zdejších bilančních výnosů pro rok 1920 a 1921. Na straně aktiv uvedené účetní ztráty na kursu cenných papírů buďtež umořeny nejméně jednou devítinou
275 ze zůstatku vykázaného ke dni 31 prosince 1925. Ministerstvo sociální péče v uvážení hodných případech povolí na odůvodněnou žádost úmor menší. Utvoření a další dotace »fondu na úhradu ztrát na cenných papírech« může nastati teprve po úplném umoření celé výše kursových rozdílů na straně aktiv skutečně vykázaných.
7. Realisované rozdíly kursové. Realisovanými ztrátami a zisky jsou rozdíly mezi hodnotou nákupní a hodnotou strženou za ten který cenný papír v bilančním roce. Tyto realisované rozdíly přirozeně ztenčují nebo zvyšují účetní ztráty a zisky v předešlé bilanci vykázané podle toho, jak ten který cenný papír ze zásoby ústavu vycházející na účetních ztrátách nebo ziscích byl zúčastněn. Realisované zisky i ztráty na cenných papírech je nutno v účetní zprávě vždy výslovně vykazovati; zráty nutno, pokud by nebylo zde dostatečného fondu pro úhradu ztrát na cenných papírech, vyúčtovati účtem ztráty a zisku.
Na straně aktiv možno z realisovaných rozdílů kursovních vykazovati pouze ztráty na válečných půjčkách. K úhradě realisovaných ztrát z válečných půjček nutno především upotřebiti všech fondů pro úhradu ztrát na cenných papírech podle bodu 8 utvořených. Zbytek pak nutno umořili ze zisku tak, aby u aktivně přenesených realisovaných ztrát z válečných půjček vykázaných v r. 1924 byla umořena aspoň jedna čtrnáctina. Ony pens. ústavy však, které z kursových realisovaných ztrát na válečných půjčkách za rоk 1918 vykázaných, v předešlých letech neumořily tehdy předepsanou kvótu, t. j. jednu .patnáctinu v roce 1924, jednu šestnáctinu v roce 1923, jednu sedmnáctinu v roce 1922, jednu osmnáctinu v roce 1921, jednu devatenáctinu v r. 1920 a jednu dvacetinu v roce 1919, jsou povinny umořiti tyto kvóty dodatečně v bilancii za rok 1925 tímto způsobem, po případě menší umořovací kvótu na tuto výši doplniti.
Ke skutečným ztrátám na válečných půjčkách dlužno připočísti také úroky z válečných půjček, které byly snad ještě vykázány neoprávněně v bilancích předešlých mezi úrokovými nedoplatky.
Zisky a ztráty vzniklé konversí jsou realisované.
To, co platí o realisovaných ztrátách z válečných půjček vůbec, platí i o případných ztrátách z realisace tak zvaných zálohových účtů na IX. válečnou půjčku.
8. Další zvláštní fondy. Pro ztráty, které pensijní ústavy očekávají z měnové rozluky vzhledem k tomu, že mají dosud pohledávky na tak zvaných starých účtech neb u poštovní spořitelny ve Vídni, nebo jiná aktiva v cizích měnách, doporučuje se zřídili zvláštní reservní fond pro tyto ztráty, a to do výše 75% příslušných aktiv, pokud ovšem nebyly provedeny odpisy snížením hodnoty.
Podobné fondy doporučuje se zřídl ti pro ztráty z vkladů zvláště těm pensijním ústavům, které mají vklady u Šluknovské spořitelny, u Mor.-slezské banky, u banky »Bohemie« a u Pozemkové banky.
Všechny pensijní ústavy řiďtež se přesně pokyny v tomto výnose obsaženými.

Citace:

Výnos ministerstva sociální péče ze dne 14. dubna 1926, čís. j. 1930/IV./4, o směrnicích pro bilancování pensijních ústavů za rok 1925.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1926, svazek/ročník 7, s. 288-290.