Přednáška doc. Dr. Františka Vážného o »Základech práva obch. společností a společenstev též s hlediska reformy.«
Předpisy obchodního zákona resp. některých specielních zákonů (zejména zákona o společnostech s ručením obmezeným č. 58 ř. z. z r. 1906) o obchodních společnostech jakož i předpisy zákona č. 76 ř. z. z r. 1873 (na Slovensku §§ 223—257 slov. obchod, zákona o společenstvech) nutno podle přednášejícího posuzovati s toho hlediska, že jsou speciálními normami v rámci tak zv. společenského práva vůbec, jehož základy jsou, pokud jde o soukromé právo, v občanském zákoně. Arciť nutno přihlížeti i k normám o společenském právu povahy veřejnoprávní, především k ustanovení naší ústavní listiny o právu tvořiti spolky. Všechny uvedené normy mají tvořiti jednotný logický celek, který je arci specialisován podle jednotlivých specielních typů společností ; je tolik typů společností, kolik různých (specielních) norem o společnostech máme.
V přednášce, obírající se pouze základy, na nichž je vybudováno právo obchodních společností resp. společenstev, byla především nastíněna sporná otázka povahy společností občanského práva (tak zv. societ). Kdežto tradicionelní výklady nepovažují občanskoprávní společnosti za právnické osoby, totiž korporace, resp. kladou společnost v protivu s korporací, není podle zastánců teorie normativní řečený rozdíl ani positivními předpisy obě. zák. odůvodněn, i jde tu pouze o pojmy systematické, jež si každý spisovatel upraví podle své potřeby (Sedláček). Také obvyklé rozlišování mezi jednotlivými typy obch. společností, zejména rozlišování mezi osobními a kapitálovými společnostmi jakožto asociacemi, jež se buď blíží svou povahou societám neibo korporacím — jako kriterion se tu uvádí zejména, jak ručí společníci za dluhy společnosti, zda společenské jmění je hospodářsky rozdílné od jmění jednotlivých společníků a jak je blízký zájem společnosti zájmům jejích členů — není stoupenci normativního nazírání sdíleno, a nemá míti uvedené kriterion zásadní důležitosti pro vymezení pojmu korporace. 1 v jiných směrech arci se shledáváme (ku př. v otázce orgánů společnosti) se zásadně různým nazíráním dosavadní školy civilistické a normativistů.
Jisto je, že předpisy občan, zák., obsažené v kapitole 27. o společenské smlouvě a o· společnosti (kteréžto oba pojmy nutno i v oboru občanských societ rozlišovati), jsou jednak zastaralé (obsoletní), jednak neúplné ; to platí zvláště o úpravě -tak zv. vnějšího poměru společnosti (poměr společnosti jako jednotky, rozdílné od jednotlivých společníků, vůči třetím osobám), což je -hlavním důvodem sporů o povaze společnosti. Naproti tomu v oboru obch. společností je positivními předpisy celkem zřejmě vysloveno, že společnost jako taková má samostatnou subjektivitu, je jednotkou, rozdílnou od jednotlivých členů. To platí v zásadě i o osobních společnostech; odlišná úprava ručení členů za dluhy společnosti, bližší či vzdálenější účast společníků na vedení, řízení společenského podnikání atd. se jeví sice v různé positivní úpravě jednotlivostí vnitřního i vnějšího poměru obch. společností, ale v zásadě nic nemění na základní povaze obch. společností jako korporací.
V dalším byly nastíněny základní pojmy, týkající se jednotlivých obchodních společností a společenstev (asociací to obchod, společnostem nejbližších, byť i v jednotlivostech se od nich lišících), a to v těchto otázkách: 1. Pojem společenské smlouvy a společnosti; 2. pojem obchodní společnosti; jednotlivé typy obchod, společností; rozdělení obchod, společností a společenstev; jmění společnosti (»kmenové«, základní jmění), Vklady, podíly společníků; jednotlivosti poměrů společností obchodních, jednak vnitřních, jednak vnějších; zánik obch. společnosti.
Při výkladu o jednotlivých těchto otázkách bylo postupováno s hlediska jednoty norem o soukromém právu společenském, tedy se zřením k normám občan. zák. jako normám základním. Dále bylo poukázáno v některých důležitějších směrech na reformní návrhy, jež se především týkají akciových společností a společností s ručením obmezeným. Zvlášť bylo vždy jednáno o společnostech osobních a o společnostech kapitálových, neboť právní úprava obou těchto kategorií obchod, společností se v podstatných věcech vzájemně liší, resp. je vybudována z různých hledisek: kdežto u osobních společností se klade důraz na osobní, individuelní účast společníka na záležitostech a osudu celé společnosti, což pak se zračí v positivních předpisech (na jedné straně osobní ručení, na druhé straně právo k vedení, zastupování společnosti, ke kontrole atd.), klade se u kapitálových společností důraz na kapitálový základ, spec. na základní jmění (akciové, kmenové jmění), jež jest jedinou zárukou věřitelům společnosti za dluhy společnosti, neboť společníci tu osobně neručí (platí tu tak řečená uhrazovací povinnost, jež arci u společnosti s ruč. obmez., jež ostatně i v jiných směrech vykazuje též rysy společnosti osobní, je modifikována ústavem tak zv. kolektivní uhrazovací povinnosti) ; u kapitálových společností ustupuje osobní účast společníka do pozadí ; pokud nejde o individuelní práva, jež mu podle společenského poměru příslušejí, děje se výkon tak zv. pospolitých práv hlasováním ve valné hromadě (sboru společníků). Při tom je zejména ožehavá otázka tak zv. minoritních práv.
Je přirozeno, že v oboru obch. společností, a to především společností akciových a s ručením obmezeným, se konkrétně jedná o revisi dosavad. norem pro účely připravovaného nového obch. zákoníka. Jedná se tu o zrněny povahy zásadní (tak ku př. se uvažuje o zavedení osobního ručení společníků při společnosti s ručením obmezeným, při němž by společníci odpovídali za závazky společnosti přímo věřitelům solidárně až do výše kmenového kapitálu, event, ještě kombinovaného garančním ručením podle obdoby § 76 zák. č. 70/1873 ř. z.). Pokud se týká akciových společností, byla věnována zvláštní pozornost reformě některých důležitých předpisů akciového práva zejména při posledním říšském sjezdu našich právníků v Bratislavě 1930, který na základě odborných sjezdových referátů připravil řadu sjezdových resolucí (mimo jiné v otázce ještě většího zabezpečení kapitálové základny akc. spol., minoritních práv, vhodnější úpravy bilančních předpisů a j.). Lze očekávati, že při nastávající nové úpravě akciového práva bude k nim přihlédnuto. Dr. F. V.