Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 7 (1926). Praha: Ministerstvo sociální péče, 544 s.
Authors:

Oběžník Ústřední sociální pojišťovny, č. 26, ze dne 8. listopadu 1926, o převodních částkách.


Ústřední sociální pojišťovny docházejí sdělení o dřívějším pojištění pro případ invalidity a stáří pojištěnců u jiných nositelů pojištění, zejména u nositelů pojištění pensijního.
Pro pojištěnce, kteří před vstupem do zaměstnání, podléhajícího pojistné povinnosti podle zákona 221/1924 byli pojištěni podle zákona o pojištění pensijním nebo zákona o pojištění u báňských bratrských pokladen nebo byli vyloučeni z pojistné povinnosti podle § 6, písm. a) zákona, jest poslední nositel pojištění, t. j. buď Všeobecný pensijní ústav v Praze se svými zemskými úřadovnami v Praze, Brně, Opavě a Bratislavě nebo některý z náhradních pensijních ústavů, Ústřední bratrská pokladna v Praze, po případě zaměstnavatel uvedený v § 5, písm. a) zákona, povinen vydati nashromážděnou převodní částku (záložní podíl, prémiovou reservu) Ústřední sociální pojišťovně.
Tato povinnost k vydání převodní částky trvá, podle § 243 zák., neuplynulo-li ode dne vystoupení z dřívějšího zaměstnání podléhajícího jinaké pojistné povinnosti nebo vylučujícího z pojistné povinnosti až do dne vstupu do zaměstnání zakládajícího povinnost ku převodu více než 10 let. Zaměstnavatel uvedený v § 5, písm. a), jest povinen podle odst. 2. § 240 k vydání převodní částky, vystoupil-li pojištěnec ze zaměstnání u tohoto zaměstnavatele po 1. červenci 1926. Ústřední sociální pojišťovna v zájmu jednotného postupu vyžádá od jednotlivých nositelů pojištění sama příslušné převodní částky. Aby to mohlo býti provedeno, je nutno sděliti dřívějšímu nositeli pojištění dostatečný počet identifikujících dat, aby nevznikly pochyby o totožnosti pojištěnce, ježto u nositelů pojištění dřívějšího, zejména u Všeobecného pensijního ústavu, není možno podle pouhého jména zjistiti, o kterého pojištěnce se jedná, čímž by vznikla zbytečná korespondence.
Ústřední sociální pojišťovna žádá, aby na všech žádostech o převodní částky bylo sděleno kromě příjmení a jména pojištěncova a označení dřívějšího nositele pojištění také datum a místo narození pojištěnce, datum, kdy počala pojistná povinnost pojištění invalidního a starobního podle zák. 221/24 a jméno dřívějšího zaměstnavatele. Je prospěšno oznámiti také jiná přesná data o dřívější pojistné povinnosti pojištěncově, pouze tehdy však, jestliže pojištěnec sám předloží doklady z dřívějšího pojištění; není nutno tato data vyšetřovati a tím zbytečně agendu rozmnožovati. (Běží na př. o dobu, po kterou byl pojištěnec u příslušného sociálně-pojišťovacího ústavu pojištěn, po případě o číslo pojišťovací listiny, pod kterým byl vydán výměr o pojistné povinnosti a pod.)
V příloze zasíláme jednoduchý vzor sdělení o tom, že pojištěnec byl před vstupem do pojištění invalidního a starobního u tamní pojišťovny pojištěn pro případ invalidity a stáří u jiného sociálně-pojišťovacího ústavu nebo vyloučen z pojistné povinnosti podle § 6, písm. a). Doporučujeme, aby tyto formuláře nebyly prozatím tištěny, ježto postačí rozmnožení způsobem jiným i při častější potřebě. O tisku bude rozhodnuto teprve po zkušenosti několika týdnů.
V tomto formuláři, jehož rozměry jsou 148 X 210 mm, budiž v první řádce psáno vždy napřed příjmení a pak jméno.
Dnem, od kterého je pojištěnec pro případ invalidity a stáří pojištěn u tamní pojišťovny, jest onen den, kterým vstoupil do tohoto pojištění, není tedy možno, aby to byl den před 1. červencem, poněvadž před tímto dnem nebylo invalidní a starobní pojištění v platnosti. Z toho důvodu u pojištěnce, který již před 1. červencem vstoupil do pojištění nemocenského u tamní pojišťovny, bude zapsán zpravidla 1. červenec, pouze výjimečně den pozdější, vstoupil-li teprve později do pojištěni pro případ invalidity a stáří.
Firma (zaměstnavatel) budiž uveden nejen jménem, ale i místem a v řádce začínající slovy »pojištěn u« budiž zapsán dřívější nositel pojištění, t. j, buď Všeobecný pensijní ústav se svými zemskými úřadovnami, některý z náhradních pensijních ústavů, Ústřední bratrská pokladna nebo privilegovaný zaměstnavatel. Jako privilegovaní zaměstnavatelé mohou přijití v úvahu: stát, země, župy, okresy, obce anebo jejich ústavy a podniky, po případě korporace, prohlášené jim za rovnocenné.
Dodatkem se připomíná, že v opačných případech některé pensijní ústavy obracejí se přímo na nemocenské pojišťovny se žádostí o převodní částky. Tyto dopisy buďtež doplněny sdělením o tom, v které době a v kterých třídách pojištění invalidního a starobního byl pojištěnec u tamní pojišťovny pojištěn, u které pojišťovny byl pojištěn před touto dobou, a potom zaslány Ústřední sociální pojišťovně. Ježto však převodní částka může býti vydána teprve tehdy, až je předepsané pojistné zaplaceno, buďtež tyto dopisy postupovány Ústřední sociální pojišťovně teprve tehdy, když pojistné jest skutečně zaplaceno, což budiž vždy výslovně uvedeno. Do té doby jest přípisy řádně uschovati. V těchto žádostech bývá zpravidla již zapsáno datum a místo narození. V zájmu přesné evidence buďtež tyto údaje zkontrolovány a jejich správnost potvrzena.
Příloha.
1 Ústřední sociální pojišťovně
v Praze.
Sdělujeme, že pojištěnec(ka) ....
narozený(á) dne v ...
jest ode dne .... pojištěn(a)
pro případ invalidity a stáří u zdejší pojišťovny.
Jmenovaný(á) byl(a) dříve jako zaměstanec firmy: ...
pojištěn(a) u ...
(od ... do ... pod čís. poj. list. ...).
Citace:
Oběžník Ústřední sociální pojišťovny, č. 26, ze dne 8. listopadu 1926, o převodních částkách.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1926, svazek/ročník 7, s. 553-555.