Podstatnými znaky smlouvy služební a tedy i služebního poměru jsou: závazek konati práce (služby) na straně jedné a závazek platiti úplatu na straně druhé, ježto z ustanovení § 1152 plyne, že — není-li smlouvou stanoveno jinak — je smlouva služební smlouvou úplatnou.(Nález Nejv. spr. soudu ze 17. ledna 1925, č. 821; srovnej též nálezy z 3. října 1924, č. 16598, z 23. ledna 1924, č. 913, z 20. září 1923, č. 15488, z 10. září 1923, č. 17773/22.)